Návrat idiota

Nerozumím tomu a bojím se, že po naší planetě nechodí nikdo, kdo by mi to dokázal vysvětlit. Za co tento film dostal lva? Taková klasická komedie, která rozhodně v ničem nepřevyšuje své vrstevníky, ba dokonce za nimi zaostává. A nebýt Pavla Lišky, kterého mám rád, tak bych dost možná i usnul. S vtipem se tedy sakra šetřilo. Herecké výkony sice tak akorát, ale děj mi neskutečně lezl na moje chatrné nervy. Do této chvíle jsem díky Bohu nebyl seznámen se Sašou Gedeonem, ale pokud se jeho filmy táhnou asi někde v duchu tohoto, tak jsem za to neskutečně rád. Proč další film nepojmenovat ,,Tvůrčí konec idiota" a komedii na chvíli poslat k ledu a zkusit vytvořit životopisné drama. Jsem si jistý, že u mě by sklidilo mnohem větší ovace ať už by byla jeho kvalita jakákoliv. Tento film není čistý odpad, ale vzhledem k počtu ocenění, které ze záhadných důvodů sklidil, či kvůli zdejšímu relativně pozitivnímu ohlasu vás už někdo prostě musí upozornit na fakt, že tento film není tak kvalitní, jak se může na první pohled zdát a vidět ho je zcela zbytečné. Tím někdo myslím sebe, a tím upozorněním myslím odpad. (28.10.2011)

Saša Gedeon nám představil novou mladou generaci herců, v čele s Pavlem Liškou, který hrál Františka. František byl vhozen do jámy lvové, do vztahového propletence. Dostával tady jen samé otázky, v podstatě jako při výslechu. Neustále se ho někdo na něco ptal a on odpovídal, jak dokázal nejlepé a co nejupřimněji. Díky filmu u mě Pavel Liška získal nálepku blázna. Na vždy si ho spojuju právě s tímto filmem. (15.10.2009)

Po všech stránkách čistá duše, která přichází doprostřed složitého klubka lidských vztahů a pomůže je rozplést... zajímavě zpracovaný a ještě zajímavěji vizuálně pojatý námět, který povznáší zejména Liškův výkon (sám Liška z něj stále lopotněji vyvařuje svou stylizaci dodnes). Gedeon natočil velmi komorní a v zásadě melancholický a posmutnělý snímek s několika vtipnými situacemi, několika velice nepovedenými dialogy a citlivou výstavbou příběhu. Sem tam jsem si říkal, že Gedeon své "komorno" a "realistično" přepískl, ale vcelku mě Návrat idiota zaujal. Nejde nikterak do hloubky postav ani příběhu, ale i na povrchu nachází spoustu zajímavých momentů, které nabízí divákovi v atraktivním vizuálním ztvárnění. To zajímavější v porevoluční kinematografii... (21.10.2004)

To, že Návrat idiota som si pozrel až dnes iba demonštruje, čo všetko som zameškal a musím dohnať. Pozrel som si ho v ideálnych podmienkach. Správne duševné rozpoloženie, polnočné ticho a stlmený zvuk mi umožnili plne si vychutnať všetko, čo bolo do filmu vložené. Nenásilný odkaz na môjho obľúbeného Dostojevského, krásny a nevtieravý Godárov hudobný motív, excelentné herecké výkony ústrednej trojice (Langmajera bohužiaľ nemôžem k nej priradiť), zaujímavo zvládnuté snové sekvencie, minimalistický dej vytvárajúci celkom slušné napätie a mnoho ďalších predností skladá dohromady film, s ktorým sa ponáhľam do mojej Top 100. (22.06.2011)

Hodně vtipné stejně jako smutné (zábavné, hořké, zároveň silně emotivní a přitom citově nevydírající), navíc se filmu daří velmi volně přecházet od směšných scén k vážným, nedrhne to. Bohaté na dokonale absurdní dialogy, zlomyslně trapné situace (vládne silvestrovský oběd) a s každou další projekcí oceňuju ten sociálně-kritický přesah. Dále se snímek může spolehnout na nádhernou a skvěle padnoucí hudbu (titulní znělku bych mohl poslouchat pořád dokola), a nad tím vším drží ochrannou ruku naprosto perfektní, bezkonkurenční a odzbrojující Pavel Liška. A po třetím zhlédnutí definitivně zvyšuju na 5*, Návrat idiota se mi zkrátka dostal pod kůži. „Trochu magor, že jo?“ – „Noo, promiňte“. (03.09.2013)