Sicilský klan

Film ve kterém hrají hlavní role Jean Gabin, Alain Delon a Lino Ventura, režie Henri Verneuil a hudba Ennio Morricone. Už jenom to láká to vidět. A stojí to za to. Příběh sice není zrovna nejoriginálnější, ale to se dá tvůrcům i odpustit. Jean Gabin je samozřejmě skvělý a strhává na sebe pozornost i když nic nedělá. To samé Ventura, který má ale bohužel méně prostoru než Gabin a Delon. Delon se pořádně rozjede až ke konci, ale je také dobrý. Hudba Morriconeho je taky výborná, takže až na děj a triky (přistávání letadla) tomu není vlastně co vytknout. (31.05.2009)

Klasická gangsterka se skvělým hereckým obsazením a slušnou atmosférou. Jean Gabin, Lino Ventura a Alain Delon - to je záruka kvalitní podívané sama o sobě a když ještě přispěje svoji hudbou maestro Morricone, musím hodnotit vysoko. Film není zbytečně natahovaný a řekne vše, co říct chtěl, aniž by na to potřeboval třeba tři hodiny. Delonův útěk z policejního antonu na začátku filmu byl výborný, stejně jako Ventura žmoulající téměř celý film nezapálenou cigaretu, aby si pak stejně nechal připálit. Kvalita a dobrá práce. (26.01.2011)

Po letech jsem si opět pustil tento film, který nic neztratil na svém napětí a přesvědčivosti. K tomu tři hercká esa francouzské kinematografie v hlavních rolích pod taktovkou Henri Verneiula, to je silná koncentrace. Odbovuji filmy přesně jako Sicilský klan, kde jedním ze základních vyjadřovacích prostředků jsou pohledy očí a jen strohé, přesně dávkované dialogy. K tomu opravdu podařený scénář. Už se těším, až film po nějaké době opět vyhledám a plně si jej vychutnám. (21.01.2012)

"Máte v domě zabijáka. A to Vás zajímá. Protože nikdo z té bandy dole ještě nevystřelil." Karty, pistole, pasy a letenky jsou rozdány a já mám jedinej problém - nevím, komu mám fandit. Vrahounovi Sartetovi? Frajer to je, hambatý dámy se kolem něj jen točí, ale já zabijákům obvykle nefandím. Co sicilští mafiáni? Taťka Manalese je sice velkej sympaťák, ale já tyhle organizovaný gangy celkem nesnáším. Tak co inspektor Le Goff? Když on tak okatě porušuje zákony, že to ani poldovi neodpouštím. Tak co s tím? Pro mě je řešením dívat se na film jako na zápas Bayernu Mnichov s Manchesterem City. Ani jedno z těch mužstev moc nemusím, ale vím, že uvidím skvělej fotbal. (18.11.2021)

Filmy o mafiánech a gangstrech nikdy nestály v centru mého zájmu, obvykle mne nebaví. Ale chtěl jsem se postupně podívat na všechny dostupné filmy s Jeanem Gabinem, stejně jako s Linem Venturou (i když ten zde coby komisař hraje třetí housle) a kultovní film s posledním setkáním mých oblíbených filmových hvězd na plátně jsem nemohl vynechat. Sicilský klan určitě není tradičním mafiánským filmem, svou atmosférou se nese spíše na vlně klasických francouzských kriminálek, přesto se mi u něj vynořily vzpomínky na legendárního Kmotra, u kterého jsem kdysi místy podobně trpěl. Film měl spoustu pozoruhodných momentů, z nichž bych samostatně vypichl napínavý útěk vězně na začátku (s hodně minimalsitickým zpracováním připomínajícím styl JP. Melvilla), užil jsem si i toho Gabina coby vůdčího mafiánského klanu, ale dohromady to (alespoň pro mne) pozoruhodný film zas tolik nevytvářelo. Na můj vkus až příliš hodně rozehraných motivů a zápletek, které sice časem našly vyústění v uspokojivém konci... ale mne u toho bylo zcela jedno, kdo a jakým způsobem koho dopadne a kdo na koho dřív naposled vystřelí. Ještěže vůdce klanu zůstal takovým gentlemanem, úplné zakončení patří nakonec určitě k nezapomenutelným. Henri Verneuil umí natočit kvalitní žánrovou podívanou, několik jeho filmů ze 60. let na čele s Opicemi v zimě a 25. hodinou jsem hodnotil plným počtem, tentokrát jsme se úplně nepotkali. Snad příště zase budu odměněn pro změnu velkým zážitkem. 60% (25.04.2020)