Režie:
Christian-JaqueKamera:
Henri DecaëHudba:
Gérard CalviHrají:
Alain Delon, Virna Lisi, Dawn Addams, Akim Tamiroff, Adolfo Marsillach, George Rigaud, Laura Valenzuela, Yvan Chiffre, José Jaspe, Álvaro de Luna (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1789, do pádu Bastily schází jen několik dní. Bohaté šlechtice však straší nejen vzrůstající nevole lidu, ale zároveň muž v masce, který po svých loupežích nechává za sebou známou vizitku – černý tulipán. Jediným úspěchem policie je to, že je postrach aristokratů poznamenán na tváři sečnou ranou. Velitel policie má své podezření a nyní jen čeká, že se mu přede všemi potvrdí. Netuší ovšem, že Guillaume de Saint-Preux má mladšího bratra, který jako by mu z oka vypadl. A tak na slavnost přichází „Guillaume“ s tváří a úsměvem nevinného chlapce… Slavný přepis neméně slavné literární předlohy Alexandra Dumase natočil s Alainem Delonem v titulní dvojroli režisér Christian-Jaque. (Česká televize)
(více)Recenze (170)
----- "Svoboda je kost hozená lidu, aby si vylámal zuby.“ ----- Alain Delon a "Černý Tulipán" patří neodmyslitelně k sobě … v příběhu, který zůstává stále stejně mladý: Je opojný jako život, věčný jako láska, svěží jako jarní vítr a neodolatelně přitažlivý jako dobrodružství - neztrácí tempo a všechny překážky zdolává bez viditelné námahy, s nedbalou elegancí a s lehkým, bezstarostným a maličko znevažujícím furiantským úsměvem ... hlavu až někde v oblacích ... a v srdci bláhovou víru v lepší svět. ()
Jeden z dětských "superhrdinů" mnoha dnešních starších a pokročilých. Černý tulipán neoplývá žádným hutným příběhem, kromě důrazu na čest, vtipu, lehké romantiky a báječného lehkého dobrodružství nemá téměř žádnou přidanou hodnotu, nepočítáme-li tedy odkaz na ideály francouzské revoluce. Bonusem je pak dvojrole Alaina Delona, mimochodem skvěle trikově zvládnutá, a nádherná výprava. Nezbývá než si jen postesknout, že pro takové oddechovky už dnes není na stříbrném plátně místo. Čtyři spokojené, nostalgické. ()
I po desetiletích je ČERNÝ TULIPÁN, ta rozverně hravá veselohra s lehkým dotekem westernu, klasikou tzv. lehkého žánru, která v Jaquově skvělé režii přináší úlevnou, osvobodivou podívanou. Věrný kůň Voltaire, čiperný, k boji připravený třetí stav i celá galerie feudálních atrap, dosud schopných boje, to všechno v odlehčeném tónu dává ožít Francii osměho desetiletí 18. století, jak by to dnes už bylo takřka nemožné. Klasické je vždy svěžím. Zkrátka evropská revoluční romance po francouzsku a současně trochu jinak. S Delonem. ()
Úžasně naivní filmařina a musím přiznat, že toto přirovnání zní docela zvláštně, když si vzpomenu, že každá žena je tu nadržená jak mrouskající se čičina, vábíc do červeného salónku promiskuitního černého kocoura. Tělesná schránka by sice Delona opravdu spíše předurčila spíše k práci v květnářství Černý tulipán než práci na plný úvazek v nulté platové třídě pro bandu revolucionářů, ale čert to vem. Kolik tulipánovitých parchantů běhalo za barvy týmu francouzské trikolóry v době, kdy vyhráli turnaj o Bastilu, těžko říci, každopádně jeden z nich ten maskovitý fetiš zdědil a stal se z něj Zorro. A tak se Porthos nevědomky stal praotcem lidí, kteří mají lechtivé šimrání v podbřišku, když si nasadí masku přes oči, která je maskuje asi tak, jakoby si zakryli zadek lopuchem, a vyrazí v ústrety plebejcům, co si naivně myslí, že jim jejich práce dává právo k zaplacení, pche.... ()
Hrdinove a mstitele jako Zorro nebo Robin Hood jdou s lidmi od nepameti. A tahle franc. verze podle A. Dumase podobne cerpa z one loupeznicke romantiky, prestrelek, souboju, milenek a koreni to lehounkym franc. humorem a historickymi realiemi, ktere vymysleny pribeh zasazuji do obdobi Velke fr. revoluce, kdy se na venkove slechta boji tajemneho zbojnika, ktery za sebou nechava misto podpisu Cerny tulipan. Fesak Delon v povedene dvojroli, chytry konik Voltaire a naivni, ale roztomila romantika dava tomuhle snimku punc nadcasove oddechovky. Akcni sceny jsou uz z dnesniho pohledu sice usmevne, ale je to zkratka retro. Kdo ma rad Tri musketyry, Angeliku apod. dobrodruzne-romanticke zalezitosti, najde to i zde. ()
Galerie (39)
Zajímavosti (6)
- Snímek vyprodukovalo filmové studio v Nice, vzhledem ke španělské koprodukci ale velká část natáčení probíhala také ve Španělsku, mimo jiné ve starobylých městech Cáceres a Trujillo nedaleko portugalských hranic. (argenson)
- I když film nemá nic společného se stejnojmenným románem Alexandra Dumase, je zde odkaz na jeho nejznámější dílo Tři mušketýři. V momentě, když Caroline ukazuje Julienovi trik s kordem, říká, že je to dědictví po jejím pradědečkovi, který byl mušketýr a jmenoval se Porthos. (Chevees)
- Inteligentního koně jménem Voltaire hrál bělouš Sultán, kterého trénoval François Nadal (1924–2007), jenž připravoval koně pro mnoho známých nejen francouzských filmů včetně Fanfána Tulipána (1952) či Bena Hura (1959). Sultán se často objevoval v sedle s Jeanem Maraisem – uvádí se zpravidla osm filmů režiséra Andrého Hunebellea (například Hrbáč – 1959, Kapitán – 1960, Ve službách krále – 1961, Fantomas kontra Scotland Yard – 1967). V jezdeckém klubu v Neuilly, jehož koně hrály ve francouzských filmech, na něm jezdily děti, údajně aby se neunavil. (Korsak)
Reklama