V plném slunci

Jak jen popsat můj nejoblíbenější film? Toto dílo má pro mne ve všech ohledech punc naprosté a vytříbené dokonalosti. Všechny aspekty ( herci, scénář, hudba) vytvářejí neuvěřitelně hlubokou a hlavně nadčasovou atmosféru. Tímto dílem se René Clément pro mne stal nesmrtelným režiserém, který své obrazy na filmové plátno přenáší prostředky mající základní podstatu v jisté evropské renesanční esenci. Tyto jisté archetypální prostředky poté následně ve spojení s akční americkou knižní předlohou vytvářejí Thriller, který má všechny důležité prvky stálé a intenzivní uhrančivosti, bez ohledu na plynutí času a měnící se trendy. (06.07.2011)

Škoda, že asi skoro každý videl ako prvú verziu z 90. rokov. Potom nikomu nedá neporovnávať. Ale skúsim sa pozrieť na V plnom slnku ako divák bez znalosti novšej verzie. Atmosféra je neopakovateľná, psycho je poriadne a z neho aj toho slnka nás páli chrbát ako Deloina po úpale. Lenže trochu vytŕčajú určité logické nedostatky, ktoré som si chtiac nechtiac spájal s reálnymi situáciami. Naučiť sa po niekom podpis, mi pripadá po skúsenostiach so zapisovaním spolužiakov na vyške ako nič, zato napodobiť hlas je myslím takmer nemožné. Pritom vo filme je to presne naopak. Rovnako pasivita mužskej obete je trochu prekvapivá, ale zase dopĺňa to nepríjemné psycho všade navôkol. Tu z toho slnka všetkým hrabe, mali sa ísť radšej lyžovať. (28.09.2015)

Kvalitní kriminální drama, kde ústředním motivem je spalující závist, která spolu s absencí morálních zábran vede k likvidaci toho úspěšnějšího a snaze pachatele vydávat se za zavražděnou oběť zločinu. Spíš než obyčejná kriminálka je to zajímavé psychologické drama, které je navíc podtržené výborným výkonem Alaina Delona v hlavní roli. Pointa se v tomto případě odklání od knižní předlohy, ale to vůbec není na škodu, amorálností je v tomhle světě beztak dost a takové zadostiučinění spravedlnosti, byť přicházející jen tak mimochodem, někdy vyloženě potěší. Pozdější americký remake jsem dosud neviděl, ale pouhý pohled na rozdíl v počtu hodnotících u obou verzí jasně dává najevo, jak obrovský je rozdíl v síle a dopadu americké a evropské kinematografie. Ty hollywoodské verze obvykle disponují jistotou desetinásobku. Celkový dojem: 80 %. (30.04.2012)

Postava Ripleyho mi byla tak nesympatická, že mi už v druhém zpracování (Po Talentovaném panu Ripleym) akorát lezla krkem, a nemohl to zachránit ani slušný Delon. A když jsem věděl, co přesně se stane, nebylo už moc se na co těšit, byť závěr překvapil. Je pravda, že v Minghellově podání jsem s Ripleym měl větší slitování a soucit, tady mi přišel hlavně v druhé polovině prostě jen zlý. (20.08.2012)

Karty rozložené na stole máš. Dohráls! Tvůj život teď patří mně. Spanilá plavba Alain Delona v plné síle. Z letního slunečního žáru v pravé poledne se vám lehce zatočí hlava, ztratíte svou rovnováhu a ochromeni vteřinou přímého jasu, dostanete úpal horečnatý. Libozvučný meandr zlatých zrnek a arché usídlení se v horních patrech společenského žebříčku lechtá mysl lačnou. Pohledné zlo se zaklínilo v kůži chtivé. Nastavuje se paprskům slunce zlatého chlapce. Nanovo. Předu, předu plán podlý. Zlotřilý, vypočítavý a intrikánský slídil, který žil v záskoku, rozkolísal jistotu mrtvého, v obleku žárlivé hamižnosti. Pobyt v iluzi zalitý nebeskou modří se pomalu krátí. Žhnoucí slunce pálí, derniéra imitace života se valí. Plážové křeslo už se kymácí pod úsměvy blahými vykutáleného lháře, který toužil být rozmazlován libidem suverénnosti. Alain Delon se plíží, číhá, tulí, neuhýbá pohledem, nedovolí vám vyvlíknout se z háčku rafinované úkladnosti a vy nehodláte jen tak dobrovolně odtrhnout oči z područí smyslného, sladce uhrančivého hezounství, potřísněného přednostní vychytralostí. Úspěch zločinu je třeba oslavit. Není možné se skrýt před sluncem. Není možné se jím unavit. Není možné nalézt kout stinný. Jsem nepolapitelný. Byl to téměř dokonalý čin, nebýt jedné malé vratké chybičky. Alain Delon známý-neznámý, ďábelsky váš. Zajímavý komentář: Gilmour93 (11.08.2014)