Útok na Wall Street

Ani se mi tomu nechtělo věřit. Je to sice průměrný film, ale na Bolla to jde. Sice je to fakt blbá zápletka o pomstě, ale budiž. Také mi nepřišlo, že by se natáčelo zrovna v New Yorku, ale budiž. Když může být Praha Curychem, proč ne. Ovšem obsazení je vskutku perlička. Purcell jde poslední dobou z jednoho propadáku do druhého, John Heard vypadá, že každou chvíli zakuká na infarkt, nezdravě nateklýho Furlonga asi vytáhli rovnou z podstolu nějakýho baru, ale aspoň mu zakryli ten bílý prášek pod nosem a Keith David s Michaelem Paré jsou jen figurky co tlachají u oběda. Nutno připomenout Erica Robertse, který stárne rychlým tempem a jeho charizma už není to co bývalo, o herectví mluvit nelze. No máme tu pěknou sbírku zapadlých hvězdiček, které tenhle snímek moc nerozzářili. (17.07.2013)

No nevím když si vezmu celou Bollovu tvorbu a porovnám některý jeho sice trapný, ale velezábavný kousky s tímto filmem, tak mi z toho vychazí, že to hodnocení je tu poněkud ustřelený a přehnaný. Purcell se snaží hrát co to dá, ale nepřesvědčí no a celý film se tváří hrozně drsně a seriozně až na to, že výpovědní hodnotu má naprosto nulovou. Ta myšlenka kterou se tu tvůrci pokouší prosadit prostě nefunguje a tak z toho je jenom další tuctový příliš vážně pojatý akční béčko z rádoby poselstvím. 35% (23.10.2013)

Asi třetí filmek Bolla,kterej stojí za něco.Tenhle je navíc asi nejlepší.První půlka drama,všechno se krásně sere,a pak masakr,kterej sem těm zmrdům přál.Ale!Dobrý zabíjení Uwe posral tim zbytečnym vymlácením pěšáků v tý místnosti,který rozhodně za nic nemohli.Upoutat pozornost policie na to patro,a získání času mohl určitě jinak.Tady jedna hvězda dolů.Jinak to je takovej začátek,a končí to Elysiem.Jen mě hrozně baví,jak nekterý velký kapitalisti tady tyhle a podobný filmy kritizujou,a nazývaj je socialistickejma agitkama.JO když má někdo hospu,a vaří dobrý žrádlo,točí skvělý pivo a má narváno českou obyčejnou klientelou,a má se on sám dobře,tomu říkám byznys.Ale prase co bere půl milionu měsíčně,a manipuluje všema a všim,to neni borec,ale zmrd..Kulka je jediný konečný řešení.60%. (08.02.2014)

Tak nakonec příjemné překvapení. Potom, co se Boll po náhle zlepšil s filmy jako Tunnel Rats, Rampage, Max Schmeling a Darfur, tak opět skluzl do sraček v případě Final Storm, třetí BloodRayne a hrůzou Blubberella a taky špatným In The Name Of The King 2, že to vypadalo jen na náhodně pomatení smyslů a ejhle. Assault On Wall Street je, co se týče režijní stránky asi nejlepší film vůbec. Kamera už není tak divoká jako v případě asi nejvíce podobného Rampage, střih je taky přehledný a vůbec celkově se to dá označit za uspokojivý film. Zatímco v Rampage je magor, který se rozhodne jen tak vystřílet svoje maloměsto, tady je hlavní hrdina vystaven jednomu kopanci za druhým, s příčinou ve finanční krizi a o tom, jak jsou bankéři nenažraní. Takže ke konci už to nevzdrží a vydá se všechny postřílet. Purcell je sice dřevo, ale tady to odehrál tak, aniž by to vadilo. Škoda jen, že akce je až na konci a všechno předtím je jen to, co k ní vede. Takže po Darfuru, který měl větší emocionální dopad jeho nejlepší film. Snad opět najede na lepší období (i kdzž výhled na In The Name Of The King 3 opět s Purcellem mne naplňuje hrůzou. Boll by se měl vykašlat na adaptace her a fantasy, protože na ně nemá peníze, a točit právě v současnosti něco podobného, jelikož něco tak politicky nekorektního má koule točit pouze on. A v tom je mi alespoň trochu sympatický.) 6/10 (25.06.2013)

Jak říká Slavoj Žižek a nejen on, dnes si dokážeme spíš představit konec světa než konec kapitalismu, případně jakoukoli drobnou změnu v jeho fungování. Tahle ideová bezradnost se samozřejmě zrcadlí i v současných filmech, a to jak těch apokalyptických, tak těch zabývajících se přímo aktuální společenskou situací. Typické například je, že systémové problémy se ve fikci personifikují do démonických záporáků, čímž se utvrzuje iluze, že za všechno může několik hrabivých tučných sviní tam nahoře, které když se odstraní, tak bude líp. Tenhle nesmysl se pak bohužel přenáší i do smýšlení o skutečné politice, kdy řada lidí pořád úplně nesmyslně vidí řešení korupce v zatčení těch zkorumpovaných jedinců. Ve skutečnosti je ale jedno, kdo tam sedí, protože problém není v lidech, ale v podmínkách, ve kterých existují. To se ovšem těžko přenáší do srozumitelného narativního celku, takže pak vznikají takové bláboly jako seriál Arrow, kde v každém díle je "záporákem týdne" nějaký odporný kapitalista. Další možnost, kterou tvůrci mají, je tuhle iluzi podvrátit - ukázat, že zlikvidovat vysoce postavené jednotlivce nic neřeší. To se třeba povedlo Tykwerovi v Internationalu, jenže to je skutečně výjimka, protože, co si budeme povídat, lidi se nechtějí dívat na filmy s depresivním koncem, takže jich ani tolik nevzniká. Uwe Boll na to šel ve svém Assault on Wall Street fikaně. Zabíjení hrabivých bankéřů sice částečně pojímá právě jako hon na "ty nahoře", ale zároveň svého hrdinu nechává likvidovat těch systémových článků víc. Mimo jiné se tu zdůrazňuje, jak nikdo nechce přijmout zodpovědnost za to, co dělá a odkazuje se buď na svoje nadřízené nebo všemožné direktivy, které "přichází shora". Zároveň se film nepouští ani do otevřeného happy-endu nebo naopak do nějakého deziluzivního tragického závěru. Jim se ve finále stává mstitelem modrých límečků - přízrakem, který zřejmě bude v akci pokračovat i po skončení filmu. Tím se film ale znovu elegantně vyhýbá otázce, na kterou dnes nikdo nezná odpověď: "Co dál?" Když si teda vybijeme tu frustraci takhle násilně, protože to jinak nejde, co z toho pak bude plynout za následky? Nikdo prostě nemá žádnou vizi, ani Uwe. Proto bych byl opatrný s tím nazývat tento film subverzivní exploatací a Bolla stavět do role vyvržence systému, který si může dovolit komentovat to, co jiní ne, jako to udělali odborníci v novém čísle Sight & Sound. Na to je Assault on Wall Street pořád málo bulvární, málo radikální a málo protisystémový. (13.07.2013)