Mandela: Dlouhá cesta ke svobodě

Ja vlastne ani neviem, prečo som tomu dal priemerné hodnotenie. Film ma od začiatku nudil, Nelson Mandela nieje môj obľúbený "hrdina", je to len človek, ktorý strávil snáď viac než polovicu života vo väzení úplne zbytočne. Snímok som si pozrel, lebo sa väčšinu času odohrával okolo 60.tych rokov minulého storočia, čo je pre mňa vždy veľkým lákadlom. Idris Elba je herec, ktorého mám celkom rád, ale ak vyzerá aj dobrý herec vo filme ako blbec, nieje veľmi na čo sa pozerať. Tiež vždy krásna Naomie Harris tu nejak zvlášť nežiarila, i keď opäť hrala skvele. Film má nevyrovnané tempo a radím tento životopisný film k tým menej pútavým. (20.02.2015)

Jsme svědky skutečně dlouhé cesty ke svobodě, jelikož snímek pokrývá značně rozsáhlé časové období. Proto logicky mapuje jen důležité "epizodky", především tedy z osobní sféry, politice apartheidu a rasové segregaci se věnuje zjednodušeně. A angažovaně, ale asi neměl jinou možnost, když samotný Mandela se ve vězení sice vyrovnával se samotou a ponižováním, nicméně představoval spíš adorovaný symbol, kterému se dramatické události přímo neděly. Ovšem už za ten pohnutý životní osud (vyšperkovaný výborným výkonem Idrise Elby v titulní roli) prostě nemůžu jít pod 4 hvězdy. (07.10.2016)

Život Nelsona Mandelu bol natoľko pestrý, že chcieť ho sfilmovať celý za necelé dve a pol hodiny sa jednoducho nedá. A práve preto, že sa mi pán režisér rozhodol protirečiť vyznelo mnoho pasáží plocho, plytko či povrchne čo si Nelson rozhodne nezaslúži. I tak to bol materiál natoľko silný, že človeka vtiahne do deja a so záujmom i s odporom (voči systému) film dopozerá. Plus dobrá hudba a Idris Elba. No škoda, že z toho nevytĺkli viac. (28.02.2014)

Takhle nějak by se měly točit životopisné filmy. Alespoň přibližně. Je tu vidět všechno důležité, Mandela tu není tesán do mramoru jako bezchybný pilíř mravní síly, ale je ukázáno i to, že si s rodinnými věcmi nikdy moc nelámal hlavu (hlavně předtím, než byl odsouzen k - jak jihoafrická vláda doufala - zapomnění). Také je dán značný prostor Winnie Mandelové, včetně toho, jak se nakonec s manželem politicky i lidsky rozešli. Ale také tu některé věci chybí - například zdravotní problémy, které si Mandela uhnal v tom podezřele pohodově vylíčeném mnohaletém vězení, ale na druhé straně to, že nebyl tak úplně odříznut od světa. Je to prostě výborně odvedená filmová práce - ta vždy obnáší určité zatraktivňování a dramatizaci. Nechápu výtky některých uživatelů ve smyslu, že je žádná z vyobrazených apartheidních úchylností (ať už šlo o střelbu do neozbrojených demonstrantů nebo odvlečení matky od dětí a její následné mučení) nijak nezasáhla. Je to jistě možné, ale já to nechápu, protože na mě to fungovalo. A to tak dobře, že jsem si nějak nevšiml, že to trvalo dvě hodiny dvacet. Není možné nezmínit se zvlášť o výkonu Idrise Elby. Ten nastudoval Mandelovy projevy do nejmenších detailů, včetně gest, dikce apod. Přesvědčivost tohoto pokusu o zachycení životní pouti pozoruhodného muže, která by vydala na několik seriálových sezón, je hlavně jeho zásluha. Za mě 80% (13.08.2014)

"Ušel jsem dlouhou cestu ke svobodě. Byla to osamělá cesta a ještě neskončila. Vím, že moje země není zemí nenávisti. Nikdo se nerodí s nenávistí vůči jinému člověku jen kvůli barvě pleti. Nenávisti se lidé učí. Lze je však naučit i lásce. Neboť láska je lidskému srdci přirozenější. " Životní příběh Nelsona Mandely je obdivuhodný, tak jako je v kontextu politických reálií v Africe obdivuhodný i politický přerod a současná relativní politická stabilita v Jihoafrické republice. Jak ukazuje i tento snímek, musela být éra apartheidu pro většinové černošské obyvatelstvo velmi traumatizující. Přesto je zde i téměř 20 let poté, co tato většina získala volební právo a stala se tedy vládnoucí silou, demokratický systém, kde prezident obviněný z korupce musí normálně odstoupit. V kontextu toho, co se děje v jiných afrických zemí, je to skoro zázrak a já i po shlédnutí tohoto filmu jsem přesvědčen, že ten zázrak má jméno Nelson Mandela. Na samotném filmu pak musím především ocenit, že jde o velmi objektivní životopisný snímek, který se nebojí ukázat i stinné stránky jak u Mandely (viz zejména jeho záliba v ženách a nepovedené první manželství) tak i mezi černou většinou v JAR (viz zejména násilnosti spojené s aktivitami Mandelovy manželky Winnie). Zaujal mě též popis "fešáckého" kriminálu pro Mandelu v druhé polovině 80. let, což i ukazuje, že onen tlak ze strany mezinárodního společenství (na který si jako dospívající ještě pamatuji z televize) měl svůj silný efekt. Jinak se mi velmi líbil jak celkový vizuál (využití krás africké přírody) tak i některé detaily (např. paralela mezi rituálem, při němž se ponořením do vody z černošských mladíků stávají muži s tím, když se ve věznici Mandela sprchuje se prožívá jakoby nový stupeň mužnosti/životní odolnosti). Nemohu mít ani žádných výhrad vůči hereckým výkonům, které mi přišly zcela věrohodné. Takže celkově opravdu velká spokojenost. (09.08.2022)