Líbánky

Jestli chcete vidět vyzrálou českou filmařinu, jděte na Líbánky. Úžasná kamera Martina Štrby zajišťuje dokonalý vizuální požitek. Čaruje s kamerou, pohrává si se světlem, záběry vyplňují celý prostor, přeostřuje z detailu v popředí na vzdálenější objekt. Pokud se dá kamerou pronikout dovnitř, pak je Martin jedním z těch, co to opravdu umí. Příběh si udržuje celou dobu vnitřní napětí. Napřed se oddáváme svatebnímu veselí, staříci vozembouši předvádějí krásný svatební mix, ale nezvaný host vnese mezi svatebčany napětí, které se postupně stupňuje. Do rodinné situace jsme uvedeni z důvěrných rozhovorů a z roztomilých rodiných scének. Postupem času začíná přiostřovat. Narušitel mizí ze scény, aby se vzápětí vrátil. Dostáváme pocitvé drama, tentokrát vzácně nesmíchané s komedií. Hřebejk se svým týmem odvedl poctivou filmařinu světového formátu. Jenže svět si nevšimnul a český národ jak se zdá pohrdnul. Třeba se dostane ocenění po letech, kdo ví. (07.01.2015)

Vymandlované a třikrát přesušené Dogma s neuvěřitelně debilními popisnými monology a perlami typu "ukrývali jsem se do sebe navzájem". Jedinou nejistotou ve filmu je, kdy některá z postav přejde z knižních recitací do prkenné hovorosti. Psychologie? Směšná. Závěrečná vykrádačka Triera za hranou všeho. Falešná hra na estetizovanou tragiku, pod kterou zeje černá díra úporné snahy někam se dohrabat v patologii lidských vztahů. Nejde jen o to, že Jarchovského scénáře jsou přepálené, nepřirozené a rozpadavé (i když v nich lze teoreticky rekonstruovat logické tematické celky, souvislosti a záměry otřást s divákem), jde o to, že Hřebejk místo civilnosti volí nesmyslně pompézní styl, která tu chabost v důsledku ještě umocňuje. Jeho filmům vůbec nechybí ambice a potencionálně světový look, ale zoufale jim chybí schopnost proklouznout k postavám jinak než skrze vizuální i verbální explicitnost. Sorry, tenhle fake mě hluboce uráží. [30%] (21.08.2013)

Kdejaký díl Nevinných lží nebo Soukromých pastí (jakkoliv k těm seriálům mám výhrady) by tenhle film strčil do kapsy, a to s televizní produkcí a poloviční stopáží. Neuvěřitelná sbírka vymyšlených a z prstu vycucaných postav (možná běhají někde mezi inťošema v Praze, ale kdo z vás ostatních se s podobnou sbírkou ichtylů v životě setkal?), které řeší z prstu vycucané problémy. Celé je to ale obrazově laděné do Hřebejkem jemu oblíbených režisérských vzorů, aby to vypadalo jako umění, opět jsou zde sáhodlouhé dialogy o ničem, hysterické Geislerové scény, všechny na jedno brdo ve všech jejích filmech, závěr, který nic nevyřeší, nic neřekne, nijak nevede k nějaké katarzi, a celé je to tak nějak divně ještě navíc teploušsky laděné, jako bych se díval na Troškovy obnažené chlapce v Kameňácích nebo Sluncích, senech. Kamera je slušná, až kýčovitá, sem tam ujde hudba, ale víc kladů na tom fakt nevidím. Mimochodem to vypadá, že si štáb a herci jen udělali pěknou dovolenou - na které svatbě se hraje fotbal či plave v rybníku? Jak jste v kvádru, chce to jinačí logistiku. Svatební noc ve srubu? Kluk jde bez problémů k cizímu chlapovi do bytu? Dialogy šustí inťošskou zaprděnou kavárnou pražských Dejvic a Břevnova, takhle normální lidé skutečně nemluví. A zas ty monology, ach ty vševysvětlující a sáhodlouhé - a hlavně nefilmové, spíše rozhlasové - monology! Logika má také díry, inu, a průjezd kolony aut krásami české země si nezavdá s kdejakou kýčovitou reklamou. (07.01.2015)

Dialogy byly občas hloupé, že to snad ani člověk říct nemohl, herecké výkony nepřesvědčivé pro kameru - v divadle by to obstálo a byly by ovace, ale do filmu se to nehodilo. Sem tam dobrý hlod a vy máte pocit, a tak by se to stalo a všechno je přirozené, což ale vzápětí rozbije špatný herecký výkon nebo debilní dialog. Sem tam hezký obraz, ale tenhle film není artový… kam ta česká kinematografie spěje? :-D (06.07.2013)

Hřebejk jednoznačně umí točit a je to dost možná nejlepší český režisér současnosti, jenže jeho nevýhoda je, že ve filmech dost často zpracovává hrozné hovadiny od vyšeptalých a nedobrých spisovatelů žijících jen z vlastního jména (koukám na tebe, Vieweghu), nebo točí podle Jarchovského, který dokáže střídat výborně napsané postavy i příběhy (Nevinnost) s hovadinou, kde hrají prim (nebo se o to alespoň snaží) neskutečně škrobené dialogy jako z pera sedmnáctiletého nižšího šlechtice z viktoriánského Londýna,kterého někdo zatáhl do opiového doupěte. Dobré záběry a snaha o náklon ku severským dramatům to rozhodně nezachrání, nehledě na některé neskutečně debilní postavy (bohužel, včetně té, kterou hraje Aňa). (14.02.2014)