Mandela: Dlouhá cesta ke svobodě

Život Nelsona Mandelu bol natoľko pestrý, že chcieť ho sfilmovať celý za necelé dve a pol hodiny sa jednoducho nedá. A práve preto, že sa mi pán režisér rozhodol protirečiť vyznelo mnoho pasáží plocho, plytko či povrchne čo si Nelson rozhodne nezaslúži. I tak to bol materiál natoľko silný, že človeka vtiahne do deja a so záujmom i s odporom (voči systému) film dopozerá. Plus dobrá hudba a Idris Elba. No škoda, že z toho nevytĺkli viac. (28.02.2014)

Po působivém zpracování vrcholu Mandelova života Eastwoodem jsem pochopitelně čekal spíš slabší odvar, který se bude souběžně s při jeho natáčení selhávajícím zdravím jihoamerického prezidenta snažit v prvním plánu ždímat slzy nad jeho velkolepou kariérou. To, co se mi nakonec dostalo do rukou je, když ne opak, tak alespoň ta nejlepší reálně možná alternativa. Oproti zmíněnému Invictu jsou totiž feel-good emoce a naivní idealizace tématu tím posledním, o co ve filmu jde a Long Walk to Freedom se naopak nebojí dotknout se i toho kontroverznějšího, z čeho je Mandela obviňován. Asi bych takto pojatou látku raději viděl rozdělenou do několika epizod, které by se jednotlivým obdobím Mandelovy kariéry věnoval podrobněji, i v téměř dvou a půl hodinovém a nepříliš svižně ubíhajícím filmu jsou totiž všechny poměrně zkratkovité. V rámci možností to ale asi nemohlo dopadnout líp - celosvětový hrdina zůstává i přes naznačené přešlapy spasitelem Jižní Afriky, která má od ideálního stavu i po jeho smrti sice stále daleko, avšak rád věřím, že je mu alespoň o krůček blíž. (15.05.2014)

Režisér to uchopil do rúk naozaj dobre, celých 141 min som sa nenudila, aj vďaka výbornej hudbe a akcentu všetkých zúčastnených, ale hlavne Idris tu bol neskutočný a Naomie za ním nezaostávala plus skvelé U2 na konci http://www.youtube.com/watch?v=XC3ahd6Di3M (07.03.2014)

Důstojná pocta nedávno zesnulému Mandelovi (film samotný měl přemiéru ještě za jeho života), která sice v zájmu umělecké dramatizace není plnohodnotným životopisem, především pro svou chronologickou epizodnost, přesto základní pohled na jeho život podává s plnou dávkou výborného nákresu dobové atmosféry Jihoafrické republiky v dobách apartheidu a s funkčním napětím i emocemi. Zážitek je násoben výborným filmovým řemeslem a skvělým výkonem Idrise Elby. Líbivou tečkou je píseň od U2 v závěrečných titulcích. 90% (17.07.2014)

Nelson Mandela má mé velké sympatie jako žádný jiný prezident. A je možné, že mě to v hodnocení snímku mohlo ovlivnit. V každém případě je jeho příběh strující a prožíval jsem ho od první až do poslední minuty. Idris Elba příjemně překvapil a jeho výkon byl neuvěřitelný. Tak jako závěrečná píseň od U2. 9/10 (03.07.2014)