Orange Is the New Black

Seriál z prostředí věznice, který přináší potěšení ze skvělých sérií, ale i zklamání z těch slabších. Ukáže nám spoustu postav, které milujete, ale i ty které budete nenávidět. Každý díl je jiný, jednou baví, podruhé máte chuť usnout, ale i přes tyto kolísavé pocity si seriál zamilujete. Závěr nezklame a poslední díly si užijete i se slzou v oku a přejete si další sérii, ale ta nepřijde. Za sebe doporučuji hlavně kvůli závěru, který je důstojně zakončený a nečeká nás otevřený konec. (27.08.2020)

O Orange Is the New Black jsem věděla už dlooouho, ale vždycky jsem dala přednost něčemu jinýmu. Což byla na jednu stranu chyba, ale na druhou stranu jsem vážně ráda, že jsem mohla OITNB zbingewatchovat během lockdownu. Začátek první série byl pro mě trošičku rozpačitý, protože jsem čekala drsné drama z prostředí ženské věznice a místo toho jsem dostala spíše dramatickou komedii (což ale bylo, jak jsem záhy zjistila, dost boží), postupem času však poměry ve věznici začínají houstnout a naše milé vězenkyně čekají fakt brutální časy. Pozornost se z původně hlavní postavy Piper, která pochází z velmi bohaté privilegiované rodiny, přesouvá na ostatní obyvatelky vězení různých ras, vyznání a národností, které však nejsou o nic méně zajímavé, spíše naopak. Charaktery hlavních hrdinek jsou zde velmi podrobně vykresleny, žádná z postav není černobílá a každou z nich můžete milovat, ale taky nenávidět. Moje nejoblíbenější postava je určitě Nicky, kvůli který bych snad i k lesbám konvertovala. Každopádně konec seriálu už je pak vyloženě jedna velká depka. Což je dost hrozný, protože se všechno posere ve chvíli, kdy už máte k hlavním hrdinkám vytvořený fakt pevný emocionální pouto, sakra! Tu jejich beznaděj vyloženě cítíte v kostech. Hele jako co vám budu říkat, podívejte se na to, protože je to fakt kulervoucí (nebo v tomhle případě spíš kozyrvoucí?). (29.10.2020)

Tráva sice skončila, ale Jenji Kohan přichází s dalším vtipným kouskem, který se nese přesně v jejím stylu. Takže o nekorektní a trochu drsnější humor tu rozhodně není nouze. Pilot - 80% Po trochu pomalejším rozjezdu nabírá seriál zhruba ve druhé třetině na obrátkách a s přibývajícími díly se z něj stává takřka čistokrevné drama, kde je sice stále místo pro úsměvné momenty, ale z finále vyloženě tuhne krev v žilách. 1. série - 90% Druhá řada za tou první v ničem nezaostává, vývoj děje i postav je stále parádní. Jistě, fanatické obdivovatelky mrchy Alex pláčou, že tu byla tak málo, ale na ní seriál skutečně nestojí. 2. série - 90% (19.07.2013)

Jenji Kohan a opět její fantastická schopnost stvořit komplexní, zdánlivě vedlejší postavy, které dodávají celému příběhu mnohdy větší šťávu než hlavní protagonistka. OITNB je celkově nesmírně kompaktní záležitost, kde jsou k vidění tuny vynikajících hereckých výkonů (a to jak bělošských, tak černošských či hispánských) a spousty citlivých, velmi dojemných životních příběhů, které se zajímavě vyvíjí a často vzájemně proplétají. Zároveň se z určitého pohledu může jednat o menší hru s diváckými očekáváními, neboť OITNB lze jen stěží klasifikovat jako „syrové vězeňské drama“, ve kterém by hrdinky sváděly neutuchající každodenní boj za přežití v lapáku. Co vás na první pohled může zarazit, je vcelku mírný vězeňský režim, kde je ve větší míře umožněn volný pohyb po zařízení a přilehlých prostorách. S trochou nadsázky lze konstatovat, že jde o jakési „rodinné prostředí“, které je pro některé vězenkyně stravitelnější než život na svobodě, kde se o sebe musí samy postarat. Může to znít lehce absurdně, ale pro některé postavy v OITNB je vězení spíše domovem, ve kterém mají dokonce něco jako svou rodinu. Nezřídka kdy jsou hrdinky prezentovány jako oběti špatné a zlé společnosti, která jim nebyla za života „venku“ schopna zajistit odpovídající podmínky, a proto nakonec skončily ve vězení. Spíše než „pure prison story“ je tak OITNB v drtivé většině konverzačním/sociálním dramatem, které je občas odlehčeno nějakou pekelnou hláškou... What'd you guys do about pussy in Iraq anyway? Did you fuck camels? Postavy jsou zde navíc napsány velmi citlivě, ale přesto tak nějak civilně a uvěřitelně, tudíž veškeré emoce budete v menší či větší míře nuceni prožívat jako jedna žena (obyčejně se říká "jako jeden muž", ale tady je těch žen přece jen nezanedbatelně více :))) (05.09.2014)

Úvod druhý řady teda dost peckovej, doufám, že se tu objeví minimálně nějakej souhrn. Netflix is the new HBO, opravdu tenhle seriál v kvalitách za House of Cards zaostává jenom o kousíček, jestli vůbec. Hrozně se těším na jejich další kousky. 2. řada špičková, myslím, že si to 9/10 drží po celou sezonu, mimo 8. dílu, ten je totálně nářezový na plný počet. Moc se mi to nestává v půlce rozkoukaného seriálu, ale dal jsem ho dvakrát za sebou. (25.06.2015)