Nebe nad Berlínem

Když jsem tenhle film viděl poprvé, zapůsobil na mě jako zjevení z jiného světa. Teď, když byl po více jak deseti letech znovu uveden do kin, se mnohé změnilo (hlavně Berlín, ale také filmový svět – slovní spojení dobrý německý film už dávno nepůsobí jako protimluv), ale kvalita tohoto skvostu přetrvává. Film má mnoho vrstev a je v něm stále co objevovat, klade mnoho otázek, ale vyhýbá se odpovědím. To z něj činí snímek pro vstřícně naladěné náročnější diváky, kteří budou ochotni spolupracovat. Těm ostatním je určena konvenční hollywoodská light verze Město andělů. Tak se rozhodněte, do které skupiny patříte. (07.12.2004)

Nebe nad Berlínem na mě působí jako zfilmovaná básnická sbírka. Není se co divit, motiv andělů procházejích šedivými ulicemi Berlína, poslouhcajíce myšlenkové proudy obyvatel tohoto ponurého města, je nevšedně poetický. Depresivní duch Berlína zde hraje prim, ostatně pro mladé poety je toto ponuré město určitě vděčným tématem jejich autorských pokusů. Opravdu silná je například scéna z knihovy, kdy se andělé brodí myšlenkami čtenářů. Bruno Ganz je opavdu charismatický anděl, Peter Falk je prostě Peter Falk. A Nick Cave do tohoto filmu se svým poetickým rukopisem tak nějak patří. Mnohem lepší film, než prapodivná zjednodušená hollywoodská mutace Město andělů. Mimochodem, už vím kde vzali U2 inspiraci pro klip Stay...faraway, co close. (21.05.2005)

Film pre intelektuálov, ktorý fajčia cigarety, vyznajú sa vo filmovej histórií a dokážu o nej viesť niekoľko hodinové debaty, kedy im ako podmaz znie Nick Cave a jeho Bad seeds. Nebo nad Berlínom je uzatvorený svet plný filozofických úvah, smutných ľudí a osamelých anjelov. Zápletka je jednoduchá a udupaná formálnou stránkou. Wenders je ale mág a jeho svet nie je pre každého. Magickosť prepúšťa opatrne aby sa nepovedalo, pritom ale necháva priestor pre interpretáciu, rovnako ako pre definitívnosť. Veľmi pekná je línia s Petrom Falkom, hrajúceho samého seba a nadnesene tiež bývalého anjela. Ganz vo svojej úlohe perfektný. Ale celá tá fascinácia človečenstvom hoci sa nejedná o veselé človečenstvo išla akosi mimo mňa. Veľmi silný kontrast medzi prostredím a ľuďmi a skutočnými hodnotami. Finálne strety sú už dôsledkom predurčenosti. Určite nie zlé, ale mal som ho vidieť skôr. V tomto veku som videl filmy, ktoré ma zasiahli a povedali o svete a jeho stave ešte viac, pričom boli omnoho tichšie. (16.04.2016)

V té poetičnosti, aby se tu člověk utopil. Je to fakt nádherné a docela mě mrzí, že to asi neumím plně docenit, protože je to snímek neuvěřitelně silný ve svých filozofických monolozích a unikátnímu průřezu tehdejším lidstvem. Mrzí mě, že jsem nedokázal ty dvě hodiny udržet pozornost a v některých pasážích jsem skoro usínal. Asi se k tomu budu muset vrátit, je to dost uhrančivé a bolestivě krásné. Jen škoda, že tak náročné. (05.01.2018)

Vůbec se nebráním tomu, když je ve filmu poetika. Tady jsem ale těm textům vůbec nerozuměl. Sem tam třeba jo, ale po chvíli to sklouzlo do takového básnického střeva, že metafora střídala metaforu a bylo dost těžký v tom najít něco smysluplnýho. Nicméně uznávám, že na filmu je vidět obrovská kvalita, především ta filmařská. Sem tam jsem na některé záběry vysloveně zíral. Třeba autonehoda na mostě. Přišlo mi, jak kdybych na tom mostě stál a byl součástí té nehody. Jenže to by tam nesměl být anděl Bruno Ganz, který byl bezesporu geniální, ale mně tím celé to realistično zkazil a vzniklo z toho spíše magično. (01.12.2015)