Kalvárie

Vadil mi motiv eventuálního vraha. Chápu, že zneužívání dětí kněžími je problém, který je stále aktuální, ale tady mi to přišlo laciné. Vzhledem k průběhu filmu bych očekával nějaké sofistikovanější téma ačkoliv je fakt, že o zabijákovy pohnutky tu zase tolik nešlo. Spíš se jednalo o náhled za kulisy zdánlivě nudného irského městečka, kde má každý své hříchy a trápení, což je umocněno tím, že tam není nikdo tak úplně normální. I když normálnost je relativní pojem. Mezi tím vším se snaží bruslit místní kněz a zjistit, zda to všechno dává smysl. Calvary se občas táhne a místy až moc filosofuje a vzdor zápletce se nejedná o nic vypjatého a přes absurdní postavičky ani vtipného, ale přesto se na film příjemně dívá a v poklidném tempu rychle utíká. Brendan Gleeson podle očekávání dominoval a dost dobře nechápu, že si tenhle chlap ještě neodnesl žádné z renomovaných ocenění. Za Calvary by si ho určitě zasloužil. Nicméně nebylo to jen o Gleesonovi. Výborně zahráli všichni a z vedlejších postav nejvíce zaujala neznámá Orla O´Rourke. Spojení Gleeson-McDonagh opět zafungovalo a těším se na jejich další spolupráci. 75% (24.12.2014)

Úvaha nad životom a jeho zmyslom. Z filmu ide veľmi veľký smútok. Ako keby každé osudy boli uzavreté v nekonečnom kolotoči nihilizmu, apatie a predurčenosti. Smrť je stále prítomná a pomaly sa derie do života dobrých aj zlých. Uvedomelých aj hlúpych. Niektorý vidia jej skutočnú podstatu a to o čo prídu, ak sa pri nich skutočne zastaví , iný ju ignorujú. McDonagh spravil lepší film ako jeho brat, keď nám naservíroval 7 psychopatov. Calvary nie je pre každého, je to ukecaný film, na ktorý musíte mať náladu, ale ktorý veľmi umne a presvedčivo zbiera rôznorodé osudy postáv žijúcich v jednom írskom mestečku a snaží sa ich spraviť ak nie zaujímavejšími tak aspoň uveriteľnejšími. Gleeson si strihol ďalšiu úžasnú postavu. A celkovo je herecké zoskupenie na veľmi vysokej úrovni. Cassidyho hudba krásne dotvára povedané myšlienky a Smithové zábery na okolitú prírodu sú dychberúce. Pre mňa dokonalá ukážka významovej filmáčiny. Možno trochu popisné, ale o to viac katarzie a porozumenia príde na konci. (24.09.2014)

„Myslím, že se příliš mnoho mluví o hříších. A dost málo o ctnostech. – Máš pravdu. Co je tvé číslo jedna? – Podceňuje se ochota odpouštět.“ Působivá sonda do lidských duší. Brendan Gleeson v roli faráře, který se svých posledních 7 dní prodírá lidským hnusem a sám se snaží, po sdělení ve zpovědnici, že bude zastřelen, vyřešit otázku, kdo by ho chtěl zabít. Jaký má smysl se obětovat, za něco, za co člověk nemůže? Postava faráře se svým vlastním způsobem vypořádává s problémy, hnusy, neřestmi a zvrácenostmi, které slyší ve zpovědnici. Nehraje se na žádného spořádaného faráře, který má svatost až na zadku. Přistupuje ke svému okolí s pokornou vírou, lidským rozumem, s trochou cynismu řízlým černým humorem, kdy se nebojí říct naplno k ostatním to, co si momentálně myslí. Film hodný zamyšlení a pozastavení se nad určitými věcmi. Dalších pár zhlédnutí mě určitě nemine. S chutí si to dám znovu. A i kdyby mě film nezasáhl vírou Gleesonova faráře, tak už snad jen díky krásám Irska, půvabné Kelly Reilly a samotnému Gleesonovi. P.S. Líbila se mi autenticita, která z filmu čpí. Kalvárie si na nic nehraje a podává divákovi míru černého humoru a závažnost situace v přijatelných dávkách, obohacených výborným hereckým výkonem Brendana Gleesona. (09.04.2016)

McDonagh po skončení filmu poznamenal, že chtěl natočit film o ryze kladné postavě, a za to, jakým stylem se mu to povedlo, mu musím jen zatleskat. Filmy o kladných hrdinech mají totiž tendence být docela nudné. Vysoký morální kodex zvyšuje značně předvídatelnost děje, a zatímco inteligentní záporáci jsou u diváků oblíbení pro svou komplexnost, nejednoznačnost a dynamiku (vezměte si třeba Shakespearova Richarda III. nebo Iaga z Othella), skutečně chytrých a zároveň zajímavých klaďasů se ve filmu a literatuře zas tolik neobjevuje. McDonagh se cestou kladné postavy, v tomto případě vesnického kněze, vydal a podařilo se mu kolem jeho charakteru vytvořit tak svěží černohumorné drama, že jsem si užívala každou scénu. Kalvárie je zkrátka jedním z těch filmů, ve kterých fungují všechny složky: mají perfektní obsazení, krásnou vizuální stránku a příběh, který je tak chytrý, zábavný a vícevrstevný, že si zaslouží být viděn více než jednou. Já sama už ostatně vím, že si Kalvárii časem jistě zopakuju. (09.07.2014)

Všechno je to tak zvláštně provázané, spojitosti mi docházely postupně a celkově to na mě mělo hodně pravopodviný efekt rozčarování. Hodně mě potěšil Dylan Moran v roli povrchního egoisty i Kelly Reilly v roli depreseplné "nevímcosesebou" třicítky. Samozřejmě to nemohlo skončit jinak než to skončilo, ale než to skončilo, tak to stálo za to. (12.07.2014)