To Kapitola 2

Let´s kill this fucking clown! Škoda stereotypu pasáže s artefakty a Chüd finále, které prokázalo, že filmové plátno na rozdíl od papíru nesnese všechno. V součtu obou kapitol se však Muschietti popral s autorem, jehož převody do filmové řeči končí většinou neslavně, poměrně se ctí a dokázal tam tu sílu kamarádství a odvahy postavit se strachu dostat. Výtky směrem k humoru neberu. Když vás to chce sestřelit, nárazník se vždycky hodí.. (08.11.2019)

V čem byla jednička mimo jiné fajn? Že nenadřazovala formu/technickou stránku postavám, které se svezly na úspěchu Stranger Things, aneb osmdesátky a chemie party dětí mají zelenou. Zároveň pracovala s charaktery, postavy tu nebyly jen coby fláky masa určené k porcování. A taky byla jednička pořádný komerční hit... Pološílený klaun Pennywise se vrací, aby se po 27 letech vypořádal s dospělými hrdiny z prvního dílu. Režisér Andy Muschietti přibral velká herecká jména (James McAvoy, Jessica Chastain), nicméně vnímat hrůzu dětských postav je daleko snazší než uvěřit pocitům dospěláků. A ač je casting opět fajn (plus znovu bezchybný výkon Billa Skarsgårda), tvůrci museli mezi jednotlivými představiteli přepínat, což uškodilo napětí a hlavně přiteklo tolik minut, až jsme se dostali k neuvěřitelným téměř třem hodinám. V prvním díle mi vadilo, že se klaun prostě objevil, vyděsil, mučil, zabíjel, a kolikrát jsme „nevěděli“ proč, tady už souvislosti známe, což paradoxně snižuje napětí na nižší úroveň. Celkově to není špatné, ale množství nezajímavých scén, místy rušivé digitální triky a především strašidelná stopáž mnohé zašlapou. (30.10.2023)

Lepšie, ako jednotka. Tá ma nebavila, ale v dvojke sa prelínajú dospelé a detské linky a možno práve vďaka tomu dvojka funguje tak, ako mala fungovať jednotka, ale nefungovala (v románe sa prelínali obe linky, kým v prvom filme sme dostali len detskú linku). Ako tak ale čítam názory a recenzie ostatných, zisťujem, že sa mi na dvojke páčilo paradoxne to, čo iným vadilo. Bavil ma kasting (dokonca aj McAvoy s Chastain boli v pohode a to ich nemám rád, najviac ale zaujal Bill Hader ako kecálek Richie, James Ransone ako zakomplexovaný Eddie, samozrejme Bill Skarsgård ako nepríjemný Pennywise a Isaiah Mustafa ako Mike alias posledný strážca majáka, ktorý sa obetoval, aby strážil Derry). Myslel som, že to bude ťažkopádne a ukrutne nudné, ale mimo pár WTF scén (gigantický drevorubač a pár iných kurióznych CGI alebo úvod, kedy rozmlátia polovicu reštaurácie a servírka sa ich príde spýtať, či je všetko v poriadku, to som fakt valil oči a nechápal) som sa bavil. Vrátane bizarného finále. Stále sa niečo deje, občas hovadiny (relatívne zbytočná odbočka s psychiatrickým pacientom), ale deje. Skvelé boli detské retrospektívy, ako i esencia nostalgie, keď sa dospelí vracajú na miesta, ktoré poznali ako deti a teraz sa konfrontujú s minulosťou a to nielen svojou, ale tiež s minulosťou dotyčných miest. Chce sa nám plakať, ale zároveň to vnímame tak trocha ako spomienky cudzieho človeka, pretože náš život už niekoľko desaťročí vyzerá inak ako vtedy, kedy bola najväčší problém štvorka z matematiky. Negatívnejšie hodnotím čudný strih. Napr. týpek ide do lekárne, zrazu stojí v jej pivnici, tam sa mu stane čosi príšerné, povracaný (!) piatimi litrami hnusnej tmavej tekutiny hystericky beží k východu a cestou k nemu stretne zamestnankyňu, ktorá mu v pohode otvorí dvere a nepôsobí dojmom, že by ju zaskočilo, že sa potuloval v pivnici a že vyzerá ako vyzerá. Najviac ma ale sklamalo niečo iné. Vznik dvojky som pozorne sledoval a tak hodnotím značne rozpačito to, čo režisér tvrdil, že nám ponúkne a to, čo nám reálne ponúkol (mal silné vyhlásenia o tom, že Mike bude drogovo závislý, čo sa nepotvrdilo, že sa dočkáme početných flashbackov do minulosti mestečka Derry, čo sme sa ZNOVA nedočkali, alebo že sa viac dozvieme o To, čo sme sa nedozvedeli). (14.10.2019)

Zajímavé, jak stejný tým může vytvořit dva kvalitativně dost odlišné filmy. Problémem druhé kapitoly je hlavně scenář. Ten nenabízí nic nového nebo originálního. V podstatě jde o to, že se dospělí hrdinové vrací na místo činu, stejně jako v prvním díle je Pennywise separátně postraší a oni ho pak porazí. Jenže hrdinové nám mezitím dospěli, takže už nestačí je strašit leprou, bubákem nebo krví. Dospělí se bojí víc jiných věcí, řekněme třeba životního selhání, samoty apod. Jedině u Richieho je něco podobného naznačené. I proto tu překvapivě hodně znovu vidíme hrdiny v dětské podobě, aby lekačky (kterých je zbytečně moc) byly efektnější. To je ale na úkor dospělých verzí, které - navzdory přehnané stopáži - nejsou dostatečně rozvinuté. No a To jako takové má v knize docela epický původ, jakési bájné zlo, které na sebe bere podobu démonického klauna a jiných roztomilostí. Hrdinové ho porazí jinak než v tomhle filmu a mnohem zajímavěji. Tady je to dost klasiký horor, který ani není moc originální. Přes kritiku je ale film stále zábavný a některé momenty jsem si užila. Mohlo ale vzniknout něco mnohem epičtějšího a dramatičtějšího. (08.09.2019)

Maximální spokojenost. Jako minule. Jedna věc mě ale obzvlášť překvapila - že se druhý film neobejde bez prvního, to jsem čekal, ovšem že se teď už ani ten první neobejde bez druhého, to ne. Tak mazaná je druhá kapitola Toho, ve které se přítomnost prolíná s minulostí a která se sama prolíná s minulým filmem a spoustu toho, co v něm zůstalo (po)otevřeno, dopovídá. Myslím, že jedině když si dobře pamatujete první film nebo ještě lépe když oba vidíte rychle po sobě, nebude se vám (mylně) zdát, že ve druhém je Bowers zbytečný, Pennywise že je tam málo a dospělé postavy nefungují. Nic z toho není pravda, máte-li k nim vy sami ten vztah, s nímž tvůrci úplně oprávněně počítají. A vytýkaný humor? Atmosféře vůbec neškodí, stačí si všimnout, že ho postavy používají hlavně jako štít proti strachu. Já jsem fakt spokojený a myslím, že navzdory všem změnám oproti předloze To lépe dopadnout nemohlo._____P.S. Výstup Stephena Kinga je fantastický._____P.P.S. Jacka Nicholsona jsem při narážce na Osvícení viděl jenom já, nebo tam vážně (nějak digitálně) byl? (05.09.2019)