Ubožáci

Věčné spory o to, zda je lepším představitelem Valjeana Losna, nebo Mažňák, pardon Gabin, nebo Ventura, mě nechávají chladným. Když nebudu mít času nazbyt, klidně si pustím Augustovu verzi s Liamem Neesonem a skvělou Poledourisovou hudbou, když bude času dost, pak sáhnu po Bernardově adaptaci z roku 1934. Rozhodně ale znovu ne po téhle přeceňované verzi s televizním vzhledem a partou revolučně naladěných studentů zápasících věrohodněji s větrem než s vojáky na barikádě. (20.06.2023)

Pravděpodobně nejlepší filmová adaptace Bídníků, ve které režisér Robert Hossein zachoval snad všechny prvky Hugova románu. V kvalitním hereckém obsazení dominují Linu Ventura (podle mě typově i herecky dosud nejlepší představitel Jeana Valjeana) a Michel Bouquet (upjatý a nekompromisní inspektor Javert). Jediné, co mi trochu vadilo, byla absence notoricky známých dialogů (např. právě mezi Valjeanem a Javertem – i když se film díky hercům bez nich obešel) a až trochu přehnaně zobrazené utrpení na galejích (galejníci šlapající bosýma nohama v blátě by asi moc dlouho kameny netahali). Jinak sečteno a podtrženo – herci, kamera, výprava, dialogy, hudba, masky – všechno zkrátka vynikající. (21.02.2009)

Navzdory televiznímu zpracování neubralo tomuto miniseriálu ani oněch třicet let nic na přitažlivosti. A podle mého názoru, i když je na dějové ploše delší, dokáže si tento snímek udržet pohodovou atmosféru ve všech dílech. Domnívám se, že každá verze této klasiky vždy něčím překvapuje, a ani zde tomu není jinak. Je zřejmé, že především Lino Ventura s profesionální lehkostí dodal tomuto zpracování na atraktivnosti. Těžko říci, co je lepší, jestli ta s Jeanem Gabinem nebo tahle, přesto všechno, nebo možná i právě proto, nesporně obě zmíněná filmová díla poskytují kvalitní drama o hledání dobra a zla, a to je hlavní, alespoň pro mne, proto hodnotím***** (15.01.2012)

2/2 Robert Hossein vtiskl Bídníkům novou podobu. V 80. letech už byla pryč doba dekorativního historismu 50. let, nový pohled přinesl více špíny a beznaděje. Stoická tvář Lina Ventury se stala synonymem pro nové tempo vyprávění, pro novou zkratku. Hossein se rozhodl některé detaily vynechat, například pád Fantine zobrazil v působivé montáži lidské tváře, která se z krásné stala k nepoznání ošklivou. Nelze se divit, že si Evelyne Bouix za takové mistrovství brzy vysloužila hlavní roli v jiné francouzské národní látce, v Edith a Marcel. (02.01.2021)

Premrštené čsfdácke hodnotenie (porovnajte si to s Imdb, ktoré vernejšie odráža skutočnú kvalitu filmu). Videl som niekoľko spracovaní druhého najznámejšieho Hugovho románu, či francúzske alebo britské a toto mi neprišlo najlepšie. Nieže by bolo zlé, ale občas také svojské - skratkovitý úvod, ktorý je z celého filmu pre mňa asi najzaujímavejší, naopak zbytočne príliš veľa priestoru dostáva revolučná rebélia a potom je tu aj trochu podivný záver bez slov. Lino Ventura je fajn, vyobrazenie mestských nepokojov s barikádami je fajn, ponuré a zbedačené historické mestské zasadenie tiež, ale to myslím zvládajú všetky spracovania. Občas sa mi zdalo, že tvorcovia akoby sa predháňali v tom, ktorá postava bude tá najšpinavejšia, tá s najroztrhanejšími a najderavejšími šatami, tá najbiednejšia, tá najzúboženejšia. Menej je častokrát viac. Aj preto za tri, aj keď veľmi silné. (28.01.2024)