Velký blondýn s černou botou

Klasická komedie s Pierrem Richardem. Pro mě je to jako celek spíše slabší, občas skoro trapné, chvílemi mě to dokonce trochu iritovalo, zejména pak postava jeho kamaráda v kulichu. Na druhou stranu nejvyšší policejní šéf a jeho pravá ruka byli povedení, a od nich také zaznívaly nejpovedenější repliky, které byly nejen vtipné, ale i velice moudré. (28.08.2011)

Pierrovi dost dlouho trvá, než se dostane na scénu: a konečně to přichází a on sjíždí po schodech dolů - a s jednou botou černou - tahle scéna mi utkví v paměti ještě dlouho, ale pak už asi jenom fešná Mireille Darc a její ukrutný výstřih - ale na druhé straně , než byste asi čekali....a taky zmatený přítel s kulichem - tohle je asi jediný film, kde je někdo zmatenější než Pierre....starý dobrý dabing tentokrát nezachrání absenci vtipů, kterých je zoufale málo a dost se to táhne, i když druhá půlka už je o poznání lepší. Nerad to přiznávám, ale na tomhle filmu se dost podepsal zub času. (23.11.2014)

Byl nenápadný večer, na ČT24 udělali sólokapra a do přímého přenosu se dostal Pierre Richard. Jeho vyprávění o filmech ve Francii, o jeho minulosti, o Vladimirovi Cosmovi a tom, jak má velice rád naši zemi, čemuž přispívá i fakt, že sám potvrdil, že nejlépe se mu hrálo divadlo před českým publikem, mě upřímně neuvěřitelně dojalo. Mluvil o České republice s nádherným zápalem. Mluvil o tom, že Češi jeho humoru rozumí, že si toho nesmírně váží, a že minimálně toto máme s Francouzi podobné. Po skončení se mi Pierre Richard vyšplhal na top žebříček francouzských herců a já neváhal a hned na to si pustil jeho jeden z nejslavnějších filmů. Líbilo se mi, jak tohle vlastně není typická komedie, ale kombinuje kriminálku a komedii tak, že si z kriminálky vybrala to nejlepší, ale pořád si z ní dokáže udělat neskutečnou legraci. Ihned, jak Pierre přišel na scénu jsem se nepřestal smát a udrželo mě to až do konce filmu. Velký blondýn se tak pro mě stává jedním z dalších francouzských filmů, které si rád v budoucnu zopakuju. (09.04.2012)

Velký blondýn s černou botou zřejmě patří ke klasickým a asi i nejznámějším richardovkám, mezi mé nejoblíbenější ale nepatří. Což ovšem, při takovém géniu, jakým Pierre Richard oplývá (a přesně jak to zní v tom reklamním sloganu - když ho miluješ, není co řešit), vůbec nic neznamená. Vše je jak má být, takový ten klasický richardovský humor, ztřeštěnost, trapnost, náhodnost a Richardova pohyblivost. Pokračování se mi ale líbilo více. (20.03.2011)

Dnes už klasika Velký blondýn je skvělou parodií špionážních filmů, exceluje zejména Jean Carmet jako přítel Maurice, komika Pierra Richarda je sice trochu v pozadí, ale přesto i po letech tento fil dokáže pobavit ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! PRO IGNORANTA KRORIHO! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! : Američané jsou ti, kteří, nejen v tomto případě, kopírovali. Nejdřív se chlapče podívej na datumy vzniku obou filmů a pak něco piš, tvůj názor na kvalitu snímku respektuji, ovšem nesdílím, prostoduchost a vykradenost americké kopie, byť v podání Toma Hankse je typickou ukázkou amerického nepochopení evropského, v tomto případě francouzského, humoru a jejich pokus o přepracování v americkém hurástylu je sámzasebemluvící důkaz amerického smyslu pro demagogii a hulvátský patriotismus.... (22.09.2004)