Samuraj

Samuraji sú japonci, temní hrdinovia filmu noir sa zrodili v Los Angeles, ale keď sa ich príbehy odohrávajú v Paríži, nemôžu byť viacej doma. Mám pocit, že všetko, čo by som napísal, už tu určite napísané je, Samuraj je totiž archetyp filmu o osamelom nájomnom vrahovi. Takže iba toľko, že ma potešil fakt, že Costello nie je ani vyložene sympatický, ani vyložene nesympatický, policajti si robia iba svoju prácu, čím Vám sympatickí paradoxne príliš nebudú a ženy našťastie nie sú hysterické a chovajú sa celkom uvážlivo a chladne, čo je bod, v ktorom sa Melville asi najviac vzdialil realite:). No a pokiaľ ste si mysleli, že najlepším priateľom človeka je pes, Samuraj ponúka nový pohľad na vec. (10.08.2013)

Neskutečně zdlouhavý thriller o nemluvném, samotářském nájamném vrahovi, který se stal nepohodlným jak pro policii, tak pro své "zaměstnavatele". Umírněný Delonův výkon roli sedí ale film se táhne neuvěřitelným způsobem a část na policejní stanici snad ani nemohla být delší. Rozhodně film stojí za vidění ale divák si musí připravit kýbl trpělivosti. (25.12.2009)

Scénář: Jean-Pierre Melville, Georges Pellegrin .. Nemám rád, když musím skřípat zuby nad nelogičností příběhu a nesmyslném jednání postav, zejména té hlavní. Chodí od ničeho k ničemu, dle potřeby tasí kolt na poslední chvíli a neustále nás ohromuje tím jak v Melvilllově světě zle (pře)žít. Pravda, Alain Delon je cool. Ale to je ovšem asi tak všechno kladné na tomto snímku, který se snaží být poctou... no snaží(l), ale marně. 50%. (31.12.2007)

Uznávam, film má svoj osobitý štýl, či je to ale dobre, to už je druhá otázka. Pokiaľ Melvillovým hlavným cieľom bolo filmovo vystihnúť nudu, samotu a prázdnotu hlavného hrdinu, tak si myslím, že sa mu to podarilo tak dokonale, že sa to dokonca prenieslo aj do mojich pocitov voči filmu samotnému. Navyše myšlienka spodobnenia so samurajským kódexom cti dodala tejto téme pekný glanc. Ale čo z toho, keď spôsob akým to bolo podané divákovi by sa dal opísať iba jediným slovom - nuda, ale príšerná. Nudilo ma tu úplne všetko. Od šedivej réžie, cez extrémne tiché scénky, v ktorých sa často nehovorilo aj dlhé minúty (pritom ani obraz toho veľa neponúkol), až po samotnú postavu Jefa Costella (A. Delon), ktorý si po celý čas vystačil iba s jediným neutrálnym výrazom na tvári, baloňáčikom (neskôr kabát), klobúkom a prechádzkami s rukami vo vreckách rýchlosťou naspeedovaného Clúnyho (čiže vychádzková chôdza). Sem tam niečo povedal, sem tam si dal rukavice... to všetko s výrazom ako keby mu práve do tváre vstrekli botulotoxín. Až na jednu scénu bitky s protivníkom tu hlavná postava nepredviedla zhola nič. No proste v každom smere nuda, nuda, nuda... 50/100 (20.05.2016)

První spolupráce dvou super ikon francouzskýho filmu Jeana - Pierra Melvilla a Alaina Delona a hned je z toho film filmů. Přesně takhle se dělaj filmy, každej detail, každý slovo, každej pohled, každej záběr má ve filmu svůj význam a všechno dohromady mě na dlouho totálně uzemnilo. Filmová nádhera nádher. (19.03.2013)