Temný případ

O Temném případu jsem slýchal ze všech stran tolik, že jsem byl k jeho sledování spíše odrazen než otevřen. Nicméně jsem se dost mýlil, a dvojice Harrelson a McConaughey (což jsou oba herci, které moc nemusím) předvedla skvělé výkony a vdechla život zajímavému a dynamickému vztahu mezi dvěma pravými detektivy. I koncept surového realismu obložené pesimistickým filosofováním, dusnou atmosférou a znepokojujícím případem (vše zajisté inspirované Fincherovou Se7en) pro mě dokázalo vytvořit napínavý příběh, ze kterého jsem si nebyl na větvi jako jiní, a ne vždy dokázal naplno vyplnit má očekávání, ale který jsem velmi užil a mnohdy jsem nad ním dlouho přemýšlel. (21.05.2019)

Když jsem dostal chuť na Colina Farrella v kriminální mini-sérii, bylo mi totálně fuk, že 1. série onoho seriálu, s pro mě nic neříkající dvojicí, má daleko větší hodnocení a podíval jsem se rovnou na 2. sérii True Detective. Nemám tedy porovnání, ale jsem s touto sérií velmi spokojený. Od začátku do konce na mě dýchalo áčko a velice působiví herci v čele s McAdamsovou, Farrelem a Vaughenem, a víceméně to uhradilo největší problém série - pokulhává totiž jako detektivka. V obyčejném krimi jsou osobní vedlejší dějové linky postav... no vedlejší, kdežto zde jsou obsáhlejší nejen linky dvou ze tří pravých detektivů, ale i linka gangstera, kterého hraje skutečný protagonista 2. série Vince Vaughn. A překvapivě to nemyslím špatně, protože ačkoliv mě téma Franka Semyona zajímalo mnohem méně než ústřední případ, či (hlavně) život Raye Velcora, Vince Vaughn odvedl výbornou práci a jeho linka mi nijak nevadila, ba naopak. Zastíněn byl ale naopak případ, takže když jsem dospěl do výrazně našlapanějšího před-finále a finále, kdy už jsem se s postavami velmi vžil, musel jsem si na Bussines Insider přečíst kdo vlastně střílí po kom a proč. Když se totiž do té doby mluvilo o případu Caspereho, šlo to jedním uchem tam a druhým ven, ještě když je to tak složitý příběh, u kterého budu při příštím sledování určitě potřebovat fixku a bílou tabuli, abych v tom zase neměl bramboračku. Ano, podívám se na to znovu... (02.02.2019)

Patřím do minority diváků, kteří měli tu čest se setkat s případem Purcellových před 1. sérií. Nemám tedy porovnání, nicméně z mého současného pohledu se mi zdá, že Nic Pizzolato se pro třetí sérii nerozhodl napsat nějaký extra originální, zajímavý nebo sofistikovaný případ. Fanoušci jí zblajznou jako malinu, ale pro zmlsaného diváka jako jsem já působí True Detective jen jako další tuctová kriminálka na poli televizního realismu. Pizzolato asi až moc spoléhal na oscarového Maharshalu Aliho (a jeho ikonické I don't know), nápad se třemi časovými linkami (což nalijme si čistého vína, není nic převratného) zatímco se případ posouval šnečím tempem a nepředvedl ani moc zápletek a skoro nejvíce prostoru dostala tichá domácnost Haysových. I don't know... (29.03.2019)