Návrat velkého blondýna

Návrat veľkého blondína je skôr prekombinované, akoby vynútené pokračovanie jednotky, ktorá je lepšia. Humor je slabší, dej menej zaujímavý, bez základnej logiky a vtipy prevažne neškodné. Viem, že pri komédiách sa treba hlavne baviť, ale moc nemusím, keď je dej priblblý a nenadväzuje na predošlý film. Šéf tajnej služby Toulous bol v jednotke prevažne kladnou postavou, ktorá sa malou manipuláciou snažila odhaliť osobu, ktorá sa ho snažila zničiť a dostať na jeho miesto - t.j. jeho zástupca - plukovník Milan. V dvojke je jeho postava zmenená a zrazu je schopný urobiť všetko, aby sa ochránil. Pritom z deja jednotky by stačilo spísať správu a dať podklady a každému by bolo jasné, že plukovník Milan bol pre dosiahnutie svojho cieľa schopný aj zabíjať, manipulovať a zneužívať tajnú službu. (19.10.2019)

François Perrin je opravdu jako ten vzpomínaný Otto von Stierlitz. Pokud by tajná policie obsadila všechny východy z budovy, on by unikl vchodem.. Nejen variace Cosmova ústředního motivu nám má naznačit, že sledujeme Blbfingera či Špiona, který mě iritoval, jenže mně tam zoufale chybělo to, co začíná Mireille Darc na konci výstřihu zad jejich úžasných šatů.. (22.12.2021)

Příběh je v celku velmi prázdný. Blondýn je všachován do nějaké situace a z té vybruslí vlastním (spíše Morrisovým) plánem, jehož finále se odehraje na koncertě. To je celé. Naštěstí je to obohaceno sérií skečů, kdy Blondýna mají zabít, pak zase že neí, že ho musí chránit, pak zase zabít... Navíc, ten trotl se ze všeho náhodně dostane, ale zas se náhodně připlete do všelijaké jiné šlamastiky. Klasik by řekl, že je to kolotoč gagů a scének na téma falešný agent. Francouzi se v tomto sequelu znovu vysmívají bondovkách a musím říct, že úžasně. Ulička Blondýnovy zkoušky, kdy likviduje nepřátele mávnutím ruky, a nakonec stejně vše poplete a jde doprava a ne doleva, a zaútočí na nic netušícího strážného, patří asi k nejlepším. (29.09.2014)

„Půjdeme teď spolu uctivě pozdravit našeho nového ministra.“ - „Dřív byl na zemědělství. Je mu pětačtyřicet, má ošklivou ženu a čtyři děti.“ - „Z čehož se dá usuzovat, že je schopen všeho.“ Těžko říct, jestli je Návrat velkého blondýna vážně horší než první film, protože je především jiný. Už není bláznivý, ale s přivřenýma očima uvěřitelný, tentokrát je jen bláznivý. Nikdo ze zúčastněných nicméně naštěstí nepřišel o tu nejdůležitější schopnost - pobavit. A Vladimir Cosma si při křížení motivu Velkého blondýna a Jamese Bonda krásně pohrál. (09.12.2014)

Živá definice termínu nastavovaná kaše a suverénně nejslabší scénář Francise Vebera. Možná se pletu, ale mám pocit, že ani Pierru Richardovi se do pokračování moc nechtělo, v beztak krátkém filmu je jen asi třicet minut a ještě víc by mně zajímalo, jak je to s účastí/neúčastí Mireille Darcové. V dobré polovině scén je zabíraná zezadu, jak odchází, jak zdálky mává nebo se pohybuje ve tmě. A její "blízké" záběry zas budí dojem exhumace nepoužitého materiálu z prvního filmu. I krkolomné zdůvodňování, proč a jak vůbec "tajného agenta z leknutí" vracet do hry, je notně přitažené za vlasy. Ale největší chybou je, že Francois tentokrát s tajnou službou spolupracuje vědomě. Tím je popřen celý princip komiky prvního filmu a pár solidních gagů to nezachrání. 30% (12.01.2006)