Velký blondýn s černou botou

Jeden tajný agent, ktorý nevie, že je agentom a množstvo skutočných agentov dáva priležitosť na nedorozumenia hodné francúzskej komédie. Akurát trochu staršej a je to poznať, tie vtipy a gagy by dnes už neobstáli. Len záverečná polhodina je lepší priemer, zvyšok filmu o vysokom blondínovi zachraňuje iba vysoká blondína. –––– Som s tebou v posteli, ty ma bozkáváš a ja mám studené nohy. (18.10.2014)

Pierra Richarda mám velmi rád. Kromě faktu, že je to komediální herec již od pohledu, což si člověk nejvíce uvědomí právě zde ve chvíli, kdy sjíždí na jezdících schodech, vypadá velmi sympaticky. Jeho herectví je velmi přirozené a nenásilné. Velký blondýn má sice zajímavou zápletku, jenže ta končí na tom, že François je nadále už jen sledován. Sám přitom zažije pár humorných situací, film spíše sestává z různorodých scének hlavního herce než z uceleného vtipného scénáře, ale celkově je film spíše úsměvný a zase tolik mě nepobavil. Ovšem hudba byla perfektní, tu člověk z hlavy jen tak nevymaže. (27.12.2021)

Tohle je jedna z vyjimek o pokracovani, protoze druhej dil mi prisel sviznejsi a vtipnejsi, ale i tahle komedie ma neco do sebe. Pierre Richard je opet vybornej, ale prislo mi, ze se film zbytecne moc zameroval na spiony, kteri ho sledovali, takze prvnich 20 minut bylo takovejch nemastnejch neslanejch. Pak se to nastesti rozjelo a nastoupil klasickej Richard z jeho nevinnym vyrazem a skvelejma forkama a zacla ta spravna zabava. I pres slabsi zacatek je to jeden z lepsich filmu Richarda. (13.09.2005)

Pierrovi dost dlouho trvá, než se dostane na scénu: a konečně to přichází a on sjíždí po schodech dolů - a s jednou botou černou - tahle scéna mi utkví v paměti ještě dlouho, ale pak už asi jenom fešná Mireille Darc a její ukrutný výstřih - ale na druhé straně , než byste asi čekali....a taky zmatený přítel s kulichem - tohle je asi jediný film, kde je někdo zmatenější než Pierre....starý dobrý dabing tentokrát nezachrání absenci vtipů, kterých je zoufale málo a dost se to táhne, i když druhá půlka už je o poznání lepší. Nerad to přiznávám, ale na tomhle filmu se dost podepsal zub času. (23.11.2014)

Velký blondýn na mě vždycky působil spíš dojmem smutného, ironického filmu o nemožnosti člověka vládnout nad svým osudem. Každý úsměv je hořký, každá směšná situace je vlastně strašidelná. Tento smutek je vlastně něco typického pro Richardovy postavy smolařů, manipulovaných a vysmívaných, ale Velký blondýn jde v tomto směru patrně nejdál. (12.09.2007)