Rozkoš

Naprosto zbytečná slátanina o střední generaci, která po letech pocení prdele v práci a "budování kariéry" zjistila, že vlastně neví jak žít a má z toho v hlavě pořádný bordel. Patří vám to, zmrdi! Já tuhle upocenou generaci X fakt nesnáším. Pořád ještě má potřebu brzo vstávat, zavedla "tolerovaný přesčasy" a navíc si myslí, že sežrala všechnu moudrost, protože v 89. zazvonila klíčema a tím vyhnala zlý komunismus a zároveň přivolala hodnou demokracii. To už je lepší generace Z, která sice neustále něco blije na sociální sítě, ale zase nechodí moc ven a já se s ní tak moc nepotkám. Kdyby ta tragická režisérka natočila něco o mojí generaci, která prodlužuje studium, co může, a pak několik let pendluje mezi pracákem a friťákem v Mekáči, tak se alespoň zasměju. (15.09.2014)

Na české poměry má Rozkoš dost zajímavou kompozici, navíc docela důsledně a bez kompromisů dodržovanou. A pár momentů je opravdu dobrých. Škoda, že přesto jsou zde obsažena všechna klasická stigmata českých pokusů o čistokrevný umělecký film (nejvíce iritující je potřeba neustále zaplňovat zvukovou stopu různými voiceovery, obsahujícími rádoby filozofické plky s co největším počtem cizích slov na jednu větu a týkající se nejlépe vesmíru...ach jo), čímž vzniká nepříliš obohacující křeč. Jinak Plodkové takovéto role sedí velice dobře a štěk Karla Zimy pobavil. (02.05.2014)

Úvod díla byl pro mě dost rozpačitý, ale celkově povedené drama dnešních dnů. V posledních dvou třetinách se dostává film o "hvězdičku" výš. Jak dějově, i když ten je trochu složitější, tak po výtvarné stránce. Myslím, že hodně diváků se ve scénách, které jsou dnešnímu životu až příliž blízko, pozná. Určitě dílo k odkoukání a následnému zamyšlení. Navíc snímek zdobí i krásné obrázky mého rodného města, tak možná bych dal i o půl hvězdy víc :-) (20.09.2014)

Tak a máme tu hru na tvrdý art. Lenže výsledok sa dá nazvať skôr ako zaujímavý, než presvedčivý. Rozkoš je pocitová vzťahová dráma s dôrazom na slovo pocitová. Tie pocity sú dosiahnuté najmä kvalitnou kamerou a niekedy hypnotickou, inokedy otravnou hudbou. Určite teda viac, ako scenárom. Keď tu ale máme takýto odvážny pokus nakrútiť niečo neobvyklé a s rizikom, že väčšinové publikum dielo odmietne, prečo na konci tá nepatričná doslovnosť, ako pre blbcov? Veď keď sa niečo povie raz, tak to nemusíme na konci pri všehovoriacom zábere znova zopakovať iba kvôli tomu, aby to pochopili úplne všetci. (19.02.2018)

Film působí nevěrohodně jako celek, postavy jsou uměle slepované, uměle existují, uměle k sobě náleží a nenáleží, nevíme jaké jsou jejich rozpory, "pravdy", (kým jsou, kým by mohly být,kým nejsou, co předstírají ? kým jsou částečně? ) úzkosti, (je to jen to, že si hlavní hrdinka nemůže najít chlapa ? ) Kdo je Jan Budař ? Je intelektuál v exilu nebo nudný intelektuální exhibicionista ? Každopádně jeho postava o sobě příliš neprozrazuje ani nenaznačuje. Herecky nepřítomný byl Martin Myšička. Jinak herectví skrze smsky příliš nenaznačuje. Číst si text na obrazovce a neslyšet hlas odesílatele, nevidět jeho tvář, to už je na film příliš, kde jsou emoční projevy ? To už k tomu rovnou mohli hrát robotičtí Kraftwerk /ti se ale netajili image Robotů/ Hudba se nedostavila a zůstal jen neznámý šum... Škoda debut "Zoufalci" se mi líbil. (21.12.2015)