Veronika se rozhodla zemřít

Excelentný úvodný monológ a následných pár minút natoľko vtiahnu, že hoci sa nasledujúcu hodinu nič nedeje, vystačí to. Veronika v podaní Sarah Michelle Gellar je prvotriedna a rovnako ako jej výkon, aj film by sa mal tri krát podčiarknuť. Výborné! "I´m fine. Really..." (27.12.2010)

Veronika se rozhodla zemřít a já myslel, že umřu nudou. Začátek vypadal docela zajímavě, ale potom se děj přesune do blázince a film nabídne akorát hromadu naprosto nezajímavejch postav, který spolu vedou nějaký rádoby chytrý řeči. Nakonec z toho vyleze "moudro" ve smyslu, že života si začnete vážit teprve potom, až zjistíte, že o něj můžete přijít. Následuje ještě celkem slušnej závěr, kterej mě docela překvapil, ale celkově to stačí jenom na 2 hvězdy. Když nějakej film z blázince, tak radši Přelet nad kukaččim hnízdem. (16.04.2013)

V následujících pár řádcích zřejmě vyzradím či naznačím pár klíčových momentek z děje, takže doporučuji čtení v tento okamžik zanechat. Začnu asi u autora předlohy, který byl jediným důvodem, který mě k tomuto snímku přivedl. S vysokou pravděpodobností i drtivou většinu hodnotících. Jméno Emily Young vám totiž asi nic neřekne, pokud náhodou nejste členem její rodiny. Paulo Coelho je mistr příběhů a moje očekávání se zabydlela hodně vysoko. O co tedy jde? Sledujete příběh jedné zbloudilé duše, která si zcela správně uvědomuje naprostou zbytečnost a nicotnost svého života, a protože v sobě tahle duše má dostatek soudnosti, tak se svoje účinkování na naší krásné planetě rozhodně ukončit. Dle mého názoru je to nejhorší rozhodnutí, jaké člověk v životě může učinit. Zatím to funguje tak, že každý z nás se jednou v prach navrátí, tak proč tomu chodit naproti? Dle mého názoru je i ten nejnuznější život o pořádný maxi kus lepší než život žádný. Nicméně, pro romanopisce je takové rozhodnutí rozhodně vítané. Malá odbočka, název díla je luxusní a rozhodně dovede přitáhnout čtenáře i filmové diváky. Samozřejmě je Verča zachráněna a ubytována v příjemném prostředí psychiatrické léčebny, kterou vede vysoce neortodoxními metodami jeden sympaťák. Sympaťák ji zalže, že Verču čeká posledních pár týdnů života. Následuje značná část stopáže, kdy jsem se topil v nudě. Verča totálně rezignovala na život a režisérka nám sází jeden melodramatický záběr za druhým. Nedovedl jsem se naladit na stejnou emoční vlnu. Verča si postupně začne uvědomovat cenu svého života. To je běžné, spousta lidí si uvědomí cenu něčeho až v okamžiku, kdy o to přijde. Pozor zvrat, Verča se zakouká do místního zombíka. V podstatě to, před čím se snažila utéct ji pohltí. (Tímto narážím na úvodní monolog o rodině a dalších věcech.) Žije tedy tak, jako by měl být tento den dnem posledním. Přesně tak, jak by to mělo být. Tímhle vším jsem proplul absolutně bez emocí. Vsadil bych svoje boty, že kniha by byla bývala rozumnější volba. No, co už nadělám. Pointu znám, četba ztrácí smysl. A právě ta pointa, to rozuzlení, ten šokující závěr je to jediné, co z celého snímku shledávám extrémně vydařeným. Verča ve skutečnosti zatím neumírá. Doktůrek ji tou výše zmíněnou riskantní lží naplněnou pořádnou hromadou lidskosti vlastně dal druhou šanci na život, což se málokomu poštěstí. V ten moment se vám všechny záběry z filmu v hlavě tak nějak spojí. Závěr se mi tedy líbil. I byl velmi pěkně a citlivě natočen. Celkově nemohu hodnotil lépe než slušně, protože jsem nadšením během sledování zrovna neomdléval. Coelho napsal mnohem moudřejší knihy, po kterých sahám výrazně raději, a které, troufám si tvrdit, by si zasloužily filmové zpracování mnohem víc. (14.08.2015)

Film od režisérky Emily Young je nedozretá a málo nápaditá storyline o Veronike, idúca viac po povrchu ako do hĺbky, s Coelhom má rovnaký akurát tak názov a knižná dejová predloha je len orietačne zachovaná. V prvom rade som čakala nátresk emócií, úvod celkom snubne divácky nažhavil a ja som očakávala emocionálny vrchol, gro celého snímku mal byť priam magický mimozmyslový zážitok...no niečo ako emocionálny boom som nedostala ani v najdôležitejšej časti - "prerode" Veroniky, zlomu v myslení, cítení, náhľadu na život...scéna pri klavíri bola "decentná", cudná a zahraná nie prežitá, čím nevydolovala zo mňa ani jednu emóciu...Režisérka tak stvorila priemerne seriózne hollywoodske drama. (19.01.2010)

Veronika sa rozhodla zomrieť nie je zo začiatku ničím výnimočný príbeh. Rovnako ako jeho knižná predloha aj on pokryvkáva v stupňovaní deja a niektoré podnetné a pekné myšlienky a celkový dokonalý obraz bláznovstva, ktorý je tu vytvorený, tak upadá do veľmi zvláštnej polohy práve vďaka tomu, že sa dej nestupňuje tak ako si to príbeh vyžaduje. Možno práve to robí knihy Paula Coelha také iné a čítané. Lenže ani jedna neprekoná lyrickosť Alchymistu. Veronika sa rozhodla zomrieť nemohla dopadnúť vo filmovej podobe lepšie. Emily Young s neskrývanou precíznosťou a detailnosťou vytvára sondu do hĺbín duše obyvateľov blázinca Villet. Film sprevádza krásna hudba, ktorá ako keby presviedčala diváka, že sa pozerá na niečo výnimočné a skutočné. Sarah Michelle Gellar má veľa svetlých momentov - hlavne ten s klavírom bol asi najsilnejším momentom celého filmu. Potom si to trocha kazí, neustálym chodením, pri zvláštnom čľapote šľapiek, ktorý ju sprevádza všade kam sa pohne. Najvýraznejšou postavou je Tucker, ktorého tichý prejav, je tak dokonale minimalistický a až na záver, kde mu ten plač neverím, hrá dokonale. Všetkých ale hravo strčí do vrecka Thewlis, ktorý nemá ani jednu prázdnu scénu a ako doktor Igor je dokonalý. Film aj napriek tomu, že je pekný a rozhodne vo vás niečo zanechá si nezaslúži plný počet - už len kvôli Gellarovej, ktorá nie všetky scény zvládla ako mala a kvôli zmene prostredia, zo Slovinska na USA. Pre mňa je to rovnako zlé ako keby sa Harry Potter odohrával v Japonsku. (19.02.2010)