Le comiche
Bláznivá komédia
Režie:
Neri ParentiScénář:
Leonardo BenvenutiKamera:
Roberto GerardiHudba:
Bruno ZambriniHrají:
Renato Pozzetto, Paolo Villaggio, Enzo Cannavale, Ennio Antonelli, Sal Borgese, Fabio Traversa, Gianpaolo Saccarola, Piero Vivaldi, Luigi Nicolosi (více)Obsahy(2)
Řemeslo má zlaté dno. Ovšem jen v případě, že ho člověk umí. To se však o dvojici Paolo Villaggio a Renato Pozzeto rozhodně říct nedá. Vrhají se do práce s těmi nejlepšími úmysly, ale všude, kam vlezou, nadělají spoušť. Mají totiž obě ruce levé! Jako údržbáři v kostele moc úspěchu nemají. Jako automechanici na benzínové pumpě zničí několik aut a raději sami odcházejí. Zkoušejí také prodávat vysavače po domech. V jednom hotelu udělají takovou škodu, že tu musí rok pracovat zadarmo. Otevřou si dokonce pohřební ústav, ale po ztracení nebožtíka a zmlácení vdovy to vzdají. Nakonec dostanou nabídku pracovat jako dvojníci, netuší však, že jim jde o život. Jako vždy, když se člověk zaplete s mafií. Ještě, že jejich anděl strážný nad nimi bdí! (oficiální text distributora)
(více)Recenze (128)
Paolo Villaggio a Renato Pozzetto. Italští komici spolu ve filmu. A pozor, bránice dostane velice zabrat. Snímek nemá samostatný děj. Jedná se o povídkový počin, kde oba vystupují v různých pracovních pozicích. A jak jsme u nich zvyklí, na co sáhnou to pokazí, kde se objeví tam tráva neroste. Směska gagů, která nikoho nenechá poklidu. Tedy pokud má ten dotyčný smysl pro humor. Na vyženění špatné nálady vynikající lék. ()
Účelová defraudácia konvencií a stokrát opakované vtipu, ktorý siaha k svojim limitom. Ak Pain and gain je morbídnou stupiditkou terajších vysokoškolákov, tak Fantozziho nanajvýš priemerné gagy, reč tela a pády strojov a zariadení je 80-tkovým béčkovým vrcholom, ktorý už z dnešného hľadiska vyznieva značne škrípajúco. 3 za to, že niekedy som už nechápal podaktoré absurdity, ktoré už zvrátenejším spôsobom vari nešli vyjadriť. Lacná kamera, dej nič moc. ()
Dle mého má tento film sestupnou tendenci, což je špatně. Vůbec nejlepší situace jsou hned na začátku v kostele během svatby, úvod je pak následován ještě několika povedenými a dobře míněnými vtipy, nicméně v druhé polovině film vcelku razantně ztrácí dech a se závěrem vyšumí do ztracena. Na druhou stranu oceňuju, že se po celý děj prolínají postavy hned z úvodu. ()
Tak tohle je fakt masakr a zároveň stará italská škola! Sice je to často na hranici infantility ale Villaggio s Pozzettem sou (i jednotlivě - natož společně) bezedná studnice gagů, co vám prostě nedá vydechnout (resp. přemýšlet nad blbostma). Spousta nesouvisejících (a v podstatě nesmyslných) scén je přehlídkou toho nejtupějšího, buranského (leč upřímného) italského (nejen) humoru... Dá se tohle brát vážně?! Samozřejmě, že ne! Pobavíte se při tom? Jo! A kurevsky dobře!... ()
Pro me naprosta klasika, na kterou jsem vzdy o prazdninach cumel s bratrancem. Sice to neni moc film, spis jen slepenec nijak na sebe navazujicich scenek, kdy jedna je lepsi, jedna horsi, ale vetsinu casu je cemu se zasmat a misty jsou fory fakt brutalni. Ke konci uz filmu lehce dochazi dech a nejvetsi naklad si vyplejtvaj hned na uvod, ale i tak to je jeden z nejlepsich Villaggiovo nefantozziofskejch filmu. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (1)
- Ve filmu hraje též Pierfrancesco Villaggio, syn Paola Villaggia, který ztvárnil postavu stoupence klanu z Marseillaise. (Diego75)
Reklama