Svědek

Minimalistická scéna, hudba, kamera, děj. Dokonalá konverzačka vylepšená dialogy K. M. Walló, a stejně jsem při ní dvakrát beznadějně usnul. Ono se v tom totiž nic neděje. Překvapivé momenty se najdou. Flashbacky jsou spíš formou pohlednic (s výjimkou Vánoc). A samozřejmě dabing, medově přesný Vilém Besser a vždy dokonalý Stanislav Fišer. (24.10.2015)

Minimalistická a velice slušně vygradovaná záležitost odehrávající se po většinu filmu v jedné kanceláři. Atmosféra houstne stejně tak jako napětí a nevraživost mezi dvěma hlavními aktéry. Zatím co doktor který si až do chvíle kdy mu dojde, že je v tom až po uši nic nepřipouští mi byl sympatický, tak policajt se projevil jako typický policajt co chce pachatele za každou cenu a pravda ho nezajímá. Škoda trochu slabšího středu filmu, ale za to luxusní finální rozuzlení si to ty čtyři hvězdy určitě zaslouží.70% (22.06.2023)

U tohoto filmu se přímo nabízí jeho srovnání s pozdější americkou předělávkou. Jsou tak podobné, a přesto tak odlišné! Americká předělávka se může pyšnit pouze hvězdným obsazením. Je mladší, a přesto obsahuje mnoho mezer mezi jednotlivými střepy mozaiky a značně pokulhává ve vyznění i v celkové posloupnosti logiky. Jako jasný vítěz se ukazuje tento francouzský filmový originál. Obsazení je špičkové, herecké výkony důvěryhodnější, atmosféra je intenzivnější ve svém útoku na psychické síly jednotlivců a přirozenější ve svém průběhu. A jednotlivé střípky do sebe zapadají v logických souvislostech. Navíc, Francouz Claude Miller pojmul svůj výtvor i jako kritiku nejednoduché policejní práce. Hlavní postavou je policejní inspektor Antoine Gallien (skvělý Lino Ventura). Se stále silnějším pocitem skutečného odhalení zločince, stupňuje svůj nátlak ve jménu spravedlivého potrestání za kruté zločiny. Využívá každou skulinku ve slovech a pohnutkách, aby se každou minutou blížil ke spásnému přiznání viníka k vině a přijetí trestu. Bourá, manévruje a střílí svá slova s důkladnou vypočítavostí do lidského masa osamělé vznešenosti. Více než důstojným protivníkem je bohatý a úspěšný notář Jerome Charles Emile Martinaud (velmi dobrý Michel Serrault). Jeho povýšené sebevědomí dostává ránu ve smutku osamělosti vlastního života. Je pokořován a urážen. Odhalováním svého soukromí ukazuje svá slabá místa a všechny své životní bolesti. Nakonec, i jeho svědomí neoplývá čistým, ničím neumazaným vývěsním štítem. Hlavní ženskou postavou je notářova manželka Chantal Martinaud (šarmantní Romy Schneider). Ta může odtajnit svoji nahromaděnou zášť a nenávist k vlastnímu muži. Pokrytecká prospěchářka dává policii to, co potřebuje ke zdárnému uzavření případu. Poslední výraznou postavou je Gallienův pracovní partner a policejní inspektor Marcel Belmont (zajímavý Guy Marchand) se svou výbušnou povahou při zvrácené podstatě otřesného trestného činu. Z dalších rolí: policejní divizní komisař se zájmem o dopadení zločince (Jean-Claude Penchenat), netrpělivý okradený Jean-Marie Jabelain (Michel Such), či malá Martinaudova neteř Camille (Elsa Lunghini). Takto má vypadat zdařilé psychologické drama! Odhaluje všechna temná zákoutí lidských duší, jejich bolesti, naděje i prohlédnutí. Veškerý strach vystavuje osoby až k samotným hranicím psychických sil. Není to černobílý pohled a osoby nejsou jednoznačně na dobré, nebo špatné straně. Všichni jsou mnohovrstevní a bedlivě sledují tok vlastních zájmů. Partnerská nedorozumění mohou vést k tragédiím. Na policejní práci by měl být člověk velice obezřetný, aby se ze svědka nestal rychle zločinec! Americké předělávky patří na smetiště, pokud nedokáží udržet linii příběhu a vše se rozpadá v rozpacích a hrůzostrašných propastech celkové udržitelnosti nějakého smyslu! (24.09.2016)

Víc než jen trochu deprimující zážitek, jehož neprůstřelnou atmosféru kromě opravdového, neokázalého herectví všech zúčastněných určuje všudypřítomný déšť a cigaretový dým. Příběh ubíhá zdánlivě pomalu, v přesně odměřovaném, rozvážném tempu, vytrvalý a neúprosný jako osud - pod nezúčastněnou vnější maskou se však jeho životní pochody zrychlují až na hranici snesitelnosti ... a závěr je něco jako přesně mířená rána na solar. (27.07.2015)

Doktorem Martinaudem se nezabývá jen inspektor Gallien, ale beze zbytku i všichni diváci tohoto strhujícího dramatu viny a neviny (a samozřejmě i její podstaty). Všechno ostatní uplívá v pozadí. Zvláštní persona tenhle doktor Martinaud, alias Michel Serrault ve skutečně ojedinělé roli, nás neustále "motivuje" měnit naše pocity a sympatie, a tak nás až nemístně zatahuje do hry. Jaká je to hra? Týká se snad nějak i nás? Proč si chvílemi přejeme, aby to byl on, a pak zase ne? Čím je nám sympatický a čím zase odporný? Nezdá se, že mu také jenom sekundujeme jako inspektor Gallien? (11.03.2015)