Star Wars: Síla se probouzí

Myslim si, ze vetsina uz byla recena, takze jen ve strucnosti. Prislo mi, ze film tak trochu nevi, co chce bejt, jestli regulerni pokracovani pro fandy a nebo remake pro novou generaci divaku. Takze na jednu stranu tu jsou skvely camea a setkavacky se starejma (vetsinou doslova) znamejma postavama, na druhou stranu je to trochu recyklat deje minulejch epizod. Me to nejak zvlast nevadilo, dej ma spad, furt se neco deje, herci jsou super a triky bezchybny, ale kdybych se v tom chtel stourat, tak pribeh zrovna buhvijakej neni, navazani na predchozi epizody je jen tak aby se nereklo a hlavni zaporak je tragickej. Body navic to ziskava za spoustu odlehcenejch az vtipnejch scenek. Takze ve vysledku spokojenost a tesim se na dalsi dil. (25.02.2016)

Je to podobné rozkročení mezi remake a pokračování jako u nového Star Treka či Jurského světa, ale zatímco tyhle fenomény ve starých vodách dokázaly najít něco nového (případně minimálně energicky variovaly původní filmy), Síla se probouzí na to jde mechanicky a bez vlastního vkladu. Hrozně z toho křičí "jedeme na jistotu, chceme potěšit staré fanoušky a hlavně nabrat tunu nových". Je to špatný film? Ano omylem! Je to film, co si zaslouží hate? Kdepak. Ale spíš než plnohodnotné pokračování to působí dojmem velkolepého pilotu k opravdu drahému a stylovému seriálu. Ok, dnes jsou na to diváci už celkem zvyklí. Já bych ocenil to, kdyby se ten film aspoň TVÁŘIL, že má nějaký konec. Dřív si ze Saw všichni dělali srandu, že je to seriál v kině. Marvel/Disney tenhle trend držej ještě víc a bude hůř/líp (podle toho, jestli to člověku vyhovuje nebo ne). Osobně mě každopádně Epizoda VII moc nebavila. Buď se ve filmu kopírují momenty ze staré/nové trilogie, nebo je tam až nečekaně standardní akce. Ta absence momentu překvapení zamrzí asi nejvíc, protože Abrams prakticky v každém svém filmu/seriálu dokázal nečím ohromit. Což se Epizodě VII vyhlo obloukem. Prakticky každý významnější moment je dopředu tak čitelný, až to bolí. Včetně finální scény. (17.12.2015)

(1001) Adama Drivera miluju už od Nitra Llewyna Davise a tady ještě ke všemu brečí, takže jeho atraktivita stoupla tak o tři sta procent, to je jasná věc, ale stejně se příliš fanouškovského nadšení nedostavilo. A protože rozčílená jsem nebyla (jaké překvapení), tak si nebudu stěžovat na všechno, jak bývá mým dobrým zvykem, ale jenom na dvě věci: 1. Ty dva záchvaty vzteku spojené se sršením jisker moc sexy nebyly a ráda bych, aby vypadaly jinak. 2. Co to mají tvůrci za problém s načasováváním? Nic ve filmu netrvá tolik času, kolik by mělo. A to mluvím především o emocích, protože o ničem jiném ten film pro mě nebyl. Děj těžištěm rozhodně není, ať už pro to, že je jednoduchý a přímočarý, a nebo proto, že je schematicky okopírovaný - ale to jsem se právě po zralé úvaze rozhodla nevyčítat, protože původní trilogie je vlastně taky ten jeden samý scénář natočený třikrát a žádný pořádný fanoušek si na to nijak zvlášť nestěžuje - takže atmosféra a prožitek by měly být to, o co tady kráčí. Jediný cool moment, který se opravdu povedl, byl ten první "traitor" výkřik, zbytek tak nějak vyšuměl do ztracena. Tým klaďasů je klasicky bezbarvý a nevýrazný (hehehe, černoch, ženská a Žid ještě automaticky charisma neznamenají) a záporáci bohužel monologují a pokoušejí se vyvolat děs stejně rutinérsky a schematicky. V žádném okamžiku jsem neměla o nikoho strach a skoro nikde jsem nebyla doopravdy zainteresovaná do scény - s výjimkou prvního setkání Kyla a Rey v lese a jejich následného rozhovoru, při kterém si Kylo poprvé odhalí tvář. A všechny ostatní situace mi přišly strašně rychlé a jakoby odbyté z povinnosti na první dobrou. Než mám čas si uvědomit, co se tam stalo, a pořádně si to užít, už se běží někam jinam vstříc dalšímu předvídatelnému plot pointu. Jedině sentiment, který do filmu zanášel Han, dostal času dost, ale na ten si zase příliš nepotrpím. Kdyby aspoň ty očekávané situace nějak překvapivě ústily, třeba kdyby poté, co Kylo udělá ten spoiler, zjistil, že možná není dost silný, aby to unesl, a zareagoval prakticky jakkoliv jinak, než tak, jak zareagoval... Nebo kdyby všechna esa z rukávu nebyla součástí marketingové propagace a člověk se je doopravdy dozvěděl až z filmu... No vyvíjím si v hlavě několik verzí svých fanfikcí a doufám, že ti opravdoví scénáristé pro příště dovedou aspoň trochu doopravdy překvapit. A nejvíc ze všeho bych si přála, kdyby třeba objevili, že mezi dvěma či více lidmi můžou existovat i jiné vztahy než povinná romance, slepé následování a černobílé nepřátelství. (30.01.2016)

Čisté pokračování, které k řemeslné dokonalosti nabízí sympatické hrdiny nové generace (britský přízvuk je hot!). Krom dětinského nadšení ze šlapající akce zažívám i lehké rozčarování nad závěrečným kroužením nad kopcem a především záporákem, který patrně došel z castingu Harryho Pottera. However - nic se nezměnilo, ale tenhle film už jsme všichni viděli. (05.01.2016)

Nenechme se zmást důmyslnou promo kampaní, kterou svorně papouškuje většina recenzí a ohlasů – nové Hvězdné války nejsou projekt od fanoušků pro fanoušky. Abrams nevytvořil elitářský fanfilm, nýbrž na základě principů fanfikce sice převzal předchozí svět, postavy i příznivcům důvěrně známé momenty, ale zasadil je do nového vyprávění s odlišnými zákonitostmi, které staví na nevytěženém potenciálu originálu a může oslovit i původním kultem nezasažený či přehlížený segment publika. Tím paradoxně je právě ona většina diváků stojící stranou obsesivní adorace Star Wars, neutuchajících flamů na adresu Lucase, ale i masivní lobby hračkářského průmyslu. Abrams spolu s Lawrencem Kasdanem probudili Sílu právě tím, že sérii očistili od veškerého balastu, který na ni navalil nejen Lucas, ale i veškerá popkultura. Stejně tak je neadekvátní vyčítat filmu málo odvahy či hraní na jistotu. Naopak bychom v rámci hlavních hollywoodských studií stěží hledali progresivnější a odvážnější koncept, než plán vytvořit blockbuster podle nerdí modly, kde hlavními propracovanými figurami budou dívka, černoch a párek důchodců. Cesta k oživení franšízy nevedla přes pietní kopírování před-digitálového Lucase, naopak Abrams (přinejmenším pomyslné) přebírá pochodeň George Millera. Nové Star Wars tak spolu s poslední Mission Impossible hrdě následují Zběsilou cestu coby emancipované blockbustery a akční filmy nového věku, kde CGI konečně dostávají své roli postprodukčního nástroje a do popředí vystupuje poctivá práce na place. --- Podrobněji v recenzi pro A2 (23.12.2015)