V plném slunci

I keď som od tohto filmu očakával veľa, zase to až taká bomba nebola. Hádam z celej prvej polovice filmu nebolo jasné, o čom to vôbec má byť a vôbec som nerozumel, o čom sa vlastne postavy bavia. Kratučká scéna s Romy Schneider pôsobí v celkovom kontexte priam smiešne. Kto akú úlohu zohráva nebolo zrozumiteľné a prehnane žoviálne dialógy tiež nepridali na dôveryhodnosti deja. Asi najhoršou scénou je, keď A. Delon prechádza po trhovisku a v pozadí vidno policajtov zjavne odtláčajúcich zvedavcov z dosahu kamery - trapas. Celkovo však ide o vynikajúci námet, ktorý však tvorcom z väčšej časti pretiekol pomedzi prstami. (11.05.2010)

Nepřestává mě fascinovat ta letní nálada a pohodová atmosféra v kontrastu s temným příběhem a kriminální zápletkou. Co tady předvádí Alain je neskutečný. Občas jsem si musel připomínat scénu z lodi, abych nepovažoval Toma za pouhýho floutka v letních exteriérech, ale když si člověk uvědomí s jakou samozřejmou drzostí se Tom choval, tak ho až mrazí. (10.08.2014)

Napínavě rozehraná hra Alaina Delona na italské riviéře. Dokonalé francouzské charisma dýchá i po letech z filmu o lásce k penězím a zločinu takřka bez chybičky a jen díky němu se dá filmu odpustit téměř dvouhodinová stopáž. Kdo si kdy myslel, že Delona může nahradit nějaký Matt Damon v americké verzi Talentovaný pan Ripley. Z tohoto pohledu si myslím, že americký remake francouzskou předlohu nijak neobohatil, a v historii světové kinematografie je naprosto zbytečný a neopodstatněný... Amíci prostě zkopírovali všechno, co mohli. Viva la France! (18.06.2011)

Sladká šedesátá léta, léto, moře, Itálie, mladí, krásní a bohatí. Jo a vražda! Znepokojivě pohledný Alain Delon tady hraje muže, který si hraje na jiného muže, aby se dostal k penězům. Těžké téma je dáno do kontrastu s prázdninovou atmosférou. Hrozba odhalení nad hlavním hrdinou/padouchem visí celou dobu a já byl zmaten, neboť jsem zloduchovi s andělskou tváří nepokrytě fandil. (23.01.2015)

Na to, že je Plein Soleil letos už 60 let, působí v porovnání s jinými filmy té doby stále dost svěže, stravitelně a krásně se na něj kouká. Pokaždé, když si ho po letech dávám, se musím podivovat malebné kameře Henriho Decaë, ve které se kulisy Itálie, kterou miluji, krásně vyjímají. Plein Soleil mě baví. Baví mě vizuálně, baví mě jeho tempo a to, jak je tam budováno napětí. A brutálně mě tu baví Delon. Role Toma Ripleyho byla jedna z jeho prvních velkých a také ho katapultovala ke slávě. Naprosto zaslouženě. Musel to být asi zásah osudu, že mu do klína přistála role, která se k němu neskutečně hodí a zároveň mu musela být v té době výzvou. Tom Ripley je psychopat, svoje emoce moc neprojevuje. Ale reakci na stres, povýšenost či hanbu v sobě potlačí málokdo. Divák je vtažen do velice citlivě ztvárněného oscilování na hraně chladné netečnosti, kalkulu, triumfu, a na druhé straně momenty zoufalství a naprostého vzrušení. V mých nácti byl jedním z mých oblíbených filmů Talentovaný pan Ripley s Mattem Damonem, který je věrnější literární podobě. Přiznávám tedy zaujatost tématem, které mě táhne. Matt Damon je ale proti ďábelskému šarmu a chladu Alaina Delona pouze malý přicmrndávač v relativně zapomenutelném filmu. Zpracováním i feelingem stojí původní Plein Soleil minimálně o třídu výš. (08.03.2014)