Lost River

Takže co jsme se dozvěděli? Především, že Gosling je ve skrytu duše prvotřídní úchyl, což mi nevadí. A taky to, že ve snaze natočit vlastní artovku okázale vykrádá své mentory Refna a Malica, což mi vadí. Protože jejich filmy jsou většinou neskutečně unylé (především Malic) a leckdy nedávající celkový smysl. Tady je naštěstí Lost River navlečená na poměrně klasicky odvyprávěný, ač neoriginální, příběh. Hudební podkres je naprosto kouzelný a dostává tohle prvorozené dítko o nějakou tu třídu výš. Nebýt zbytečně prvoplánového násilí s úmyslem diváka šokovat a mít nějaký promyšlenější cíl, ke kterému se tu všichni postupně prosní, byl by to skvělý film. Takhle působí jen samoúčelně, jako onanie herce, který se chce vyrovnat svým režisérským vzorům a matlá páté přes deváté, žánr přes žánr, styl přes styl a přesto je to pořád jen hezky barevná, krásně znějící pohádka o Popelce z předměstí Detroitu. A jako taková funguje průměrně. (24.08.2015)

Ja som dnes prišiel z poobednej šichty nejaký uťahaný a mal som chuť si pustiť niečo, avšak telo sa búrilo a zásadne odmietalo. No a skúsil som toto a akosi mi všetky tie farby, ten soundtrack a vôbec celá tá extravaganza urobili dobre. Hladili mi moje ubolené zmysly, akoby som zrazu nemal telo. Dokonca mi nevadil ani ten odporný ksicht Doktora Who... (10.04.2015)

Gosling je síce audio-vizuálne celkom zručný a najal si aj skvelého kameramana, no ako rozprávač je ešte horší než Refn a to nehovoriac o budovaní atmosféry, kde je medzi nimi rozdiel niekoľko líg. Prečo väčšina tvorcov týchto vizuálne podmanivých filmov s dôrazom na atmosféru takmer v zásade kašle na príbeh? 5/10 (03.06.2017)

Ryan Gosling by rád šel ve šlépějích Nicholase Windinga Refna a Dereka Cianfranceho jako svých velkých režijních vzorů, bohužel se mu ale nedaří uspořádat směsku různých stylů a vlivů do kompaktního a fungujícího celku. Tato ambiciózní snaha kopírovat a napodobovat jde až tak daleko, že Lost River při sledování připomene hned několik filmů z poslední doby - nejvíce však magický realismus Divokých stvoření jižních krajin, který opět využívá bezmála postapokalyptického prostředí zuboženého kraje (zde vydatně suplováno sociálními problémy sužovaným Detroitem) a realistického zachycení života lidí nižší sociální třídy, typického Refnova samoúčelného a estetizovaného násilí, jenž nemá ve filmu výraznější funkci, a postav jako pouhých žánrových figurek. Ve výsledku vlastně trochu jako Jen Bůh odpouští s rozdílem v tom, že tady absentuje druhá vrstva hry s konvencemi uměleckých filmů, a na povrch vyvstává spíše režijní nevyzrálost, v níž je sice zachyceno několik zajímavých nápadů či scén, ale spíše jde jen o audiovizuální fetiš a exhibici než plně soustředěné vyprávění s potřebným přesahem. O Goslingově debutu více v recenzi... (23.05.2014)

Haleluja, napotřetí jsem to konečně dorazil... Tedy ne že by to byla taková srajda, ale nějak nebyl čas ani energie nebo co. Takže: "Matka zachraňující svoje děti" jest anotace, při které se mi spolehlivě uzavírá pylorická záklopka a na rukou mi naskakují bílé pupínky, protože reálně hrozí možnost zvratkopudného patetického škváru. Ale naštěstí je všechno jinak, Gosling se nezbláznil ale naopak příjemně překvapil, a já nemusím na jeho místo do své top tenky vracet Belmonda. Na scénáristickou i režijní prvotinu skvělá práce. Jeho rukopis je osobitý a výrazný, jeho vidění světa bizarní a neradostné, jeho postavy často divné nebo rovnou deviantní, děj filmu je lehce psychedelický a tak trochu jakoby nízkorozpočtově experimentální, použitá hudba je skvělá, celý Lost River na mě působil jako takový derivát starého dobrého Lynche z jeho zlatého období (ještě než úplně "znesrozumitelněl"...) Nadrženě se těším na dalšího Goslinga! Jen ještě jeden dovětek - před časem bych býval nevěřil, že něco takového jednou napíšu, ale začínám mít neodbytný (a nepříjemný) dojem, že na jisté tklivě a unyle se tvářící irské holčině je ze všeho nejzajímavější její křestní jméno a až hodně hodně za ním její herecký projev. (02.07.2015)