Ubožáci

Velmi mě překvapilo jméno pana režiséra. Nemohla jsem uvěřit svým vlastním očím. Já ho mám totž zafixovaného jako toho charismatického muže s jizvou na tváři a pochroumanou nohou, který dobyl srdce krasné Angeliky. Lino Ventura byl úžasný, ale já pořád musím myslet na Jeana Gabina. Viděna dvoudílná verze, kterou uváděla ČT 1. (09.05.2012)

Myslím, že v tomto případě nebude nekorektní, když pomineme Victora Huga i Jeana Valjeana, a zeptáme se pouze, proč obdivujeme a ve své fantazii hýčkáme Lino Ventruru. Ale ani zde neřekneme nic nového, budeme se za šos držet našeho pána a učitele Sigmunda Freuda: Lino Ventura jako prototyp otce (na fyzické úrovni) a boha (na úrovni psychické). Takového otce, který nám sice občas střelí facku nebo dá herdu do zad, ale na kterého se můžeme spolehnout, když se dostaneme do nějakého průseru (dále viz Sebrané spisy S. Freuda). Takovým dojmem působí Lino Ventura ve všech filmech, ve kterých hraje - a tak se tento dojem stává skutečným pojmem. (08.03.2015)

Smekám před Robertem Hosseinem, který se s nesnadnou knihou a rozsáhlým příběhem vyrovnal se ctí, aniž by si zadal se žánrovými klišé a přemírou patosu. Smekám před výkonem Lina Ventury, před jeho zcela přirozeným hereckým projevem a před maskéry, kteří dokázali v jednotlivých úsecích příběhu vepsat do jeho tváře a zevnějšku plynoucí čas. Smekám před Jeanem Valjeanem, který se dokázal tolikrát odrazit ode dna. A smekám před každým, kdo kdy dal po tlamě postavám Michela Boqueta, který za svou kariéru snad neměl nic jiného na práci, než zatápět napraveným zločincům. (09.05.2012)

Navzdory televiznímu zpracování neubralo tomuto miniseriálu ani oněch třicet let nic na přitažlivosti. A podle mého názoru, i když je na dějové ploše delší, dokáže si tento snímek udržet pohodovou atmosféru ve všech dílech. Domnívám se, že každá verze této klasiky vždy něčím překvapuje, a ani zde tomu není jinak. Je zřejmé, že především Lino Ventura s profesionální lehkostí dodal tomuto zpracování na atraktivnosti. Těžko říci, co je lepší, jestli ta s Jeanem Gabinem nebo tahle, přesto všechno, nebo možná i právě proto, nesporně obě zmíněná filmová díla poskytují kvalitní drama o hledání dobra a zla, a to je hlavní, alespoň pro mne, proto hodnotím***** (15.01.2012)

Pravděpodobně nejlepší filmová adaptace Bídníků, ve které režisér Robert Hossein zachoval snad všechny prvky Hugova románu. V kvalitním hereckém obsazení dominují Linu Ventura (podle mě typově i herecky dosud nejlepší představitel Jeana Valjeana) a Michel Bouquet (upjatý a nekompromisní inspektor Javert). Jediné, co mi trochu vadilo, byla absence notoricky známých dialogů (např. právě mezi Valjeanem a Javertem – i když se film díky hercům bez nich obešel) a až trochu přehnaně zobrazené utrpení na galejích (galejníci šlapající bosýma nohama v blátě by asi moc dlouho kameny netahali). Jinak sečteno a podtrženo – herci, kamera, výprava, dialogy, hudba, masky – všechno zkrátka vynikající. (21.02.2009)