Ubožáci

Věčné spory o to, zda je lepším představitelem Valjeana Losna, nebo Mažňák, pardon Gabin, nebo Ventura, mě nechávají chladným. Když nebudu mít času nazbyt, klidně si pustím Augustovu verzi s Liamem Neesonem a skvělou Poledourisovou hudbou, když bude času dost, pak sáhnu po Bernardově adaptaci z roku 1934. Rozhodně ale znovu ne po téhle přeceňované verzi s televizním vzhledem a partou revolučně naladěných studentů zápasících věrohodněji s větrem než s vojáky na barikádě. (20.06.2023)

Lino VENTURA - můj filmový idol. Drsný chlap pro drsné role, ale ! A tady je to ale... možná kdyby před ním tutéž roli nehrál Gabin, tak bych byla nadšena. Jenže Ventura ho nezastínil (ač se snažil) a já měla stále před očima jinou mimiku, jinou chůzi,jiný výraz zloby ve tváři. To se nedá naučit, to musí v tom herci být od Boha - a to měl právě Jean Gabin. (01.11.2007)

Premrštené čsfdácke hodnotenie (porovnajte si to s Imdb, ktoré vernejšie odráža skutočnú kvalitu filmu). Videl som niekoľko spracovaní druhého najznámejšieho Hugovho románu, či francúzske alebo britské a toto mi neprišlo najlepšie. Nieže by bolo zlé, ale občas také svojské - skratkovitý úvod, ktorý je z celého filmu pre mňa asi najzaujímavejší, naopak zbytočne príliš veľa priestoru dostáva revolučná rebélia a potom je tu aj trochu podivný záver bez slov. Lino Ventura je fajn, vyobrazenie mestských nepokojov s barikádami je fajn, ponuré a zbedačené historické mestské zasadenie tiež, ale to myslím zvládajú všetky spracovania. Občas sa mi zdalo, že tvorcovia akoby sa predháňali v tom, ktorá postava bude tá najšpinavejšia, tá s najroztrhanejšími a najderavejšími šatami, tá najbiednejšia, tá najzúboženejšia. Menej je častokrát viac. Aj preto za tri, aj keď veľmi silné. (28.01.2024)

Klasická kniha v klasickém provedení, které knize velmi sluší. Abych začala tím nejdůležitějším, Jean Valjean je tu úžasný, skvělý a přesvědčivý, jenže Ventura není Gabin. Vím, nemůže za to, ale není. Spousta věcí se tu dá vynachválit do nebes, a právem, zkratka, kde Fantina pro dceru obětuje vlasy a zuby, neútěšné prostředí dílny, soud, kde se Valjean přizná, že je bývalý galejník, naprosto dechberoucí scéna na barikádě, jako vždy dojemná scéna Eponininy smrti, samotný závěr (tady mám drobnou výhradu, je to větší drama, ale Cosettu měli nechat přijít), ale já si celou dobu uvědomovala, že i když nemám žádné dramatické námitky, i když je to výborné, tak pro mě filmoví Bídníci budou jednou pro vždy ti s Gabinem. (10.08.2013)

2/2 Robert Hossein vtiskl Bídníkům novou podobu. V 80. letech už byla pryč doba dekorativního historismu 50. let, nový pohled přinesl více špíny a beznaděje. Stoická tvář Lina Ventury se stala synonymem pro nové tempo vyprávění, pro novou zkratku. Hossein se rozhodl některé detaily vynechat, například pád Fantine zobrazil v působivé montáži lidské tváře, která se z krásné stala k nepoznání ošklivou. Nelze se divit, že si Evelyne Bouix za takové mistrovství brzy vysloužila hlavní roli v jiné francouzské národní látce, v Edith a Marcel. (02.01.2021)