Frank

Ujetá hudební adventura pro pokročilé hipstery s andělskými hlavami, celé žhavé po prastarém nebeském kontaktu s hvězdným dynamem ve strojovně noci... Já osobně bych tedy obří hlavu narazila spíš Gleesonovi (nic proti němu), než Fassbenderovi, jinak se ale cítím zatlačená do svých nejzazších koutů, abych tam našla jedno velké ponaučení - necpi se, kam nepatříš. Poslední Fassyho výstup, jakož i song, se nedá nazvat jinak, než jazykově vytříbenou katarzí ;-) (25.05.2015)

Ťažká haluz tento film a ťažká aj na hodnotenie a to preto lebo aj okolo nás môžu byť ľudia čo majú nápad, ale pre niečo ho nedokážu uskutočniť. Frank je jeden z tých filmov čo majú síce napísané, že sú komédia, ale moc sa tu nenasmejete. Skôr film ako celkom vyznieva ako komédia a tak samozrejme aj zopár situácii na zasmiatie sa nájde (ja si teraz spomeniem len na jednu a to na tú v jakuzi - čo asi nie je spoiler, keď nepoviem čo sa tam dialo). Hlavný hrdina Domhnall Gleeson pôsobí ako nezrelí mladík čo nevie čo má skôr urobiť, ale chce byť čo najskôr slávny a preto sa pridá k bande "psychopatov" a to doslova, že každá jedna postava v skupine tvorcov hudby je trocha na hlavu. Postava čo hrala Maggie Gyllenhaal (Clara) sa mi najviac páčila, lebo bola tak nezdravo na hlavu a tiež to pani herečka dobre zahrala. Ako som už povedal keď chcete film, na ktorom sa budete stále smiať toto nie je on, ale celkové vyznenie filmu na komédiu/drámu sedí. (25.07.2016)

[SFF 2014, Sydney] Vtipné to v niektorých momentoch určite je (hlavne scény s Maggie Gyllenhaal), ale domnievam sa, že vyššie ambície - o ktoré sa tu Abrahamson očividne snažil - naplnené neboli. O komplexnejšom podchytení témy mainstream vs alternatíva možno tiež len pochybovať, kedže sa nám tu jednotlivé výstupy scvrkávajú do úsečných (a kategorických) povzdychov typu "zlý mainstream - hudba pre popularitu" a "dobrá alternatíva - hudba od srdca". Vždy som bol radšej za to druhé, ale toto mechanické stavanie do kontrastu dvoch odlišných sfér, mi príde krátkozraké a tým pádom veľmi rýchlo zabudnuteľné. Ako osobná dráma o Frankovi by to na mňa asi zapôsobilo viac, lenže v tomto smere sa niečo významné začalo črtať až na samom konci a než som sa stačil nadýchnuť, bol koniec…a ešte k tomu - vzhľadom na predošlé dianie - až moc dojemný. Chápem, že tento element pre režiséra primárnym nebol a skôr sa sústredil na ono vytýčenie hraníc v rámci diametrálne rozdielneho zmýšľania a tragikomické zdôraznenie následkov vzájomného nesúladu, ale pokiaľ by som mal definovať "nadmernú spokojnosť" na filmovom pôdoryse hudobnej revolty, resp. niečoho kde sa oslavuje kreativita, už vyššie spomínaná hudba od srdca či iný pohľad na vec, tak dávam prednosť napríklad škandinávskému polostrovu a to konkrétne podarenému žánrovému cross-overu "Sound of Noise". Jedná sa síce o dva nezlúčiteľné koncepty, no podstata je pre najmenšom obdobná a spracovanie dua Ola Simonsson/Johannes Stjärne Nilsson mi sedí proste viac. (10.06.2014)

Alternativní alternativa. Už dlouho se mi nestalo, že by z nějakého filmu tak strašně moc čišelo jak je jiný. Nezávislý, který je zastřešen velmi kvalitním hereckým obsazením a naprosto sází na svou nespoutanost, teatrálnost a divokost. Opravdu, kdo by si dovolil svojí hlavní hereckou hvězdu chodit s obří plastovou hlavou po naprostou většinu filmu. Bavil jsem se, ale větší uměleckou hodnotu Frankovi nepřikládám. (26.09.2014)

Celé je to o hledání kreativity a sebe sama, moci sociálních sítí a o tom, že jinakost není primárně pro masy, ale pro úzkou skupinu lidí, která ji dokáže ocenit a pochopit. To poslední téma mě oslovilo nejvíc, protože už se mi nejednou potvrdilo - především u režiséra Jamese Benninga, jehož filmy podle mě pochopí skutečně málokdo. Tak jako tak Frank nevypráví o ničem, co už jsme neviděli jinde. Jiný film z něj ale dělá jeho zpracování - od psychedelických písniček s nesmyslnými texty po dost divné postavy. Jenže právě v tom je všechno kouzlo tohohle filmu a na mě to docela zapůsobilo - postavy mě zaujaly všechny (jen škoda, že dvěma členům kapely se to vůbec nevěnuje), natočené je to slušně, mix komedie a dramatu je tu povedený a téměř přesně takový, jak bych si ho představoval (tady by se mohli čeští režiséři učit...), má to chytře napsaný scénář a zajímavý příběh, který mě ani na minutu nenudil. Ve finále je tenhle film i celkem silný a optimistický, což mě taky překvapilo. Na plný počet to nevidím, ale na 4* určitě. Je to divný film s divnými postavami - a to já rád. A navíc když má v sobě nejednu chytrou myšlenku... 4* (11.10.2020)