Reklama

Reklama

Jsem nesmělý, ale léčím se

  • Francie Je suis timide... mais je me soigne (více)

Obsahy(1)

Pierre Richard jako muž, který kvůli lásce překoná nejen sám sebe... Pierre je vrchním pokladníkem v hotelu ve Vichy. Odjakživa bojácný, plachý a nesmělý muž, který nedokáže nikomu říct ne. Když se však jednoho dne srazí s krásnou Agnes, vášnivě se do ní zamiluje. Od té doby sní jenom o ní, ale v cestě mu stojí především jeho nesmělost. Pomáhá mu „zkušený“ Aldo, který se stává jeho soukromým učitelem v získávání ženských srdcí a sebevědomí. Protože ženy mají nejraději smělé a odvážné muže. Pierre se neváhá zaměstnat v hotelu, kde je Agnes hostem. Umývá nádobí a je ochoten udělat cokoliv, aby si ho jeho milovaná Agnes všimla. (Česká televize)

(více)

Recenze (126)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Jo, jo. Jsem nesmělý, ostýchám se, ale... bavil jsem se! :) Pierre Richard asi nikdy nebude úplně patřit k mým oblíbeným hercům a tvůrcům, jeho humor se nejednou vlní na trochu jiné (hodně bláznivé) vlnové délce, než považuji za sympatické, ale nechal jsem se konečně přesvědčit na jeho slavnou autorskou komedii a vůbec mě to nemrzí. Protože se Richardovi skutečně hodně povedla a i díky tématu nesmělosti a postupnému vyústění toho prostého děje v neobyčejné situace je nesmírně vtipná. No uznejte, pokud vstoupíte do ústavu, ve kterém se léčil mimo jiné Napoleon... :o) Pierre jako postava měl štěstí na svého léčitele a Pierre jako herec zase na skvělého kolegu Alda Maccioneho. A mimochodem, na to cvičení č. 12: umění vyvést jiného člověka z míry jen tak nelze opravdu zapomenout. 75% ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Příručka pro nesmělé. Pierre Richard se na mém žebříčku nejoblíbenějších komiků nikdy neprodere na nejvyšší příčky, obsazené prvoligovými štamgasty (de Funés, Matthau, Sellers...), na můj vkus je moc italský. Mnohem víc si ho cením jako gagmana, tvůrce. Tato jeho komedie patří na jednu stranu k nejslabším z hlediska scénáře (tomu vážně neříkám souvislý příběh), na stranu druhou k nejlepším co do účinnosti gagů. Scéna s petanquem ("Ten chlap na mě čumí!"), nákup spodního prádla, napodobování hosta v restauraci... I když se zatvrdíte a řeknete, že se takovým kravinám smát nebudete, za chvíli vám začnou cukat koutky, scéna vygraduje ad absurdum a pokud se nerozřehtáte, změřte si puls. Jsou zkrátka komedie, které nesplňují teoretická pravidla, ale prakticky jsou k zešílení vtipné. 70% ()

Reklama

MrPierc 

všechny recenze uživatele

Tenhle film je sice o Looserovi, ale není to americká komedie, kde se hrdina stane na konci Rambem. Citlivý mladý muž, který je zakřiklý a všeho se bojí. Kvůli své vytoužené udělá cokoliv. Musím zde vyzdvihnout hlavně nezapomenutelnou hudbu !!! Také scéna s mytím nádobí je sice vtipná, ale jak tam přijde vedoucí kuchyně a snaží se pošlapat Richardovo mytí je místy nechutná (snaží se z člověka zcela odebrat jeho úctu ). ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Pierre je celou dobu dalek vrcholů žhavého erotismu a během léčby se jen tak pachtí po úpatí. Ale jednou požár zažehne.. Nejvíc to kupodivu bavilo při vzletných monolozích, možná i proto, že momenty situační komiky vykazovaly známky stereotypu a někdy i docela nudného (umývání talířů). Závěr poměrně optimistický, ale něco mi říká, že u štrejchu bude první Ferrari.. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Pierrea Richarda považujem za jednotypového herca a vďaka tomuto obmedzeniu nedokážem dať filmom s ním  slušný počet hviezdičiek. Aj proklamovaná komédia o liečiacom sa hanblivcovi zapadá do žánrového stereotypu Richardových filmov. Ach, kde sú tie časy, keď aj takéto filmy boli osviežením zo socialistickej vojnovo-budovateľskej nudy. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (4)

  • Natáčení probíhalo ve francouzských destinacích Vichy, na Promenade des Anglais, v hotelu Negresco v Nice a v kasinu Deauville ve stejnojmenném městě v Dolní Normandii. (Komiks)
  • Protože snímek provázel velký komerční úspěch, rozhodl se Pierre Richard opět spojit s Aldem Maccionem a následující rok natočili film To já ne, to on (1980). (Komiks)
  • Při natáčení měl štáb velké problémy s nepřízní počasí. Když se točilo v Nice, tak 18 dní v kuse pršelo a místní obyvatelé tvrdili, že něco takového od roku 1942 nezažili. Když se natáčelo v Deauville, začalo sněžit a místní říkali, že to nezažili od roku 1957. (raininface)

Reklama

Reklama