Dobrodruzi

Na doporučení Enšpígla jsem se pustil do, podle něj, jedné z největších francouzských klasik s nejlepším příběhem o kamarádství vůbec. Mně napořád bude to pravé kamarádství připomínat poslední scéna filmu Prohnilí. Tady se té scéně sice přibližuje, ale nejde to doplna, protože mi ve filmu občas schází humor. On totiž je, ale ne zase tolik. Já pak nevím, jestli to mám brát vážně nebo ne. No a ke konci jsem pochopil, že to vážné je a tak jsem na tu vlnu rychle naladil. Závěr tak byl opravdu překrásný…krutý, ale překrásný. Tak to prostě umí jenom ta Francie. Dobrodruzi jsou hra očí a emocí. No a musím říct, že je velká radost takové bravůrní herce v takových filmech sledovat. (28.08.2013)

K Dobrodruhom som sa dostal cez Soviu rieku, keď som si pozeral filmografiu Roberta Enrica. Pamätám si, ako bol v recenziách označovaný za mladého, veľmi nádejného režiséra, ktorého meno si máme zapamätať. A dnes je už deväť rokov po smrti. Na Dobrodruhov som úplne zabudol, ale stačil obsah, pár komentárov a fotografií a už ich mám v pamäti ako-tak zrekonštruovaných. A aj keby sa mi ich podarilo ešte raz vidieť, neverím, že by to pohlo so súčasným hodnotením. (26.11.2010)

K tomuto francouzskému filmu se opravdu hodí značení KRÁSNÝ (jak už název napovídá) dobrodružný film! Ústřední trio snílků Manu (Alain), Roland (Lino) a Leatitia (Joanna) si jde i přes nedůvěru a úšklebky okolí velice sympaticky za svým cílem a neodradí je ani menší či větší neúspěchy! Když se to ovšem zvrtne zcela, tak nehážou flintu do žita a vydávají se společně na daleké dobrodružství a my si s nimi můžeme vychutnat tyto krásné chvíle! (Pro mě nejkrásnější scéna z filmu, kdy v dílně překonají smutek a za bubnování tančí, zpívají a těší se na nové dobrodružství.) Zajímalo by mě, z jakého důvodu tato filmová perla nepronikla častěji na naše televizní obrazovky, je to opravdu velká škoda! (02.07.2013)

Parádní film který čerpá sílu především z až překvapivé tenze půvabného trojúhelníku Delon, Shimkus, Ventura. Poslední/třetí dějství sice díky tomu už vyznívá poněkud dlouze a snad i přebytečně, ale sílu těch prvních dvou třetin to nemá sílu neutralizovat... Delona jindy moc nemusím, ale tady byl zcela přirozený. Ventura, jako vždycky, na hraně geniality. A Shimkus člověk prostě musí milovat.. (02.03.2020)

Čistých sto procent, jako bylo přátelství Manyho a Rolanda a jakým je i snímek samotný. Snímek, který troufám si rozhodně tvrdit, by spolehlivě fungoval i beze slov, bez jediného dialogu a samotnou podstatu by sdělil i tak. Možná ještě působivěji. Jakákoliv slova (komentář) jsou naprosto zbytečná, pouze by se tříštila jako příboj narážející na zdejší starou kamennou pevnost. Ostatně jak, podle jaké šablony, chcete popisovat čisté nefalšované přátelství, lásku a svobodu. Pokud bych měl zmínit jeden resp. dva důvody, proč Dobrodruhy shlédnout, neváhal bych ani vteřinu. Ústřední duo L. Ventura- A. Delon. Jak jsem již napsal, beze slov by se snímek obešel, bez těchto dvou velikánů nikoliv. Pouze díky nim, divák tomu, co se před ním odehrává, (rád) věří a nesklouzne to, ani na moment, v naivní báchorku. Pověstnou třešínkou na dortu je tu potom krásná mladičká Joanna Shimkus, která by mohla být tím klínem, který rozetne to čisté přátelství dvou věčných snílků, leč..... Les Aventuriers jsou snímkem, který dobrovolně ustupuje ději a který si lze pouze užít resp. prožít. (A)nebo taky ne. (11.12.2013)