Návrat idiota

Velmi příjemné komorní drama se známými českými herci a skvělým výkonem Pavla Lišky, který se dal dost očekávat, do takovejch rolí je totiž jako stvořenej.Ale ani další herci nezůstali pozadu, škoda jen že nedostal víc prostoru Jiří Macháček.Do filmu je navíc zasazena příjemná hudba a až na trochu zbytečně nejednoznačný konec nemám v podstatě co vytknout.Pro mě je to poměrně slušné překvapení a něco přes 75 % (08.06.2011)

Hodně vtipné stejně jako smutné (zábavné, hořké, zároveň silně emotivní a přitom citově nevydírající), navíc se filmu daří velmi volně přecházet od směšných scén k vážným, nedrhne to. Bohaté na dokonale absurdní dialogy, zlomyslně trapné situace (vládne silvestrovský oběd) a s každou další projekcí oceňuju ten sociálně-kritický přesah. Dále se snímek může spolehnout na nádhernou a skvěle padnoucí hudbu (titulní znělku bych mohl poslouchat pořád dokola), a nad tím vším drží ochrannou ruku naprosto perfektní, bezkonkurenční a odzbrojující Pavel Liška. A po třetím zhlédnutí definitivně zvyšuju na 5*, Návrat idiota se mi zkrátka dostal pod kůži. „Trochu magor, že jo?“ – „Noo, promiňte“. (03.09.2013)

Komorní, spíše divadelní než filmová záležitost, kterou mám moc rád. Jeden z nejlepších snímků české tvorby a rozhodně dojemná záležitost. Pavel Liška jako idiot působí daleko normálněji než ve většině svých pozdějších rolí, jen škoda, že mu tahle stylizace pomalejšího, komicky dojemného idiota zůstala a prosákla do většiny jeho dalších rolí. Velice přesvědčivé výkony podává i zbylá čtveřice hlavních představitelů, ze kterých mi utkvěla v paměti role půvabné Táni Vilhelmové. Tahle smutně krásná postava ji ohromně slušela. Bezvadné, nemám větších výhrad. 90% (04.03.2007)

Po všech stránkách čistá duše, která přichází doprostřed složitého klubka lidských vztahů a pomůže je rozplést... zajímavě zpracovaný a ještě zajímavěji vizuálně pojatý námět, který povznáší zejména Liškův výkon (sám Liška z něj stále lopotněji vyvařuje svou stylizaci dodnes). Gedeon natočil velmi komorní a v zásadě melancholický a posmutnělý snímek s několika vtipnými situacemi, několika velice nepovedenými dialogy a citlivou výstavbou příběhu. Sem tam jsem si říkal, že Gedeon své "komorno" a "realistično" přepískl, ale vcelku mě Návrat idiota zaujal. Nejde nikterak do hloubky postav ani příběhu, ale i na povrchu nachází spoustu zajímavých momentů, které nabízí divákovi v atraktivním vizuálním ztvárnění. To zajímavější v porevoluční kinematografii... (21.10.2004)

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se o české literatuře vyjadřuje pohoršlivě a se značným despektem (Deník spisovatele). Nedivím se tomu, takových rozměrů (výšek, hloubek ani šíře) česká literatura opravdu nemá. Ani Saša Gedeon se proti tomu nestaví, spíš to naopak podtrhuje. Proti vášnivým a zničujícím vztahům (především v rámci čtyřúhelníku: Myškin, Rogožin, Nastasja Filippovna, Aglaja Jepančinová, tu staví běžné denní prožitky a obvyklé objasňování problémů pomocí konverzace (jen sem tam padne nějaká facka). Myslím, že se Gedeon snaží zachovat pouze jedinou formuli, tu v celém pojetí snad nejdůležitější: bezelstnost a pravdomluvnost Idiota. Tím Dostojevského neatakuje, nestaví se vedle něj, nachází svoje místo někde jinde, a přesto je s ním svázán, i když spíše neviditelnými vlákny. Gedeonův Idiot v postindustriálním prostředí je režijně i scénáristicky sympatický. (24.10.2019)