První klidná noc

Moje rozloučení s gigantem francouzského filmu – záměrně vybrán snímek ne dobrodružný nebo kriminální, těch má na kontě na můj vkus příliš. Daniele Dominici, rozervaný profesor italštiny, toho své studenty moc nenaučí, zato je uhranut tajemnou Vaninou Abati. Atmosféra ospalého Rimini, bujaré večírky s partou kumpánů, vášeň pro hazard a související pochybná minulost s dírami v životopise, vyhořelé manželství s Leou Massari („My už spolu nejsme ani ze zvyku. Jsme spolu ze zoufalství.“) – to vytváří koktejl s tragickým vyústěním. Alain Delon se představuje v uhrančivé roli (jak jinak), s cigaretkou, drzý, avšak gentleman, tentokrát neoholen a italsky hovořící. No řekněte dámy, která z vás by si od něj nenechala vykládat o Stendhalovi? Pozornost si zaslouží i Giancarlo Gianniny, který v roli Spidera odhaluje Danielův původ. „Proč je smrt první klidnou nocí?” „Protože je to noc, kdy se nezdají sny.” Au revoir! (19.08.2024)

Scény s Delonom & Petrovnou sú vynikájúce a dobre sa na nich pozerá. Príbeh zamilovania sa učiteľa do študentky zaujímavý. Plus mladý Giancarlo Giannini s bondovky Casino Royale (keby neviem, že to je on, nespoznám ho). Avšak film je veľmi uťahaný a skoro všetky ostatné scény bez ústredného dua sú nezaujímavé/zbytočné a skutočne uťahané. Čo mi ale na filme výrazne prekážalo bolo to, že Delon chodil celé 2 hodiny v rovnakom outfite alá bezdomovec (kabát + rolák). Či bol vonku, či počas vyučovania v škole, doma alebo v noci v klube, celý čas pobehoval v tom jendom kabáte. Vyzliekol sa skutočne len pri milostných scénach. Neviem kto doma chodí po byte v (otrasnom) roláku a kabáte, ale teda u Delona som zvyknutý na iný štandard obliekania. Hodnotenie asi na 3,5*, film bol skutočne zbytočne pridlhý. Ale ústredná dvojica to ťahá na 4*. (23.08.2024)

Nemám celkom dobrý dojem z tohto filmu. Kto veľmi chce, môže v ňom nájsť nejaké myšlienky, odkazy, symboly a vlastne nájde v ňom, čo len chce. A iný ho bude vnímať ako zbytočne rozkošatený príbeh bez výraznejšej pointy, v ktorom hrá niekoľko známych hercov, medzi ktorými prirodzene hviezdi Alain Delon. Ja som ho vnímal ako pomerne nezaujímavý film, ktorý mi nezapadol medzi tie diela talianskej a francúzskej kinematografie zo 60. a 70. rokov, ku ktorým sa rád vraciam. Až som sa pristihol pri tom, že namiesto filmu riešim problém, prečo 90 % času mal Delon na sebe kabát. Z milosti tri hviezdičky. (31.05.2016)

Musím se přiznat, že mi chvíli trvalo si zvyknout na Alaina Delona mluvícího italsky. Buď na mě totiž mluví česky a nebo francouzsky, což mi, přeci jen, přijde trošičku přirozenější. Francouzsky čistě proto, že je to jeho jazyk a česky proto, že starý dobrý dabing u francouzských filmů byl kolikrát lepší, jak francouzský originál. Film jako takový pak po příběhové stránce nepřinesl nic objevného. Chvílemi jsem se dokonce i docela slušně nudil. Třeba, když jsem pozoroval, jakej je Alain romantik. Nicméně klasicky poctivý závěr na francouzský způsob způsobil, že nad tímhle filmem budu ještě dlouho přemýšlet. (31.01.2016)

Když se řekne Vanina, obvykle se dodává Vanini; ale tohle je jiný příběh. Alain Delon není karbonářem, nýbrž jen drobným podvodníkem, a Sonia Petrovna má daleko do hrdé římské šlechtičny. Obvykle prosluněné malatestovské Rimini je zde také šedé a nevábné. Romantické napětí je přitom vytěsněno tlakem chybějících souvislostí: Tím, že si je musíme domýšlet - co je to za ženu, která je jeho manželskou? co je to za partu, a s kým vůbec táhne? co je to za školu, která se objevila a zničehonic mizí? co je to za příbuzné, které obě strany zatěžují?, a samozřejmě, kdo jsou oba hlavní protagonisté a do jaké budocnosti směřují? - stáváme se sami částí příběhu, který - i když "první klidná noc" nás od toho zdánlivě oprošťuje - musíme stejně domyslet až do konce. (19.08.2017)