Temný případ

Po atmosferickém intru nás tvůrci okamžitě vtáhnou do špinavého světa vražd. Rukopis Caryho Fukunagy (Sin Nombre, Jana Eyrová) je v pilotním dílu značně čitelný a dotváří hutnou atmosféru. Pomalé tempo seriálu svědčí a obě herecké hvězdy bravurně rozehrávají své party. Woody Harrelson v roli vesnického balíka sice zatím lehce zaostává za filozofujícím depresivním podivínem Matthewa McConaugheyho, ale to je dáno i tím, že McConaughey, momentálně se nacházející ve své životní herecké formě, dostal o trochu vděčnější roli. Pilot - 90% 2. díl za mnou a už se dostavila těžká závislost. Já chci víc! --- A je vymalováno, po osmi dílech je nejlepší letošní seriál u konce, ale diskuze o něm se budou vést ještě hodně dlouho. Kdo by čekal, že tahle vymazlená depresivní záležitost spojí všechny seriálové konspirátory, kteří si budou týdny lámat hlavu i nad těmi nejmenšími detaily, které jim tvůrci naservírovali, aby tak diváka zcela vtáhli do dění. Po osm dílů jsme spekulovali, hráli si na detektivy, ale i přesto není True Detective jen o řešení velkého a temného případu. Psychologie postav je dalším velkým lákadlem. Především pak postava Rusta Cohlea v podání famózního Matthewa McConaugheyho (který letos k tomu Oscarovi prostě musí přidat i Emmy a Zlatý glóbus). Takhle brilantně napsanou a parádně zahranou postavu nenajdete asi v žádném jiném seriálu či filmu. 1. série - 100% "Time is a flat circle." --- Po skvělé první sérii přišlo velké zklamání. Po celou druhou řadu mi byly postavy v podstatě ukradené, navíc se zejména ke konci chovaly dost nelogicky. Řeči o tom, že srovnávat tyto dvě série je nesmysl, neberu, pořád to píše stejný člověk a má to stejný název. Jiný příběh a nové postavy na tomto faktu nic nezmění. Zatímco u první řady měly všechny ty monology i dialogy skutečnou hloubku, tady si na nějakou hlubokomyslnost jen hrají a jsou to jen prázdné kecy. Herci mě až na Colina Farrella nikterak neoslnili, celé mi to připadalo nudné, předvídatelné a navíc neoriginální. Kdo tvrdí opak, moc toho nakoukáno asi nemá. Po tom nudném průběhu mi hlava nebere, k čemu bylo potřeba tak dlouhé finále, které mi už bohužel místy připadalo k smíchu. 2. série - 60% (15.01.2014)

Mravní imperativ ve mně a hvězdné nebe nade mnou. Zpola ultimátní dialektická existenční detektivka (cca do 5. dílu), následně procedurální metafyzický thriller / horor, odkazující až někam k tradici povídkářských bláznů 19. a počátku 20. století. Závěr je jako bromance podle Immanuela Kanta. Celkově jeden z nejzajímavějších projektů v dějinách bedny, který trochu trpí nevyrovnaností scénáře, ale zarovnává to dokonalou režií, výpravou a hereckými výkony. Pokud existuje důsledná a smysluplná protiváha scandinoir, je to True Detective. Však taky "severské" kombinatoriky řádně vyškolil z přímočarosti. [90%] (12.03.2014)

1. SÉRIE (5/5): Absolutní seriálová špička. Skvěle napsané postavy, které se vám dostanou pod kůži, herci válí, napětím a atmosférou vás to div nezadusí a návštěvu buranského amerického jihu si připíšete na seznam toho, co chcete stihnout před smrtí. A znělka je luxus nejluxusnější. 2. SÉRIE (5/5): Ještě luxusnější znělka! Oproti první sérii tu chybí tak výrazná postava jako Rust a ani řešený, lehce nepřehledný případ korupce a pomsty nestrhne tolik jako minule. Pořád je to ale parádní scenáristická, herecká a režijní práce, se skvěle napsanými a zahranými postavami a dialogy, která díky (i když trochu mechanicky servírovaným) sugestivním leteckým záběrům města a hudbě pobublává sugestivní temnou atmosférou a občas exploduje třaskavou přestřelkou. Vince Vaughn mi jako komik nikdy nepřišel vtipnej, ale ve vážné poloze je famózní, stejně tak Farell a McAdams. 3. SÉRIE (4/5): První polovina na mě působila, jako by se Pizzolatto nasral na diváky, co žehrali, že dvojka není jako jednička, a vzal jedničku přes kopírák a narval jim ji do chřtánu. Zase dva rozdílní poldové, kteří ve třech časových rovinách pátrají po zmizelých dětech, zase jejich výslechy, zase působivá přestřelka v půli série... A až do té přestřelky to nebylo špatné, ale vlastně mi to bylo dost ukradené. Od přestřelky to ale dostalo slušný drajv a našlo se pár silných scén, včetně zajímavého zakončení, částečně ponechaného na divákovi. Případ je triviální, ale znepokojivou atmosféru má a lehce ho ozvlášťňují nápadité přechody mezi časovými rovinami. Navíc tady nejde o samotný případ, ale o to jak se promítá do vztahů vyšetřujícího detektiva (který je velmi dobře napsaný i zahraný Mahershalou Alim), jeho parťáka a manželky. (19.03.2014)

Po pilotu jsem maximálně spokojená. Zajímavý retrospektivní styl vyprávění a chválím maskéry, kteří odvedli zatím dokonalé dílo v časových proměnách na hereckých protagonistech. Vnitřně zlomený Rusty v podání Matthewa nemá chybu a Woody mu zdatně sekunduje. Zastřené hlasy obou detektivů dodávají už tak zajímavé atmosféře ten správný šmrnc. (13.01.2014)

Hodnotím pouze sérii 1. Atmosféra byla opravdu hypnotická, super temná a super psycho, o tom žádná. Nečekala jsem ale takový NEdůraz na vyšetřování, potažmo celé to sériové vraždění (např. téměř žádné detaily o zločinu, osekané návštěvy místa činu, málo detektivní práce atd.) a naopak absolutní důraz na psychologii hlavních postav a jejich vzájemné vykecávání. To mě sice taky baví, ale zase se tím člověk dost snadno předávkuje. Takže to celé bylo stylem - krátký posun ve vyšetřování, člověk začne zase vnímat, ale děj se zastaví na existenciálním tlachání, teoriích u univerzu a nesmrtelnosti brouka atd., takže člověk zase rychle upadá do otupění. Tím, jak se střídají časové linie, linie vyšetřování a osobní linie detektivů, tak je to jako celek dost obtížné na orientaci v ději, člověk se fakt musí plně soustředit každou sekundu a není to žádná kriminální oddechovka. Na druhou stranu ty herecký výkony... přesný Woody a už mnohokrát zmiňovaný NESKUTEČNÝ Matthew, a to i s vizáží kníratého úchyla, to stojí za to vidět. Poslední díl byl fakt bomba, škoda, že se to v podobném duchu neneslo celou dobu. Bavilo, ale na opakování to nevidím. (15.10.2020)