VOD (1)
Obsahy(1)
Pierre Richard jako muž, který kvůli lásce překoná nejen sám sebe... Pierre je vrchním pokladníkem v hotelu ve Vichy. Odjakživa bojácný, plachý a nesmělý muž, který nedokáže nikomu říct ne. Když se však jednoho dne srazí s krásnou Agnes, vášnivě se do ní zamiluje. Od té doby sní jenom o ní, ale v cestě mu stojí především jeho nesmělost. Pomáhá mu „zkušený“ Aldo, který se stává jeho soukromým učitelem v získávání ženských srdcí a sebevědomí. Protože ženy mají nejraději smělé a odvážné muže. Pierre se neváhá zaměstnat v hotelu, kde je Agnes hostem. Umývá nádobí a je ochoten udělat cokoliv, aby si ho jeho milovaná Agnes všimla. (Česká televize)
(více)Recenze (125)
Viděla jsem kdysi dávno, ovšem scénu "Á - vezmu talíř, myju talíř, suším talíř, hodím talíř" okořeněnou geniálním hercem malých rolí, co hrál plukovníka v četnících, si připomenu při každém mytí nádobí. Snažím se film sehnat, protože se mi hrozně líbil. Opět francouzské věčné a vděčné téma chlápků, co drží spolu, Pierre Richard, Aldo Maccione (geniální ve Zvířeti jako Sergio Campaňés, ubohý Ital ztracený v Paříži, sempre solo....) a Riviéra, richardovský humor....prostě skvělá oddychovka. Jestli je toto humor, který bývá nazývaný infantilní, pak mi vůbec nevadí.... ()
Jo, jo. Jsem nesmělý, ostýchám se, ale... bavil jsem se! :) Pierre Richard asi nikdy nebude úplně patřit k mým oblíbeným hercům a tvůrcům, jeho humor se nejednou vlní na trochu jiné (hodně bláznivé) vlnové délce, než považuji za sympatické, ale nechal jsem se konečně přesvědčit na jeho slavnou autorskou komedii a vůbec mě to nemrzí. Protože se Richardovi skutečně hodně povedla a i díky tématu nesmělosti a postupnému vyústění toho prostého děje v neobyčejné situace je nesmírně vtipná. No uznejte, pokud vstoupíte do ústavu, ve kterém se léčil mimo jiné Napoleon... :o) Pierre jako postava měl štěstí na svého léčitele a Pierre jako herec zase na skvělého kolegu Alda Maccioneho. A mimochodem, na to cvičení č. 12: umění vyvést jiného člověka z míry jen tak nelze opravdu zapomenout. 75% ()
S každým zhlédnutým filmem žánru bláznivé komedie, se opět a opět přesvědčuji, jak moc je mi tento žánr vzdálený....v případě tohoto filmu jsem se ovšem cca 3x zasmála a Pierra mám ráda, neb jeho osobní kouzlo je velice příjemné. Navíc při pozorném sledování děje je vidět, jak šikovný při své "nešikovnosti" vlastně je...jinak je to prostě bláznivá trapárna :D 55% ()
Páni, ty seš ale blbec, to není možný... Jeden z těch úplně nejlepších filmů velkého blondýna. Jsem nesmělý, ale léčím se, jsem viděl již několikrát, ale nikdy se mi neokouká. Snímek, který si Pierre Richard sám zrežíroval a který šlape od úvodních animovaných titulků, až do povedeného konce (v českém znění navíc září úžasní Petr Oliva a Pavel Trávníček). Francouzská komediální klasika, která za ty roky vůbec nezestárla. ()
Moc povedená komedie s Pierrem Richardem v titulní roli, v níž představuje nesmělého outsidera, který ale nakonec stejně dosáhne svého štěstí. Zdatně mu zde sekunduje i Aldo Maccione v roli pana Ferrariho, který je vlastně jeho průvodcem a který ho svérázným způsobem připravuje na situace, které ho mohou potkat a nakonec i potkají v reálném životě. Je to taková příjemná oddechovka, u které se člověk dobře pobaví. Mně osobně se nejvíc líbily scény Richarda s panem Henrim (Jacques Francois), od něhož nikdy nelze čekat nic dobrého a cestu za štěstím Richardovi ztěžuje, jak se dá. Scény z kuchyně byly jedním slovem perfektní a film jako celek byl velmi povedený a zábavný. Snímek se mi moc líbil a hodnotím ho slušnými 80 procenty. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (4)
- Protože snímek provázel velký komerční úspěch, rozhodl se Pierre Richard opět spojit s Aldem Maccionem a následující rok natočili film To já ne, to on (1980). (Komiks)
- V české verzi filmu je chybně uveden název amerického katastrofického snímku Skleněné peklo (1974) jako "Pekelná věž". (Snorlax)
- Při natáčení měl štáb velké problémy s nepřízní počasí. Když se točilo v Nice, tak 18 dní v kuse pršelo a místní obyvatelé tvrdili, že něco takového od roku 1942 nezažili. Když se natáčelo v Deauville, začalo sněžit a místní říkali, že to nezažili od roku 1957. (raininface)
Reklama