Návrat idiota

Zatím nejspíš režijní vrchol Saši Gedeona s hereckým ansámblem, který si poté, dá se říci, přivlastnil Bohdan Sláma. František se chce jen vrátit do společnosti "normálních" lidí, protože "nemá cenu se vyhýbat životu.... Shodou náhod a okolností se stává prostředníkem bratrského a sesterského čtyřúhelníku. Skoro idiot obrněný morální slušností a upřímností, je vystaven světu lži a přetvářky. Němý začátek celého příběhu je nádherný a jasně stanoví atmosféru celého filmu, který se opravdu může zdát trošku zabržděný. Je to vnímání světa Františkovýma očima, což nepochybně trošku zabržděné je. Nečekaná dramatická vsuvka s prvotními výjevy o Františkově stavu dodává určitě potřebný dramatický nádech, který se střídá s jemným, ale skvělým humorem, který trošku narušuje Emilův opilecký dotazník. Nicméně počáteční skvělou atmosféru, si film drží až do poslední chvíle. Český společenský fenomén tanečních, je skvělý dozvuk končících 90.let. Vladimír Godár se také vyznamenal. Jemné melodie k filmu neskutečně sedí a dolaďují ho do nadprůměrné záležitosti. Je fakt, že místo Jiřího Langmajera bych si dokázal představit někoho jiného a Pavla Lišku tato role možná trošku zaškatulkovala, nicméně film je celkově výborný. (21.03.2013)

Píše se rok 1999 a Saša Gedeon natočil svůj nejlepší film, načež se nad ním slehla zem. A je to obrovská škoda, protože Návrat idiota je brilantní filmařské řemeslo s vynikajícím hereckým obsazením. Kamera je opravdu pomalá nebo až statická a nechává hercům hodně času na předvedení skvělého výkonu. Pavel Liška zde v podstatě debutoval a okamžitě se zařadil mezi top české herce. Netuším, jak moc je film inspirován knihou Dostojevského, ale na takový film můžu být jako český divák patřičně hrdý. O to víc s přihlédnutím k srágorám, co se točí dnes, o 25 let později. (14.02.2024)

Scéna, kdy Gedeon zabírá vláčky okýnkem domečku pro panenky, které se koukají na televizi, je úchvatná. Dalším velkým pozitivem pro mě jsou jsou Františkovy surreálné sny, kde občas vůbec není jasné, jestli se jedná o sen nebo je to realita. Nejlepší byl podle mě sen ve vlaku (na který později odkazovala právě ta scéna s panenkami) a potom plovoucí nafukovací lehátko v pokoji. Liška byl vynikající idiot a po shlédnutí jeho návratu se definitivně dostal mezi mé oblíbené české herce (předtím jsem viděl Šílení a Venkovského učitele). Postavu jednoduššího člověka, který nikdy nic nezažil a ze všeho má jen první dojmy, jsem mu naprosto a bezvýhradně věřil v každé scéně a u každé jeho grimasy. Prý už by nemělo smysl vyhýbat se životu. (08.01.2009)

Hodně vtipné stejně jako smutné (zábavné, hořké, zároveň silně emotivní a přitom citově nevydírající), navíc se filmu daří velmi volně přecházet od směšných scén k vážným, nedrhne to. Bohaté na dokonale absurdní dialogy, zlomyslně trapné situace (vládne silvestrovský oběd) a s každou další projekcí oceňuju ten sociálně-kritický přesah. Dále se snímek může spolehnout na nádhernou a skvěle padnoucí hudbu (titulní znělku bych mohl poslouchat pořád dokola), a nad tím vším drží ochrannou ruku naprosto perfektní, bezkonkurenční a odzbrojující Pavel Liška. A po třetím zhlédnutí definitivně zvyšuju na 5*, Návrat idiota se mi zkrátka dostal pod kůži. „Trochu magor, že jo?“ – „Noo, promiňte“. (03.09.2013)

Pro mě jeden z nejpředcenovanějších českých filmů tady na databázi. Začátek zbytečně natahovaný, hlavní část taková "nemastná, neslaná" a závěr se mi docela líbil. Dále Liška, o kterým si dovolím říct, že je jeden z nejlepších herců v dějinách České kinematografie mě tu nijak neoslnil. Aňa s Tatianou parádní. A co mě také dorazilo byl fakt, že dostalo Českýho lva na úkor Pelíšků. 40% (20.07.2011)