V plném slunci

René Clément dokázal i v prostředí plném sluníčka a krásných barev vytvořit mrazivý thriller. Mladičký hezounek Alain Delon v roli psance rozervance, kterému musíte držet palce (básnické střevo :-)), femme fatale Marie Laforêt (i když léty zkrásněla) a Maurice Ronet, doplativší na svoji aroganci, předvádějí neskutečné herecké orgie. Atmosféra postupně houstne a vrcholí jednoduchou, ale drsnou a kulervoucí pointou. Tenhle klenot ukazuje (a dokazuje) co většině dnešních thrillerů chybí. 100%. (14.10.2010)

Napínavě rozehraná hra Alaina Delona na italské riviéře. Dokonalé francouzské charisma dýchá i po letech z filmu o lásce k penězím a zločinu takřka bez chybičky a jen díky němu se dá filmu odpustit téměř dvouhodinová stopáž. Kdo si kdy myslel, že Delona může nahradit nějaký Matt Damon v americké verzi Talentovaný pan Ripley. Z tohoto pohledu si myslím, že americký remake francouzskou předlohu nijak neobohatil, a v historii světové kinematografie je naprosto zbytečný a neopodstatněný... Amíci prostě zkopírovali všechno, co mohli. Viva la France! (18.06.2011)

Jak jen popsat můj nejoblíbenější film? Toto dílo má pro mne ve všech ohledech punc naprosté a vytříbené dokonalosti. Všechny aspekty ( herci, scénář, hudba) vytvářejí neuvěřitelně hlubokou a hlavně nadčasovou atmosféru. Tímto dílem se René Clément pro mne stal nesmrtelným režiserém, který své obrazy na filmové plátno přenáší prostředky mající základní podstatu v jisté evropské renesanční esenci. Tyto jisté archetypální prostředky poté následně ve spojení s akční americkou knižní předlohou vytvářejí Thriller, který má všechny důležité prvky stálé a intenzivní uhrančivosti, bez ohledu na plynutí času a měnící se trendy. (06.07.2011)

Oproti remaku, který jsem díky neskutečné Damonově slizkosti a vlezlosti nebyl schopen soustavněji koukat (což je v zásadě kompliment, jen já na to prostě neměl), působí Delon výrazně lidstějším dojem a přestože to také není zrovna dobrák, musel jsem mu fandit. Zvláštní vztah Toma a Philippa by si zasloužil trochu více vykreslit, ale to by asi prodloužilo už tak pomalý rozjezd. Vynikající gradace napětí a skvělý závěr. (30.01.2011)

Karty rozložené na stole máš. Dohráls! Tvůj život teď patří mně. Spanilá plavba Alain Delona v plné síle. Z letního slunečního žáru v pravé poledne se vám lehce zatočí hlava, ztratíte svou rovnováhu a ochromeni vteřinou přímého jasu, dostanete úpal horečnatý. Libozvučný meandr zlatých zrnek a arché usídlení se v horních patrech společenského žebříčku lechtá mysl lačnou. Pohledné zlo se zaklínilo v kůži chtivé. Nastavuje se paprskům slunce zlatého chlapce. Nanovo. Předu, předu plán podlý. Zlotřilý, vypočítavý a intrikánský slídil, který žil v záskoku, rozkolísal jistotu mrtvého, v obleku žárlivé hamižnosti. Pobyt v iluzi zalitý nebeskou modří se pomalu krátí. Žhnoucí slunce pálí, derniéra imitace života se valí. Plážové křeslo už se kymácí pod úsměvy blahými vykutáleného lháře, který toužil být rozmazlován libidem suverénnosti. Alain Delon se plíží, číhá, tulí, neuhýbá pohledem, nedovolí vám vyvlíknout se z háčku rafinované úkladnosti a vy nehodláte jen tak dobrovolně odtrhnout oči z područí smyslného, sladce uhrančivého hezounství, potřísněného přednostní vychytralostí. Úspěch zločinu je třeba oslavit. Není možné se skrýt před sluncem. Není možné se jím unavit. Není možné nalézt kout stinný. Jsem nepolapitelný. Byl to téměř dokonalý čin, nebýt jedné malé vratké chybičky. Alain Delon známý-neznámý, ďábelsky váš. Zajímavý komentář: Gilmour93 (11.08.2014)