Fantozzi

Cekal jsme skutecne nejake zrozeni, cili sceny s narozenim Fantozziho, jeho nastupem do zamestnani atd., ale tohle je jen dalsi sled vice ci mene navazujicich scenek ze zivota pana ucetniho. Coz me trochu zamrzelo, ale neznamena to, ze bych se dobre nebavil. Skoda, ze jeho zenu hraje Liu Bosisio misto Vukotic, ale jsou si dost podobny. Taky je videt, ze se Villaggio teprve zahriva a nektery jeho uzasny gesta tu jeste nejsou. Na Malery to sice nema, ale je to povedena komedie s par skutecne skvelejma vtipama a slusnou hudbou. (20.03.2007)

Tenhle druh humoru je mi vcelku cizí. Nechci mu dávat nějaké přívlastky, protože se jistě najde hodně těch, kteří se u toho dobře pobaví. Účetní Ugo Fantozzi (Paolo Villaggio) je smolař nespokojený se svým životem. A když už je smůla nepřítomna, tak nastává faktor, že Ugo je naprostý idiot. Občas to má i celkem slušný náběh, který je ale vždy zavražděn něčím hodně přihlouplým, až už to přestává být směšné, natož vtipné. Samozřejmě nechybí jeho ošklivá žena Pina (Liu Bosisio) a dcerka Mariangela (tehdy už sedmadvacetiletá Plinio Fernando), na kterou se nejčastěji volá Chitta. Pochopitelně je okouzlen svojí spolupracovnicí slečnou Silvani (Anna Mazzamauro), pro kterou neváhá velmi drasticky hubnout. Ale každý jeho pokus končí rozbitím jeho tváře, či opravdu velkou idiocií. Jen jednou se staví na odpor své idiocii, a to když hraje kulečník s Velkým Diegem Catellanim (Umberto DˇOrsi). I když pokud chtěl prohrát, aby povýšil, tak proš bral hodiny a navíc to maskoval fabulovaným mimomanželským poměrem. Účetní Filini (Gigi Reder) ho často nutí k nějakým aktivitám, převážně sportu, které vždy končí tragickou nehodou zapříčiněnou neschopností obou postav. A když už se začne bouřit levicovými názory, je přinucen k poslušnosti Ředitelem ředitelů (Paolo Paoloni). Komedie, ve kterém se pro mne humor rozvíjí buď nešťastným směrem, nebo není včas zaražen při svém rozvíjení. (05.01.2011)

Některé vtípky/gagy/nápady jsou skutečně potrhání-smíchy-hodné, kdo zná i další filmy série (v čele s nepřekonatelnými Maléry) zde pozná i tzv. klasické fóry, které se s obměnami objevují i v dalších dílech. Setkáte se zde se "starými, známými" postavami. Pro milovníky hrubého černého humoru a přehnané nadsázky je zde spousta pikantností... Bohužel tento snímek trpí nevyrovnaností a ve změti stále dalších a dalších gagů se nacházejí hluchá místa, bohužel možná až příliš často. Ale stejně jsem se dobře bavil, protože italský humor Paola Villaggia já prostě můžu :) (26.09.2008)

Sociálno kritická komédia, zmiešaná s absurditou a hrubozrnným humorom. Vlastne ide o pospájanie sledu scén, spojených postavou Fantozziho, jeho rodiny a práce v megafirme. Väčšina epizód nemá jasnú pointu. Vďaka nereálnosti a zvláštnej grotesknej nadsádzke konkrétnej situácie ju ani mať nemôže. Príbeh tak končí zväčša zatmievačkou aby ho vzápätí nahradil začiatok novej príhody. Sociálno kritický aspekt sa práve takto štrukturovanou absurditou a komunálne neškodnou satirou čiastočne oslabuje (ide napríklad o scény založené na tom, že komusi kydne na oblek mazľavé jedlo, Japonci v reštaurácii prísne kričia, nerozumejú hosťom). Základom komédie napriek spomenutým nedostatkom ostáva upozornenie na neľudský systém korporačnej fašistickej ideológie. Bežný zamestnanec v ňom neznamená nič a predsa je nútený obetovať všetok svoj pracovný a značnú časť súkromného času akciám firmy. Slabo platení kolegovia si vybíjajú frustráciu na sebe navzájom. Organizačné schémy firiem a inštitúcií sa vyznačujú viacstupňovým riadením s množstvom riaditeľov a šikanovaním. Typické je pochlebovanie nadriadeným v snahe postúpiť. Zrodenie pána účtovníka pranieruje tieto skutočnosti hyperbolickými komediálnymi situáciami ústiacimi do absurdných bláznivín. Škoda snahy byť groteskný za každú cenu, oslabuje sa ňou účinok inak trefne zvolenej satirickej témy. (07.04.2014)

První díl komedií se svérázným účetním Fantozzim. Humorné scény se střídají s nudnými, jak už je to u této série zvyklé. Paolo Villaggio je v tomto filmu z roku 1975 ještě bez šedivých vlasů, což je opravdu "unikát". Nicméně, snímek moc nenadchne. Problém je v tom, že humor a nudnost se tu střídá jako na houpačce. Smíchy jsem se potrhal při fotbálku v dešti, naskakování do autobusu nebo u tenisu v mlze. Na druhou stranu poslední půlhodinka už nic moc směšného nepřinesla a spíše spadla až do podprůměru. Scény se slečnou Silvaniovou nejsou moc vytříbené, stejně jako dovolená na horách. Kdyby byla dějovitost urovnanější hodnotil bych víc, takhle ale musím dát za ***. (29.08.2010)