Revival

Herecká zostava sa zišla veľmi silná, sľubná, všetci sa snažia, ale výsledok je iba priemerne uspokojivý. Na pozretie fajn, ale film rýchlo vyšumí z hlavy a nedostaví sa ten uspokojivý pocit z dobrého filmu. Chápem, že nie je jednoduché zaujať českého a slovenského diváka domácim filmom, keď máte svetové filmy na dosah ruky, každý deň, navyše posledné roky úplne zadarmo. Prečo to ale v minulosti šlo? Kto nadviaže na zlaté časy československej kinematografie 60,70,80-tych rokov? A. Nellis to ustála, ale scenár nebol ničím výnimočný, dej bol čitateľný, bez zvratov a prekvapení, za to však plný kecov o drogách, sexe a umieraní..."Všetci umrieme", čo je svätá pravda, ale kým sa tak stane, chcem vidieť zopár naozaj kvalitných českých a slovenských filmov. 60%. (14.09.2016)

Zoufalý pokus o humor, který je charakterizován už plakátem k filmu: Tisíckrát parodovaná ikonická fotografie Beatles z desky Abbey Road je zde parodována po tisící a prvé... No a pak už to jde v podobném tempu: Nevkusné zesměšňování tématu stárnutí a umírání; děravý příběh kapely kombinující nejotřepanější stereotypy, které rocková historie dokáže nabídnout (věčně nadrženým zpěvákem počínaje a parodií na Yoko Ono konče); trapný motiv bulvárního šoubyznysu se vším, co k tomu patří (to je u rockové, skoro-až-disidentské kapely pikantní, obzvláště, když film je natočený díky product placementům); ještě trapnější vtipy na účet slepců; vůbec netrapnější motiv plánování předstíraného infarktu atd. atd. Samozřejmě divák se má nejhlasitěji smát, když se mluví vulgárně, když stárnoucí zpěvák na pódiu mluví jak nadržený puberťák.... Proboha! Nedávno jsem viděl na podiu Mišíka (66 let), McCartneyho (71 let), ze záznamu Jaggera (70 let) aj. Ti se chovali úplně jinak... Několik jednotlivých vtipných momentů se dá najít, ale já osobně jsem po většinu času v kinosále pociťoval trapnost, nucený humor a slabý příběh s obrovskými dírami. (10.08.2013)

Nápad není marný, herci se snaží, seč to jde, ale co je to platné, když tomu chybí jakékoliv zvraty, napětí, cokoliv nad rámec ploché historky o pokus o návrat po letech, jenž kupodivu vyšel. Sledujeme vlastně očekávané scény - první nápad, jak se snaží získat další pro tento nápad, jak se dají znovu dohromady, jak zkoušejí, první koncert... Nic nečekaného. Pár možných konfliktů je hned zažehnáno nebo se o ně vůbec nehraje. Kromě pokusů a řečí o šoustání (a smrti) a kromě kalhotek vlastně už nic dalšího nepřijde - teda kromě nahé Bydžovské, pokud nešlo o body dablérku. Film nic neřekne, kariéra je hned strmá, žádné odsudky, že jejich hudba dnes nemá nikomu co říct, žádné vypískání, dokonce se otec se synem spřáhnou... jen ta smrt holt čeká v tomto věku za každým rohem. Hudba docela ušla a evokovala tu dobu, i když spousta skupin té doby od anglických písniček vždy přešla k českým, ale určitou poetiku té doby to má. Ale celkově to nějak nedává smysl, ani jako pocitovka. (01.01.2015)

Ok, nejsem sice vyloženě fanda Alice Nellis, ale její tvorba velmi pomáhá současnému českému filmu nabídnout cosi jiného, takže jen více a jen houšť - ať se pouští do těch svých experimentů. V Ene bene a ve Výletu to bylo ještě velmi Papouškovské tlačení na pilu, v Tajnostech jsem se už naladila na její vlnu, Mamas & Papas byli příliš subjektivní, v Perfect Days jsme všichni zůstali při zemi, ale nepropadli jsme se ke kýči a nyní Revival si pohrává zase s trochu jiným žánrem. Čili ano, sice nemám záchvat štěstí pokaždé, když má výstup Krobot, ale všechny ty etudky zasloužilých Polívků a Heřmánků mi udělali velkou radost. #LFŠ (19.08.2014)

Revival je film pro mě. Mě baví, rozesmívá, dojímá. Alice Nellis mě tady překvapila, přestože ji mám ráda. Polívka, Krobot, Heřmánek a Geišberg, to byla tehdy skvělá volba. Čtyři bardi, na kterých bylo vidět, že si to zahráli s chutí. A vidíte, rok se s rokem sešel a na Mariána už můžeme jen vzpomínat. U pohodového filmu, kde si zahrál vlastně sám sebe. Budiž mu lehká zem. (05.02.2019)