Malostranské humoresky

Drahi odpadisti, jednohviezdickovi uzivatelia, moralne autority, neuspesni ziadatelia o nositela Radu Vitezneho Unora, zakomplexovane a zamindrakovane nuly, klobaskovi inzinieri, militantni katolici, pravidelni citatelia Leninovych Aprilovych Tez, nasrane feministky, normalizacni sudruhovia, lokalne nazorove autority, uspesni - i menej uspesni -- absolventi VUML, ynteleguani a samozvani psychologovia. Najradsej by ste tento serial zadupali pod ciernu zem, s cim vsak ani nahodou nemozem suhlasit. Ono to totizto malo miestami nieco do seba, a dokonca serial ma dokazal zaujat. Pochopitelne, na Chalupari, popripade Hrisni Lide mesta Prazskeho a podobne skvosty serial nemal a ani nema, o to vsak nejde. Ide o to, ze pozerat sa to da, herci /Kemr, Goldflam ...../ su fajn, a dialogy na urovni. Tak, a tu mas 69 % (18.12.2013)

Moje hodnocení je neobjektivní, proto jsem se dlouho vyhýbal jak hvězdičkám, tak komentáři. Měl jsem tu čest poznat osobně pana Karla Pecku, výjimečného člověka, podle jehož knihy je film natočen, seděl jsem u stolu štamgastů U černého vola a mám jako důkaz i fotku, vím, že tam pan Kemr chodil skutečně na pivo, a z FAMU znám všechny ty kluky, kteří to točili a kdoví, kde je jim dnes konec. Každá povídka je podaná jinak a asi nejméně se mi líbí Garden-Party, obě zbývající mají přesně ten feeling, tedy pocit, jaký Malá Strana a Nerudovka kdysi měly, když se tam lidi ještě znali, když tam byly hospody pro chudé umělce, a ne bohaté zahraniční turisty, a lidé tam skutečně bydleli a vídali se a povídali si, ne jako dnes, kdy jsou tam předražené kancly, a když nejsou turisti, nepotkáte tam ani nohu. Film má svou poetiku a je dnes vlastně svědectvím těch dávno ztracených let, 80. i 90., tohoto kdysi lidského místa. Kam se podobní lidé poděli a jsou vůbec ještě? Moje nejoblíbenější hláška je Nárožného povídání o tom, proč jako spisovatel detektivek na volné noze vstává ráno v pět, ačkoliv nemusí. Jinak film není ani tak o ději nebo akci, jako o pocitu (pocitech).Souhlasím s komentářem dr.fishe. (23.10.2020)

Takový milý poetický filmy, s celou řadů krásných motivů jako hostinec u Černého Vola, kde se schází všichni napříč společností., loutkové divadlo s čerty a Faustem a smutné počasí venkovní Prahy na začátku května. "Dneska každej něco musí" Heřmánek a jeho smutná figura úspěšného architekta, jako by vyšla z malých klikatých uliček Malé Strany. Nejvíc se mi líbila povídka první a druhá. Ve třetí zase panovaly krásné rozhovory. Malá Strana je a bude kouzelné místo. Podmanivá hudba. (20.01.2024)

A to jen za povídku s Karlem Heřmánkem - Poslední štístko pana Žorže, která mi z paměti nevymizela dodnes (byli jsme na tom se školou v kině, ani učitelka nevěděla, že je to tak nezáživný), ale už jen kvůli tomu kvantu skvělých herců se na to vyplatí podívat. Myslím, že je to jeden z posledních filmů, kde je jich na políčko filmu tolik. A ta povídka s Karlem Heřmánkem se mi fakt líbila. (30.01.2006)

Jeden z nejhůře natočených filmů devadesátých let. Dokud jsem neviděl Cestu z města, myslel jsem, že horší už to být nemůže, protože takhle diletantský scénář a režie se opravdu jen tak nevidí. Skutečně velmi trapný film, který si ale zaslouží jednu hvězdičku kvůli některým hercům, kteří to přece jen částečně zachraňují. (11.04.2003)