Jsem nesmělý, ale léčím se

Som rozčarovaný z týchto RICHARDoviek :( Keď som mal 12-13 rokov tak sa mi to zdalo vtipné a zábavné. Ale ani nostalgia nezachráni tú scénaristickú mizériu, mizerný strih, trápne ftípky a úbohú réžiu. Tak ako Horčica mi stoupá do nosu aj toto je pekný trapas, akým bude pre dospelé publikum o 20 rokov Prci Prcičky... 59% (04.01.2019)

Moc povedená komedie s Pierrem Richardem v titulní roli, v níž představuje nesmělého outsidera, který ale nakonec stejně dosáhne svého štěstí. Zdatně mu zde sekunduje i Aldo Maccione v roli pana Ferrariho, který je vlastně jeho průvodcem a který ho svérázným způsobem připravuje na situace, které ho mohou potkat a nakonec i potkají v reálném životě. Je to taková příjemná oddechovka, u které se člověk dobře pobaví. Mně osobně se nejvíc líbily scény Richarda s panem Henrim (Jacques Francois), od něhož nikdy nelze čekat nic dobrého a cestu za štěstím Richardovi ztěžuje, jak se dá. Scény z kuchyně byly jedním slovem perfektní a film jako celek byl velmi povedený a zábavný. Snímek se mi moc líbil a hodnotím ho slušnými 80 procenty. (08.07.2022)

Jo, jo. Jsem nesmělý, ostýchám se, ale... bavil jsem se! :) Pierre Richard asi nikdy nebude úplně patřit k mým oblíbeným hercům a tvůrcům, jeho humor se nejednou vlní na trochu jiné (hodně bláznivé) vlnové délce, než považuji za sympatické, ale nechal jsem se konečně přesvědčit na jeho slavnou autorskou komedii a vůbec mě to nemrzí. Protože se Richardovi skutečně hodně povedla a i díky tématu nesmělosti a postupnému vyústění toho prostého děje v neobyčejné situace je nesmírně vtipná. No uznejte, pokud vstoupíte do ústavu, ve kterém se léčil mimo jiné Napoleon... :o) Pierre jako postava měl štěstí na svého léčitele a Pierre jako herec zase na skvělého kolegu Alda Maccioneho. A mimochodem, na to cvičení č. 12: umění vyvést jiného člověka z míry jen tak nelze opravdu zapomenout. 75% (19.10.2020)

Tady se Richard pohybuje v rovině, na které ho většina diváků zná a na kterou je nejspíš sám zvyklý. Situační gagy dotažené až do krajností jsou někdy lehce za hranicí dobrého vkusu, ale to spíš kvůli konceptu postavy než Richardovu hereckému výkonu. Možná jde o to, že muž by pro svou vyvolenou dokázala opravdu cokoli. Bohužel málokterá žena je jako Agnes a dokáže ocenit obětí, které muž při svádění činí. Pierrovo finální vyznání je stejně nešikovné jako on sám, ale stejně tak upřímné, vzhledem k tomu, že nebyl ochoten svou vyvolenou ani pozdravit. (14.06.2014)

Byl máj, lásky čas. Strženi vírem sexuální volnosti a filmové invence, která zachvátila Francii už z dob nové vlny, jal se Pierre, Aldo a spol. natočit tuto první pomoc pro nesmělé. A proč to nepřiznat: právě tento film mi dopomohl koupit moje první spodky, sice o číslo větší, ale zato hned na první pokus a dvoje ! Díky Pierre ! (20.01.2016)