Divergence

Vyjma posledních cca dvacet minut ne tak úplně blbá dystopie. Je tu ale z literární předlohy silně cítit ženský element, takže to má místama takového ducha periodik typu ´Bravo Girl´, či co dnešní mladé dívky sledují (fakt netuším). Dokud se jenom testuje, má to originální atmosféru, jak se ale v závěru začne střílet a pokoušet se o akční podívanou, veze se to na vlně filmů , které se výborně parodují v komediích. Konec tu prostě pečlivě budovanou – a celkem zajímavou - atmosféru totálně zabil. Nabízí se srovnání s jinými současnými populárními ságami od ženských autorek. S ´Twilight ´ hnojem je tohle nesouměřitelné, ale třeba ´Hunger Games´, které sice těží z bezostyšného vykrádání jiných dystopických děl, zejména pak filmového ´Battle Royalu´, mě bavily o trochu více a neměl jsem u nich chuť třískat hlavou o zeď, jako u přitroublého závěru Divergence. (02.08.2014)

Koukatelné sci-fi, které je pro mě díky očekávání srágory příjemným překvapením. Nemůžu říct, že jde o nějakou pecku, ale i přes tučnou stopáž mě divergenti dokázali pohodlně zaujmout a udržet si mou pozornost. Neil Burger vzbudí v divákovi šikovně zvědavost hned v začátku, z čehož potom těží po zbytek filmu, čímž bych zhodnotil více než první půlku filmu jako lepší. Zbytečné obavy jsem měl z neznámých tváří, protože hlavní dvojce, resp. hlavní hrdinka, je velice sympatická, takže jsem neměl problém jí fandit a nechat se místy i lehce napnout. Ale abych jen nechválil, tak celý film je zbytečně light množstvím krve počínaje, přes žádné zvraty, až po pár logických kiksů. Celkově je to tak na 3,5*, přičemž z milého překvapení dávám čtverec, ale například Enderova hra se mi líbila z této přizdiseroucí sorty o kousek víc. 70% (27.07.2014)

Film, ktorý dostojí svojmu názvu. Na jednu stranu sa tvári ako klasický teenagerský konzum, na druhú stranu sa v ňom skrýva niečo viac, ako témy humanizmu, či zaraďovania sa do spoločnosti. Len škoda že svet Veronicy Roth nedáva vôbec zmysel a jej kastovný systém by nemal šancu ustáť dlhšie časové obdobie. Čo ma bohužiaľ vyrušovalo v expozícii viac než dostatočne. Odhliadnuc od toho, však Divergencia nie je zlá, či už vďaka sympatickým hercom, aktívnej hlavnej hrdinke a atmosfére dystopického Chicaga. Tú režisér Neil Burger navodzuje umne, nemá problém s tempom a vie predať aj akčnejšie scény. Minimalistická a jednoduchá zápletka síce v závere dopláca na skratkovitosť, ale navzdory tomu filmu nemožno uprieť, že v rámci danej cieľovky v zásade funguje. 70% (24.07.2014)

Žánr by sám o sobě zatracovaný být určitě neměl, ale... bože. Kromě zřejmé absence "stylu" a vlastní tváře mě rovněž neustále vytáčel soundtrack sestavený z hitových písniček a zejména ty dvě od Woodkida, které pouštěli pořád dokola a dokola a dokola. Supr cesta, jak způsobit, aby váš film působil stoprocentně neautenticky. (17.12.2018)

Svět tohoto filmu nedává smysl ani na té nejelementárnější úrovni. Proč by mělo trvalý klid a mír zajistit rozdělení společnosti do pěti oddělených frakcí? Systém, který odděluje děti od rodičů, vytváří stovky "bezkastovních" vyvrhelů, a přitom se zdá, že všichni tak nějak tiše souhlasí s tím, že to funguje? A pokud to teda funguje, každý je tam, kam patří, je klid a mír ... tak k čemu taková společnost potřebuje kastu právníků? A policejní kastu? Anebo naopak, to těch pět úzce profilovaných kast zastává všechna potřebná povolání? Kolik tam vůbec žije lidí, zdá se, že moc ne? A proč to vůbec řeším, když si nad tím svého času pravděpodobně pubertální autorka knižní předlohy taky ani nepovzdechla? A v té konspiraci inteligentních šlo o co přesně? No že se vůbec ptám. Hlavně že je prostor pro to, aby se pubertální kravka (které máme fandit, prestože první rozhodnutí, které ve filmu udělá, se dá shrnout jako "nechci pomáhat lidem, to radši půjdu za těma sexy sportovcema, protože jsou cool) zaláskovala do urostlého hezouna. Tyvole. (01.08.2014)