Půjčovna masa

Odvrácená stránka nevyhnutelného technologického vývoje a jeho následků v zbořených základech dnešní společnost. Je neskutečné, kam až tvůrci zašli. Altered carbon dokazuje, že není nutné vidět stříkat krev a vnitřnosti téct, abyste znechutili diváka. A v takovémto světě o to lépe vynikne láska, která příběh od začátku pohání, ač vám to ukážou opatrně až v pozdějších epizodách. Doufejme, že se případné další série s vyšším budgetem neodchýlí a neudělají z toho pouze efektovou záležitost, byť třeba za pořádný soundtrack bych byl rád. (19.02.2018)

chybí mi sice poslední díl,ale i bez něj...Jako celek je Altered Carbon nekompromisní,drsná a hlavně vizuálně vymazlená pecka,která se Netflixu povedla.Za první polovinu série kdy stále ještě není pořádně jisté o co jde je to za mě jasně plný počet.Bohužel pak přichází ale půlka druhá,která je sice pořád drsná a vizuálně skvělá,ale jak se děj začíná zamotávat,divák začíná zjiš´tovat,že po téhle stránce si mohli dát autoři větší práci.Ve výsledku tu tak je kousek,točící se dějově lehounce nad průměr,ale k poctivým 4 je tažen už zmíněným vizuálem a sympatickým obsazením.Kinnamann už od Robocopa ukázal že tyhle drsoně zvládne,překvapením je pak Martha Higareda...80% (02.03.2018)

Nějakou dobu jsem se tomu bránil, ale stálo to za to. Přesně takový seriál v současném televizním vysílání chyběl. Netflix opět zahrál na správnou strunu. Opravdu super kyberpunkový seriál. Už chápu místní velmi vřelé ohlasy. Vítejte v daleké budoucnosti, kde už tělo není svázáno s myslí a bohatí lidé neumírají. Hlavní hrdina je probuzen po 250-ti letech. Chvíli mu trvá, než se rozkouká a hned je pověřen vyšetřováním zvláštní vraždy. Postupně se do toho zamotává a zjišťuje, že věci jsou mnohem složitější. Má to lehce noirový nádech. Všechno je propletené a mrtvol přibývá. Postupně se dozvídáme různé věci z Takeshiho minulosti. Seriálu určitě chválím velkou brutalitu a značné množství krve. To se v nich často nevidí. S nahotou také nešetří. Celé to jednoznačně táhne skvělý Joel Kinnaman s pohlednou policistkou v patách, kterou ztvárnila pro mě dosud neznámá Martha Higareda. Ve 2. sérii Takeshiho ztvárnil Anthony Mackie. Odehrává se na jiné planetě a s jinými postavami. Je to bohužel o něco slabší. Dozvídáme se víc o Takově i Quell minulosti. Zjistíme i něco o oněch Starších. Uvidíme, jestli ještě bude nějaká další série... "I moje mikrovlnka je chytřejší než on." (22.03.2019)

1. série je hodně příjemným scifi překvapením. Ač ne moc diskutované ani nikde propagované, s neznámými herci a s dost ulítlou představou budoucnosti a výměnou lidského vědomí pomocí malého žetonku v páteři. I tak jsem ale seriálu od druhé epizody propadl a byl přímo nadšen u dílu číslo 5. Bohužel dál už byl seriál trochu slabší, vymýšlel si natahující a dále vysvětlovací berličky, ale hrdiny už jsem měl oblíbené. Na druhou sérii bude ale lepší si počkat, když hlavní hrdina přesedlá do jiného těla a už se nejspíš ani nedočkám nejlepší postavy seriálu - hoteliéra Poea. 2. serie aneb Poe se přeci jen vrací. Juhů. No a tím končí většina pozitiv. Ze zbytku série se dá kladně hovořit už jen o návratu vůdkyně povstání po 300 letech z hrobu. Což byla špičková 4. episoda. potom už jen charismatický záporák v podobě velitele, který je v novém a rozhodně (oproti hlavnímu hrdinovi) v lepším těle. Ke konci serie jsem už u dílů začínal usínat. A vždy k tomu docházelo, když došlo na akci. Poslední vyslanec byl v první řadě a v první řadě bystrý bojovník. Z té jeho bystrosti zbylo ve druhé řadě už jen pár poznámek a vsazeno bylo na jeho kung-fu dovednosti. Býda, býda. (11.03.2021)

1. série - 65% - Snažím se mít rád hlavního hrdinu, respektovat Purefoye v syrové rovině, nebo vnímat Vernona jako vtipného parťáka a ne jako protivně tvrdohlavou a jednorozměrnou výplň. A jde mi to až někdy do osmého dílu, který reprezentuje vše, co mi na seriálu vadí, a kdy to s vyšetřováním, pointováním nebo vzpomínám pomyslně vzdávám a užívám si jen a pouze stoprocentní vizuál (včetně jednoznačné královny Marthy Higaredy), snad nejpropracovanější obrazovou stránku, co jsem kdy v žánru viděl. O to víc lomím rukama pro stokrát viděné zvraty a v první řadě pro nesnesitelnou pózu otevřenosti všemu "zakázanému". Krev, nahota, sex, násilí, mučení, křik - a až na výjimky všechno v tak evidentně prvním plánu, že mi pak nezbyl prostor k tomu, abych tvůrcům ony finálové emoce, byť dost statečně ždímané, uvěřil na déle než pár sekund. Přirozenost se zapomněla někde ve flashbacích. Potenciálu byla hromada, ale výsledná chuť hořkne přílišnou rychlostí. 2. série - 30% - Jestli pokračování něco dokázalo dotáhnout do konce, tak pozvednout vzpomínky na první dobrodružství. Z něj si totiž nová sezóna bere to, o čem se mluvilo nejvíc a všechno násobí dvěma. Dostávám proto neopodstatněné množství mučících scén, zápletku se pokouší vysvětlovat zmatený Poe a v akci se dává důraz jak jinak než na krev. Bohužel nic z toho není to, co mě k začátkům Carbonu připoutalo. To, co jsem rád měl, teď buď chybí (Martha Higareda), vyvíjí se směrem, který mi nic neříká (sám Takeshi je jen doprovodnou figurkou nezajímavé a nevěrohodné love story) a nebo je téměř vysmíváno (výstavba celého světa stojí na klišovitých vedlejších charakterech a prapodivných dějových skocích). Důvod, proč jdu s hodnocením tak nízko, je ale vizuální stránka. Že se seriál, u kterého divák žasl nad každým druhým záběrem, dobrovolně zavírá do tmavých hal, skladišť a jeskyní, je bezmála tragédie. V kombinaci s absolutním nevyužitím tradičně neodolatelné chameleonky Simone Missick a sympaťáka Mackieho můžu jen kroutit hlavou nad tím, co přesně hlavní tvůrkyně čekala, že jí hladové publikum po dvou letech řekne na tohle. (27.03.2018)