Nesahejte na prachy

Gabin byl sekáč. Ten chlap by s přehledem utáhnul resp. povýšil i tuctovou reklamu na zahradní kultivátory. Ručím vám za to, že prodej by okamžitě stoupnul na trojnásobek a nepotřeboval by k tomu ani kolo štěstí a Bédu v zádech. Žádná rozmáchlá gesta, úsporná mimika, dokonalá hra očí, se slovy šetří jak zedník cementem a vodou při pohledu na opadanou omítku, ale věříte mu každé. Tak je to ostatně s celým tímto nikam nespěchajícím snímkem J. Beckera, s příjemně ospalou atmosférou, o kterou se měrou vrchovatou stará i J. Wiener, o jednom stárnoucím zásadovém gangsterovi Maxovi, pomalu ale jistě se chystajícímu na zasloužený odpočinek. Vyděláno má, na zadní vrátka dostatečně myslel. Také má ale kamaráda Ritona, který se usadit rozhodně nechystá. Chytil druhou? mízu, vzplanul vášní k tanečnici Josy, jak to tak u chlapů bývá, pustil si před ní hubu na špacír a tak vstupuje do hry, o zlatý (cihlový) jackpot, tehdy debutující L. Ventura. Smyčka se pomaluje ale jistě utahuje a protože Max je ta stará dobrá poctivá škola ctící zásadu, že skuteční kamarádi se nehází přes palubu ani ve chvílích nejhorších, vše směřuje k závěrečnému očekávanému střetu. Ten je paradoxně tím jediným momentem, kde nemilosrdný zub času již zapracoval a sráží jinak tuhle maximálně sugestivní podívanou, lehce pod vrchol. Ovšem (před)poslední detailní záběr na Gabina, střih a kamera pluje po restauraci..., je více než výmluvný. 85%. (08.01.2014)

Taková obyčejná gangsterka s Jeanem Gabinem v hlavní roli. Gabin je tu za toho největšího tvrďáka, kterýmu se stačí na ženskou podívat a ona mu sama vleze do postele. Chystá se na odpočinek, ale všechno mu zhatí jeho neschopný parťák, kterýho musí Gabin vytáhnout z průseru. Naštěstí tenhle parťák není až moc idiot, spíš stárnoucí unavenej chlápek, co šlápne vedle. Jestli je film něčím zajímavej, tak tím, že se ve vedlejších rolích objeví dva později slavní herci - v menší roli Jeanne Moreau, která vypadá hezky snad jenom takhle mladičká, v pozdějších letech, kdy hrála všechny ty femme fatale už vypadala dost staře, ale především tu hraje svou vůbec první roli můj oblíbenec Lino Ventura - a na jeho umístění jako posledního v titulcích hraje velice důležitou roli hlavního záporáka. Nic moc sice nemá šanci předvést, ale nedivím se, že už tady zaujal všechny, včetně Gabina. (17.07.2012)

Skvělá francouzská záležitost, která teprve dává stále užívanému sousloví "ze staré školy" ten správný rozměr. Věčně otrávený Jean Gabin hraje toho nejstylovějšího gangstera, jehož návyky by byly správnou průpravou i pro bratříčky z amerického filmu noir. Pokouší se definitivně zbavit starých hříchů a připravit se na klidné stáří, ale... Vyprávění o posledních akcích jsou leitmotivem s těch nejvíce vděčných, ve filmu Jacquese Beckera se s dějovou osnovou revolučně nehýbe, vše zůstává, jak určují ustálená pravidla žánru. Naštěstí to nevadí, pokud na place pochoduje takové vybraná společnost. A protivník Gabina je velký kalibr - sám Lino Ventura. Bývalý zápasník, který si zde střihnul vůbec první roli, je možná ještě příliš mladý, ale přes omezený prostor naznačuje mnohé. Je to výtečná gangsterka, negraduje každou vteřinou, pohodlně ubíhá a byť se v ní stane minimum, vtáhne bezpečně do svého světa. (06.08.2010)

Už to zní jako ohraná deska, ale na Jeana Gabina se vždycky opravdu těším. Tentokráte dokonce stál přímo u herecké kolébky Lino Ventury, který svůj filmový debut zvládl na jedničku, kdy jsem si říkal, že to je přesně ono. Ostatně neznám žádný jeho film, kde by nezahrál dobře. Přišlo mi to tak všechno fajn, v případě filmu Nesahejte na prachy, když ti dva spolu hrají. Film si nikdy nelze užít bez dobrých herců, a proto je zážitek především z nich. (17.05.2011)

Pre francúzskeho legendárneho herca Jeana Gabina bola úloha v Nesiahajte na prachy, doslova (u)šitou na mieru, ba dokonca ešte lepšou a povedzme trebárs i vhodnejšou, než všetky tie obleky, ktoré protagonista Max, nosí vo filme, ktoré mu mimochodom tiež sedia ako uliate, pričom, popri týchto súbežných okolnostiach, taktiež zaznamenávam i vskutku celkom pozoruhodný, filmový debut Lina Ventury, možno i samotného „nasledovníka” tohto velikána, keď si viem zároveň predstaviť aj to, že dozaista nie je úplne sám, totižto je aj málo ďalších, ktorí sú na tom podobne, ale zosadiť ho z trónu, je celkovo mimoriadne náročné, až absolútne nemožné...? Tešil som sa aj na moju veľkú obľúbenkyňu Jeanne Moreauovú, no bohužiaľ musím skonštatovať, že jej režisér Jacques Becker, nedal príliš veľa priestoru sa plne predviesť, i keď má niekoľko šteklivých scén, za to mi to vykompenzoval s hlavnou postavou, ktorá doslova nezlezie z plátna, čím je fascinujúce sledovať každý jeden záber, v ktorom sa zakaždým objaví. Nakoľko sa strihačka Marguerite Renoirová, rozhodla, že k 94. minútam stopáže, už ďalej vôbec nič nepridá, čo by som si naozaj veľmi prial, pretože film by sa rozhodne „uživil” i s nasledujúcimi 20-30 minútami, len to by sa chcelo asi trochu viacej pohrať so scenárom, ktorý je v tomto momentálnom rozpoložení, nastavený presne tak, ako je mu zrovna určené, preto mám zrejme prehnané očakávania, ktoré sa v tomto prípade síce nikdy nenaplnia, ale i napriek tomu prevláda celková spokojnosť, až by som miestami povedal, že nadšenosť, kde som opäť poctený tým, ako mi Gabin neustále „dokazuje”, akým je ojedinelým, hereckým druhom, ktorý sa už viac nenarodí, o to si ho treba viac vážiť... (03.08.2022)