Černý Tulipán

"Zapamatujte si dobře to jméno, vstoupí do historie!" A, ano, tímto filmem se jméno Alain Delon zapsalo i mně, tehdy školou povinné, do srdce, a od té doby v něm nepřetržitě koluje, z jedné komory do druhé, ona velká platonická láska, která při každém setkání vlévá do mysli ty vzácně oblažující pocity. U vrchnosti v nemilosti. Nuže, sejměte masku toho muže. S kordem v ruce proti bohaté smetánce. S rozmařilým úsměvem loupí šperky, drahé kamení, mince z pokladnice. Vkrádá se do salónků, zašněrovává střevíce, jako správný svůdce láme dámská srdce. Dobový šibal, padouch, nezbeda, který neztrácí svůj šarm, i když jeho tvář zdobí nemalý šrám. Jeho bratr, na vlas stejně pohledný, v zastoupení. Domýšlivé aristokracii sráží hřebínky, z úst odnímá pýchu, stříbrné lžičky, talířky. Do zbraně, do kola. V souboji dočká se své odměny, tak zvesela. S pozdravem podepsán uhrančivý a báječný Černý tulipán. (05.11.2015)

Sedmdesátá láta, 70mm plátno v pražské Alfě, vlevo Delon v bílé košili, vpravo Delon v černé košili... i kdyby byl ten film úplně hloupý (což není!) pro mne je jedním z těch, na který se nezapomíná a v dodnes při každé repríze v televizi se na něj ráda podívám.Francouzi lehké a romantické komedie, zasazené do historie, vždycky uměli! (12.07.2007)

Ak sa nemýlim, v titulkoch sa film prezentuje ako spracovanie rovnomenného románu Dumasa st., čo je s ohľadom na počet spoločných rysov oboch diel buď omyl (sebaklam) tvorcov alebo prejav ich cynizmu. Inak vcelku príjemná záležitosť a nápad s dvoma bratmi, z ktorých každý pristupuje k reálnemu základu činnosti Čierneho Tulipána značne odlišne, posúva inak (zvlášť na tú dobu) zrejme rutinný historicko-dobrodružno-romantický námet za hranicu priemeru. Na dnešnú dobu trochu naivné (v súčasnosti by väčšina scén musela byť omnoho dramatickejšia a humor okresanejší), ale ako pamätník z rokov aspoň osemdesiatych nemám to srdce nedať Čiernemu Tulipánovi štyri tulipány, teda pardon: hviezdičky (ako ostatne asi väčšina hodnotiteľov). (13.08.2010)

Skvělá (a)historicko-dobrodružná komedie. Delon je fakt sympaťák, maskovaní hrdinové mu docela sednou. Jenom mě trochu vadil ten marxistický výklad francouzské revoluce (za svobodu bojující nebozí měšťané a venkované utlačovaní zlými feudály). No ale to se dá vzhledem ke stáří snímku pochopit a pro příběh samotný to nemá zase takovou zásadní roli. (29.08.2009)

Píše se rok 1789 a v okolí francouzského městečka Roussillon je místní šlechta ohrožována tajemným banditou, který si říká Černý Tulipán. Pod maskou se však neskrývá žádný chudý vesničan, ale samotný hrabě Guillaume de Sant Preux (Alain Delon). Ten je však při jedné potyčce zraněn na tváři, aby se vyhnul svému prozrazení, osloví svého idealistického bratra Juliena (taktéž Alain Delon), aby se za něj vydával... Snímek Černý Tulipán je krásnou ukázkou toho, jak by měl vypadat ten správný dobrodružný (historický) film. Začněme třeba u hlavního hrdiny, tedy u Černého tulipána, ten sice jako postava není dvakrát originální (vlastně se jedná o takový mix Robina Hooda a Zorra), ale zase jej ztvárnil Alain Delon (navíc hned v dvojroli), který dodal tu správnou dávku šarmu a charismatu. Samotný příběh, který se protíná se začátkem Velké francouzské revoluci se asi nedá nazvat dechberoucím, ale má tu správnou dávku akce, napětí, romantiky a humoru, takže nuda opravdu nehrozí. Herecké obsazení, možná není úplně hvězdné, ale záhralo si zde hned několik talentovaných herců a hereček, mně osobně se velice líbily herecké výkony Francise Blanche v roli Plantina a Roberta Manuela, který ztvárnil prince de Grasillacha, mužské oko však potěší také Virna Lisi. Je třeba dodat, že ke kvalitnímu diváckému zažitku příspívá také povedený český dabing. Nechybí ani zajímavá ústřední melodie a hudba obecně, o kterou se postaral francouzský skladatel Gérard Calvi. Zkrátka pokud hledáte napínavý a zábavný dobrodružný film, Černý Tulipán je trefa... inu do černého. (27.10.2015)