Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Posedlost láskou, posedlost uměním, posedlost originalitou, posedlost napodobováním, posedlost úspěchem, posedlost penězi a...posedlost sám sebou. Každá posedlost nás dříve či později dovede k zániku, pokud nad ní ztratíme nadhled, pokud se jí necháme uvláčet. Jenomže jedině při tom „vláčení" - i přes všechny odřeniny a šrámy, můžeme na několik málo okamžiků dojít k nalezení jedinečné ROZKOŠE - a o co jiného v životě vlastně jde? Milena (Jana Plodková) je jako úspěšná filmová střihačka součástí specifického uměleckého prostředí. Čím déle v něm setrvává, tím silnější má pocit, že se postupně ze všeho nějak vytrácí smysl. Vše se stává banálnějším, vše se technologizuje, vše se opakuje a imituje, přičemž kopie je leckdy ceněna více, nežli originál. Milena je zamilovaná do Vladimíra (Martin Myšička), svůj vztah však žije na základě iluze, iluze vztahu, kde hlavní slovo má mobilní telefon. Ten v nás vzbuzuje pocit neustálé blízkosti a přítomnosti milované osoby. Jsme neustále k zastižení, můžeme volat, chceme být voláni, ale hlavně můžeme psát a přijímat - esemesky. Většina jejich komunikace totiž probíhá pouze přes zprávy. Fyzicky jako by Vladimír ani nebyl přítomen. K jejich vzájemnému setkání dochází relativně řídce a většinou se jedná o „sexuální vybití", ovšem z její strany vždy z lásky, v jeho případě je to komplikovanější a pro Milenu stále bolestivě nerozluštitelné. Píší si denně – přeci kdyby mu na ni nezáleželo, tak by jí přeci stále nepsal - stala se z toho pro ni past, ze které se snaží racionálně vymanit, emocionálně však stejně vždy upadá zpět. Snaží se vše ukončit, jenže stále neúspěšně. (Cinemart)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (136)

aniabo odpad!

všechny recenze uživatele

Doprdele, co to bylo?! Oceňuju všechny hejty v komentářích, protože ať si člověk vymyslí jakýkoli negativní hodnocení tohoto filmu, bude pravdivý, hehe. Plodkovou bych profackovala a Jitku Rudolfovou jakbysmet, klasický cpaní dominantně-submisivních stereotypů, protože chlapi jsou pěkný hajzlové (jsou totiž nadržený a polygamní) a holky si to nechávaj líbit (jsou totiž nadržený a retardovaný). Podivná hra na Samotáře v chemickejch prostřihách s debilníma kecama, který jsou jakože chytrý, ale nejspíš vznikly tak, že pani Rudolfová jenom vysypala slovník cizích slov, prosim Vás ty český sračky by měly mít nějakej časovej limit a za 111 minut hispterský telenovely by moh rovnou bejt zákaz vycházení ()

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Na české poměry má Rozkoš dost zajímavou kompozici, navíc docela důsledně a bez kompromisů dodržovanou. A pár momentů je opravdu dobrých. Škoda, že přesto jsou zde obsažena všechna klasická stigmata českých pokusů o čistokrevný umělecký film (nejvíce iritující je potřeba neustále zaplňovat zvukovou stopu různými voiceovery, obsahujícími rádoby filozofické plky s co největším počtem cizích slov na jednu větu a týkající se nejlépe vesmíru...ach jo), čímž vzniká nepříliš obohacující křeč. Jinak Plodkové takovéto role sedí velice dobře a štěk Karla Zimy pobavil. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Nonkonformní snímky Jitky Rudolfové nikdy nepatřily k mainstreamovému klišé současné české kinematografie, tím spíš, jsou-li v nich prezentováni kontroverzní hrdinové se svými nebanálními složitostmi života. V Rozkoši je ona kontroverznost zastoupena mnohoznačností zdejších protagonistů, odcizujících a odcizovaných, zas a znova podléhajících prefabrikované době dneška. Single hrdinové se single depresemi v single prostředích. Osamělost, citová otupělost, přetvářka, alibismus, stejně jako bezvýznamnost, vlastní prázdnota, nechuť, nuda, stereotyp. Taková jsou synonyma pro Rozkoš, ale nejen pro ni. Téma je až příliš blízké, než aby jej divák vnímal nezaujatě, nezúčastněně. Jakýsi šestý rozměr filmu dodávají herečtí interpreti, především Jana Plodková dochází k zasloužené reputaci po předchozích bezbarvých výkonech ve filmech prostřední jakosti. Budař, Plesl i Myšička ztvárňují každý po svém životní ztroskotance, kteří pod rouškou vlastního sebevědomí zakrývají naprostou vyhořelost generace mladšího středního věku. Rozčarování, deziluze, možná také znechucující opovržení a pocit marného zápasu se sebou samým, takový bude nejspíš výsledný dojem z tohoto bytostně artového filmu, který by díky své naléhavosti určitě neměl stát stranou širší divácké pozornosti. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Chcípácký film model 2013. Opouští šedou všednost a přízemní perspektivu, zvedá oči ke hvězdám, odehrává se v prostoru, který má jasnou symbolickou dimenzi (akcentovanou kompozicemi i podobou předkamerového prostoru), nebojí se náznaku a víceznačných epizod. Je prostě sebevědomější, přitom se ale paradoxně patlá ve stejném blátě jako jeho provinčnější kolegové. Postavy jsou stejně nesympatické, apatické, bolestínské a tezovité. Intimita, hlubší empatie, možnost se angažovat (byť jen) v banalitách schází. Hezčí balení, stejně rozpačitý vnitřek. Navíc některé "společensko-genderovo-kritické" vtípky trpí syndromem trapného humoristického skeče. Za tu snahu vidět pofidérní "životabídu" alespoň trochu z nadhledu a za těch pár záběrů, které prozrazují důslednější režijní koncepci, dávám Rozkoš (která nenavozuje rozkoš ani důslednou absencí rozkoše) kamsi lehce nad průměr. Jediné, co mě skutečně fascinuje, je, jak mě všechny tyhle "generační" výpovědi míjejí. Už od Samotářů. U Rozkoše to můžu alespoň svádět na to, že se odehrá ve zcela jiné realitě, kde se ve francouzských filmech ze 30. let přeostřuje v rámci jednoho záběru a KINA je dávají s rychlodabingem. Haha. ()

BoredSeal 

všechny recenze uživatele

Rozkoš má celou dobu svěží obrazový styl (výborný nápad s SMSkami), odehrává se v zajímavých lokacích a ty dvě hodiny jsem bez problémů přežil, i když mě postavy a jejich motivace míjely. Nevybavuju si jiný český film s podobným způsobem vyprávění, kde by přenos nálad z obrazu na diváka takhle klapal. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (1)

  • Jana Plodková si kvůli roli na žádost režisérky Rudolfové musela změnit barvu vlasů. Nejprve zkoušeli všemožné paruky, ale nakonec změnila image docela a vlasy si obarvila. [Zdroj: ČD pro vás] (hippyman)

Související novinky

21. Český lev - nominuj svého favorita!

21. Český lev - nominuj svého favorita!

22.01.2014

Česká filmová a televizní akademie vyhlásila nominace na 21. ročník výročních cen Český lev. Vybírala z 29 celovečerních hraných a animovaných filmů a 17 celovečerních dokumentů, uvedených do… (více)

Reklama

Reklama