Návrat idiota

Čekala jsem pěknou herdu do zad ale naštěstí jsem opět našla něco co mě nějákým způsobem zaujalo. Česká tvorba je hodně podivný čaj, který většině lidí nechutná, je ho málo a na tu chuť mu musíte přijít buď hned a nebo se vám to nikdy nepovede. Mě se to ještě nepovedlo, ale pořád ještě existuje několik světlých vyjímek, které nikde jinde ve světě nenajdete a jsou ryze česky správné - většinou jsou to filmy ze starší tvorby ale občas i mezi novými najdete skvost. František byl vlastně takový nezkušený ale jakoby tou nezkušeností moudrý a velice upřímný člověk jak by naše češtinářka ze střední kam jsem chodila řekla - nepopsaný list papíru - bez jakýchkoliv předsudků, čestný a spravedlivý. Vlastně nikomu nic neudělal ale pořád byl pochopen špatně a jemu tu "hloupost" dali sežrat uplně. Já bych navrhovala zatočit takhle s každým hlupákem ale tento se naprosto vymykal definici hlupák. Líbí se mi postavy, které nevědomky ovlivňují ač málo či zásadně život jiných postav a tím jsou jedinečné a zajímavé. Herecký výkon Pavla Lišky, Jiřího Langmajera a Jiřího Macháčka byl skvělý a ještě mě dost mile překvapila Tatiana Vilhelmová ke které jsem zaujala buhví proč negativní postoj - takže klobouk dolů. Snad neustanu a budu dál hledat ty skvosty v tom českém bahně. (06.10.2012)

Nejemotivnější film ze zlatých devadesátých. Pure gold na konci nejdivočejší dekády českého kina. Snad poprvé jsem docenila Dostojevského hrdinu, protože tento přesazen cele do nového kontextu je stále týž, ale o to nesmrtelnější. Možná, že díky Gedeonovi docením časem i Kurosawu a klasickou inscenaci s Javorským z prken Stavovského. Nu, zrající zážitky jsou to. (12.07.2016)

Spousta moc pěkných scén, trefné obsazení Pavla Lišky, ze kterého je ovšem cítit divadelní prkno. To si podle mého názoru měl Saša Gedeon ohlídat. A Liška v tom není sám. I Tatiana Vilhelmová občas "ujede". Také je ve filmu několik okamžiků, kdy jsem nepochopil, co na daném místě postavy pohledávají (přechod přes ledovou plochu, náhlý střih do nějakých tanečních apod.). Jinak báječný zážitek, jeden z mála skutečně kvalitních českých filmů. (05.04.2008)

Mám ráda autorské filmy. Někdy to vypadá, jakoby se režisér přetahoval se scénáristou nebo bojuje s herci. Tady ten pocit nemám. Saša Gegeon má nejen invenci a intuici, ale umí pracovat s inspirací. K prvním Indiánskému létu se dal inspirovat povídkou S. K. Fitzgeralda, velkého autora Ameriky, k Návratu idiota ho inspiroval velikán ruské literatury. Ale ona pomyslná "velikost" autorů předlohy ještě nemusí nutně znamenat veliký výsledek. Ale právě ten originální výsledek se Sašovi povedl. Vypráví svůj příběh civilně s ironickou nadsázkou, s lehkostí dokáže vystavět absurdní situace, ve kterých velice stručeně a výstižně vystihne hlavní postavy. I když jsou některé situace naprosto absurdní, zůstávají přesto uvěřitelné. Jeho dialogy/nedialogy působí zdánlivě toporně, ale zasahují do hloubky. Využívá opakování motivu, aniž by tím diváka unavil. Drží se kostry příběhu, vedlejší postavy do něj zapadají, nevyčnívají, ale dolaďují. František se stává nechtěným pozorovatelem intimností jiných životů aniž by se o to nějak přičinil. Jeho pokukování po očku tu průhledem v okně, v zrcadle, zpoza závěsu, vyslechnutí nechtěných hovorů - najednou se stává vidoucím. Něžný hudební motiv dokresluje atmosféru. Jak plyne čas, přibývá hercům roků i rolí. Návrat je skutečným návratem do mládí, které není už tak naivní, ale přesto je zranitelné. Je krásné, že doba Idiotovi nic neubrala. (17.01.2018)

Býval ústavním chovancem. Teď se vrací do života, protože by už nemělo smysl vyhýbat se životu. Bohužel, nebo kvůli nám bohudík, ho okamžitě rozemílají vztahová kola, jejich je nepřímo přímým svědkem. Nevím na co se zdejší diskutéři dívali když neviděli děj, ale já ho viděl a to předvedený tím nejúžasnějším způsobem jaký nám Saša naservíroval. Bravo. (04.03.2009)