Dvojče

Tak tohle je těžce inspirativní. Sám sobě nasadit parohy zvládne fakt jenom Richard. Až budu v podobné situaci zachovám se naprosto stejně, ale aby to mělo grády vymyslím si dvě dvojčata. Budu tak mít skutečnou jistotu že se vyspím opravdu s oběma dvojčatama. Přeci jenom vymyšlený dvě dvojčata tedy celkově trojčata mají u dvojčat větší šanci než vymyšlené jedno dvojče, tedy dvojčata. Mám rád jasný situace a píšu výhradně jasný komentáře. (27.05.2007)

Místy vtipná komedie, která jako celek působí trochu rozpačitě. Je zaměřena především na chtivost sexu a s tím v ruku v ruce spojenou chtivost po penězích, kterých je takový nedostatek, pokud jste hazardní hráč a nenapravitelný proutník. Matthias Duval (Pierre Richard) sice vlastní něco jako svou firmu, ale veškerou svou energii a čas spotřebovává na to, jak se dostat do postele dvou dvojčat Betty (Camilla More) a Liz Kernerových (Carey More). A to tak, aby nenabyly sebemenšího podezření, že jsou navzájem podváděny. Je neuvěřitelně vynalézavý, výmluvný a tvořivý, že kdyby jen trochu tohoto elánu vložil do chodu své firmičky, tak se z něj stane velmi úspěšný člověk. Ale když se bohatství samo nabízí ve dvojím sňatku, navíc s tak půvabnou mašličkou ženské mladické krásy? Nakonec proč nepohřbít jedno dvojče a užívat si společný život ve třech, bezstarostný a plný radovánek? Z dalších postav: žárlivý právník Ernest Volpinex (Jean-Pierre Kalfon), brousící si sám zuby na jednu ze sester, Matthiasův naivní přítel Ralph (Jacques Frantz), jehož žena Marie (Françoise Dorner) stále toužila po jeho příteli, a obětavá Matthiasova sekretářka Evie (Andrea Ferréol), zastávající spíše roli jeho rozumnější sestry. Místy vtipné, ale dosti blátivé a zbytečně frivolní. (29.08.2011)

Jistě, že jsem ten film už viděla dřív a znám Pierra, kterého mám ráda. Ale dnes jsem si například uvědomila, že až tak atletickou postavu nemá a dokonce byly momenty, kdy bych ho poslala koupit si podprsenku. Ale to všechno pominulo, protože to, co zvládnul například s dvojčaty v koupelně s růžovou a bleděmodrou barvou a pobíháním sem a tam, ho mám za borce. A to nebyla jen tahle situace, bylo jich víc. Jen si kladu otázku, jak to s těmi děvčaty zvládnul v soukromém životě, tady to dopadlo pro něj spokojeně, já bych dostala úbytě. Zkrátka náš Pierre jak ho známe......a já opráším jeho další relaxační filmy, má jich na kontě ouvej. (02.07.2016)

Film má dobrou zápletku a někdy si říkáte, kdo je vlastně kdo a to udrží vaší pozornost. Ale i přesto mi zde chybí Richardova neohrabanost jako v Nalevo od výtahu nebo v Roztržitým. Komediálně je to trochu slabší. Tomu chlapovi závidím takový luxus a že se mu vůbec dařilo podvádět dvojčata, která ho nakonec také tahala za nos až s ním žily obě dvě dva různé životy. (01.08.2013)

Oproti Veberovým filmům i vlastním Richardovým režiím se Robertovu Dvojčeti nedostává náležitě sebeironického hrdiny, který by dokázal od sebe sama poodstoupit a „rozdvojit se“ i jinak než jen pouhou lží. Zatímco mnozí Richardovi roztržití a (v dobrém slova smyslu) blázniví hrdinové ustavičně problematizují první dojem, který vyvolávají, donchuán Matthias jen příležitostně naznačuje, že se jeho osobnost nepředvídatelně vrství, a právě tak i tyto záblesky opravdu jen zajiskří a do vývoje postavy se nepromítnou.  Tak i všechno to kličkování kolem vymyšleného sourozence vyznívá poněkud monotónně a pointa působí dost uměle. (11.06.2023)