Dravec

Lino Ventura v pro něj poněkud netypické roli nájemného zabijáka s morálním kodexem, se slabostí pro mladé, čerstvé.....cibulky, najatého revolucionáři na vraždu tamějšího prezidenta-diktátora, krátící si dlouhou chvíli partičkami dámy a dávající rychlokurs zvaný škola života, mladému idealistickému revolucionáři, třesoucího se na převzetí moci. Plán je zcela prostý. Jak už to však s revolucemi bývá, můžete se spolehnout pouze na jednu věc. Dopadne (to) přesně naopak. Nastrčená figurka, společně se žoldákem, je potřeba odstranit, neboť další (předem domluvení) hladoví vlci, se třesou na převzetí moci a žijící svědek je luxus, který si nemůžou dovolit. A tak než Lino resp. Rital naskočí na vlak s příští stanicí „neznámá“ , bude muset za těch dvacet tisíc, snížit počet místních obyvatel, o více než jednu původně zamýšlenou. [Le rapace není veskrze nekompromisní syrovou žánrovkou, jak by se mohlo na první pohled zdát, nicméně charismatický Lino Ventura, dávající své postavě další rozměr, je společně s hudebním doprovodem F. de Roubaixe dostatečným důvodem, pro jeho shlédnutí]. (30.12.2013)

Zdlouhavé, únavné a zbytečně moralizující drama se skvělým mlčenlivým Venturou a hrstkou špatných herců. Dravec sliboval být stylovou záležitostí, v níž neúprosný vrah číhá ve skrytu na tu jednu správnou chvíli, ve které zmáčkne spoušť a zabije cíl. Bez výčitek, bez slitování, bez otázek. Bohužel už od scény s vysvětlením úkolu bylo jasné, že tímto směrem se film ubíhat nebude. Rital není chladnokrevný žoldák, spíše připomíná vysloužilého policistu s morální kocovinou, pro něhož je atentát první taková práce. V akci je skvělý, neomylný, ale idealismus a touha po tom, aby lidé kolem něho odhodili masku přetvářky, je ve filmu jaksi navíc, a k jeho profesi se nehodí. José Giovanni místo odosobněného atmosférického thrilleru natočil dobrodružný film, jak revoluce jako Saturn požírá své děti. Možná se přesně o to pokoušel, mě tím ovšem trochu zklamal. Celkový dojem mírně vylepšuje perfektní Roubaixův hudební motiv. (05.01.2012)

Giovanni je můj oblíbený režisér, ale tohle je zatím nejslabší film, který jsem od něj viděl... Zdlouhavé, nudné, zbytečně dlouhá expozice, únavné... Akční závěr a Ventura samotný film zvedá na nadprůměrnou úroveň, ale myslím, kdyby tam Lino nebyl, dal bych asi jen jednu hvězdu, nebo spíš bych se na to vůbec nedíval. A ta hudba, že by byla nějak zajímavá... no podle vkusu. Mě teda moc nezaujala. Takže, škoda... (22.09.2011)

"Bude jako jeho stín, vždycky potřebujeme své stíny!" Skvělý thriller na pomezí westernu získal svou kvalitu především díky lino Venturovi, který mí zde velice připomíná drsnost a charisma Charlese Bronsona. Nelze ale také zapomenout na povedené dialogy, který není moc, ale když, tak stojí za to. "Já nemám dobré důvody, já mám svoje a ty my stačí!" (16.11.2020)

Lino Ventura vymenil Paríž a baloňák za Latinskú Ameriku a prepotenú košelu...a veľa sa toho nezmenilo. Vo svojom jadre ide o klasický western, aj keď sa film tvári ako politický thriller. Lenže tu nejde o žiaden politický komentár, ale o starú dobrú chlapskú zábavu a nejaké tie všeobecnejšie múdra. Prvá polovica sa odohráva takmer celá v jednej miestnosti, až má človek dojem, že ide o adaptáciu divadelnej hry. Tá druhá rozväzuje všetkým ruky, rozumej začne jedna veľká prestrelka, kde sa bojíte, že bude vystrielaná minimálne polovička Latinskej Ameriky. (08.07.2019)