Malostranské humoresky

A to jen za povídku s Karlem Heřmánkem - Poslední štístko pana Žorže, která mi z paměti nevymizela dodnes (byli jsme na tom se školou v kině, ani učitelka nevěděla, že je to tak nezáživný), ale už jen kvůli tomu kvantu skvělých herců se na to vyplatí podívat. Myslím, že je to jeden z posledních filmů, kde je jich na políčko filmu tolik. A ta povídka s Karlem Heřmánkem se mi fakt líbila. (30.01.2006)

Takový milý poetický filmy, s celou řadů krásných motivů jako hostinec u Černého Vola, kde se schází všichni napříč společností., loutkové divadlo s čerty a Faustem a smutné počasí venkovní Prahy na začátku května. "Dneska každej něco musí" Heřmánek a jeho smutná figura úspěšného architekta, jako by vyšla z malých klikatých uliček Malé Strany. Nejvíc se mi líbila povídka první a druhá. Ve třetí zase panovaly krásné rozhovory. Malá Strana je a bude kouzelné místo. Podmanivá hudba. (20.01.2024)

Český povídkový film podle stejnojmenné knihy K. Pecky, jež se tematicky podobá tragikomickým Nerudovým Povídkám malostranským, avšak jednotlivé příběhy se odehrávají za normalizace. Film se skládá ze tří povídek od tří různých režisérů (Z. Gawlik, J. Pecha, J. Polišenský). V první povídce nazvané Buldoček se seznamujeme s hlavními aktéry, jež se scházejí v hospodě U černého vola. Ústředním momentem je konflikt, který vypukne mezi nezaměstnaný architektem Žoržem (K. Heřmánek), kterého živí jeho žena, jež emigrovala do USA a prostoduchým Z. Duškem. Duškovo fyzické napadení rezignovaného architekta a jeho následné vyloučení od stolu štamgastů je vykoupeno ochotou starat se o opuštěného psa, jenž se jednou nečekaně objevil v hospodě. Druhá, zřejmě nejzdařilejší povídka s názvem Poslední štěstí pana Žorže vypráví o návštěvě Heřmánkovy ženy J. Švandové a o ochotě příslušných úřadů poslat do za ní do Ameriky. Bezstarostný a bezpracný životní styl točící se kolem alkoholu, zahálky a žen však architektovi vyhovuje a odcestovat za svou ženou přes oceán odmítá. V okamžiku, kdy selže jeho pokus obstarat si u kamarádky psychiatričky fiktivní duševní chorobu, propadá zoufalství a jeho životní cesta končí tragicky. V závěrečné povídce jsou vybraní jedinci, umělci a intelektuálové chodící do oné stylové hospody, pozváni na zahradní slavnost s vernisáží kreseb k zámožnému a elegantnímu I. Rackovi. Trojice pozvaných hostů A. Goldflam, P. Nárožný a J. Kemr v jedné ze svých posledních rolí se setkává před svým odchodem s mladým drzounem V. Dlouhým, jehož neuctivé chování je korunováno noční roztržkou. Mladý nevychovaný holomek, z něhož se později vyklube tajný agent, je zde dáván do protikladu se starší, důstojnou generací těchto tří pánů. Jednotlivé povídky obsahují i mnohé minipříběhy z tohoto prostředí, jež bylo zachyceno velmi zajímavým a poutavým způsobem. V malé roli se objevil i autor předlohy K. Pecka, jenž hrál sám sebe a jeho obsazení vnímám jako milou poctu člověku, jehož život byl ukázkovým příkladem komunistické zvůle, neboť svá nejlepší léta strávil ve vězení nebo odloučením ze společnosti během normalizace. Kromě výše jmenovaných herců se u stolu štamgastů se scházela společnost ve složení V. Postránecký, R. Hrušínský ml. L. Kostelka či J. Synková. Dále se v tomto povídkovém filmu objevil P. Nový jako hospodský Marcel nebo M. Kuklová, jež po noci plné vášně představovala právě poslední štěstí nebohého pana Žorže. Díky velmi příjemné atmosféře a hereckému obsazení neváhám a hodnotím tento počin nadprůměrně. (12.07.2020)

Tento film mi kdysi unikl a teprve teď na doporučení kamarádů jsem si ho pustil. Hodnocení zde nevypadalo dobře, ale opak byl pravdou. Praha je dnes Babylonem, který ve spěchu a neuvážených přestavbách ztrácí svůj Genius loci. Ne všichni Prahu ale vidí nutně realisticky. Vždycky měla své kouzlo, tajemno, mystično. A tady se nám filmaři pokusili tu atmosféru přiblížit. Dobu, kdy se všichni na Malé Straně znali, zdravili se, pili spolu. Dneska se tam často ani člověk nedomluví česky. Celý film se odehrává v hospodě nebo kolem ní. Ta byla po staletí centrem všeho důležitého a proto v ní taky všichni sedí, aby o něco nepřišli. Filmaři zkrátka chtěli Prahu vidět krásnou, poetickou, trochu strašidelnou. A to se myslím povedlo dobře. Do takové Prahy bych se klidně nastěhoval zpátky. Do té dnešní ale ne...80% (11.07.2012)

Příliš nerozumím tomu průměrnému a nízkému hodnocení. Na to, že film točili studenti FAMU, nejde vůbec o špatný snímek. Famákům se podařilo shromáždit do jednoho filmu řadu výborných herců (Heřmánek, Kemr, Nárožný...) a zachytit atmosféru Malé strany v době normalizace. Líbí se mi scéna, kdy policisté v kuchyni se baví s kuchařkou, mladý policista řekne, že jediné, co na lidi platí, je obušek, a je obdařen nádherným Přeučilovým pohledem, který jasně říká: "Ty jsi ale blb.":-) Kdeže ty prázdné malostranské uličky jsou, že? Pro tento film mám opravdu slabost, takže dávám za 4. ______________EDIT_______________Po letech měním názor: 5* (19.02.2008)