Transcendence

Vůbec nechápu ten všeobecný hate od lidí, kteří tématu nerozumí a dovolují si polemizovat nad tím, co je v rámci sci-fi možné a co ne. Transcendence se jevila jako letošní černý kůň s velmi zajímavým obsazením, velkolepostí typu Inception a producentskou záštitou velkého Chrise Nolana. To vše fungovalo v kampani a je samozřejmě pravda, že očekávání se naplnit nedokázalo. Film se vcelku drží při zemi, místy až nudí a Johnny Depp hraje v podstatě druhé housle. Ovšem stále se na to dá koukat, jakmile se to rozjede, Wally Pfister dokáže udržet tempo a zvládne divákovi předvést, že se od Nolana něco naučil. Abych to shrnul, o velkolepé sci-fi se nejedná, ale jako jednohubka to obstojí. „Nejdůležitější je vyprávění. Je úplně jedno, co s kamerou vyvádíte, pokud nepodporuje vyprávění příběhu. Třeba Avengers mi přišli odporní. Natáčeli to z divných úhlů a já si říkal, proč je ta kamera tady? Aha, protože utratili půl miliardy za kulisy a musí je ukázat. Naprosto mě to vytrhlo ze sledování a úplně jsem z té podivné formy šílel.“ (Wally Pfister, překlad Brousitch)...70% (17.07.2014)

Přinejmenším podivný scénář zabíjí slibnou myšlenku o lidském Skynetu. Pfister prezentuje krásné propracované obrazy, ale při Nolanových lekcích režie měl dávat větší pozor. Dějová linka nedrží pohromadě jak by měla, je dost zkratkovitá a chování postav je dost chaotické. Depp ale hraje po dlouhé době, celkem příjemně a povedená hudba trochu zvedá dojem. (10.07.2014)

Úplně v základě není Transcendence tak ultimátně blbá, jak se někteří lidé v radostném opojení z toho, že prohlédli pár logických nesmyslů, snaží tvrdit. V jádru je to poměrně slušný sci-fi námět, který bohužel citelně trpí tím, že chování hlavních postav občas vyznívá opravdu prapodivně a hloupě. Herci dobří, technická stránka věci rozhodně neurazí. Osobně mám trochu problém s tím hystericky antitechnologickým vyzněním. Přes všechny problémy (především scenáristického rázu), které Transcedence má, se na ni jednou podívat bez problémů dalo. Někde hluboko uvnitř byl ale potenciál na mnohem víc, to je jasné. (02.07.2014)

// Film, kterej se snažil být chytřejší, než všichni ostatní. Snaha pěkná, realita je ale trochu jinde. Za plus považuji téma, kameru a herce, proto víceméně aspoň ty dvě hvězdy. Teď k tomu zbytku: A) počet postav - really guys? Kate Mara je jedna z nejvíc sexy sympatických hereček současnosti a zde hraje suchou krávu s blbou parukou, která nemá žádnej význam. Cillian Murphy - awesome herec, který si zde zahraje agenta FBI spolupracujicího s Morganem Freemanem. Pět minut na plátně, nulová podstata. Cole Hauser, dont get me started on him. Morgan Freeman, oukej, nechte ho naratovat mojí ranní potřebu a budete jásat, jak je to cool. V tomhle příběhu ale opět, minimální význam pro jeho postavu. B) posouvání děje - postavíme deset charakterů do půlkruhu, jeden bude pitomě vysvětlovat, co se zrovna děje zatímco těch zbylých devět na něj bude civět, pak ukážeme, co se děje na druhé straně, vrátíme se zpět, nasednem do kamionů a jedem. Jako vážně? a za C) logika příběhu - respektive, celou dobu budujeme anti-hrdinu s deus ex machinou k jeho plné dispozici, víceméně z něj uděláme nefalšovaného záporáka a pak, jelikož jsou lidi zjevně zaostalí hlupáci neschopní studia, komunikace, výzkumu (aneb hlavních pilířů vědy, o kterou se snímek TAK MOC opírá) zjistíme, že jsme se vlastně mýlili. Že nám fešák vlastně zachraňoval planetu. Oh well, nevermind. Vypnem internet, vypnem proud, strčíme klávesnice pod dveře a jdem žebrat na ulici o jídlo. Finální tečka byl ten otevřený pohled na kaluž vody, fakt někdo skočil na ten trapný pokus vyvolat cliffhanger? Takže abych to shrnul, dobře natočená (a snad i ne úplně špatně myšlená) sračka, která stojí za podívání, protože si vyzkoušíte, co všechno jste schopní u filmu ignorovat aby se vám eventuelně líbil. Moje hranice byly tímto vytyčeny. 2/5 (18.07.2014)

Předně upozorňuju, že tady si asi dost zaspoileruju. Šel jsem na Transcendence do kina a vůbec jsem nevěděl, co od něj mám čekat. Kritiky byly dost drsný. Jenže kdo kdy řekl, že já poslouchám kritiky, žejo. Do toho mně přijde, jako kdyby novináři pořádali nějaký hon na Johnny Deppa. Že prej jeho filmy už nejsou tak dobrý, že prej už jeho postavy nejsou tak zajímavý, a že prej je tenhle film šíleně překombinovanej...Já nevím, na co kritici koukají, ale podle mě odešli v prvních deseti minutách, protože kdyby viděli celý film, nikdy by tihle údajní fanoušci filmu nemohli takové kraviny tvrdit právě o Transcendence. Je teda pravda, že první půlhodina byla dost náročná, skoro jsem přemýšlel, že si v kině hodím dvaciáše, jenže jakmile se rozjela první debata o bohu, začalo to bejt docela zajímavý. Wally Pfister tady připravil naprosto perfektní filozofickou půdu krásně rozjetému thrilleru. Co kdyby někdo našel boha, co kdyby se ten bůh zhmotnil a měl podobu člověka a co kdyby se snažil vládnout? Snažil by se vládnout dobře a nebo špatně? Těžko říct, člověk by to stejně nepochopil. A jak sám film několikrát opakuje. Co člověk nepochopí, toho se bojí. A proto z toho v druhé půlce vzniká naprosto parádní sci-fi, čímž si mně režisér okamžitě získal. Závěr pak dopadl nejlépe jak mohl. Přemítal nad city, dobrem a zlem a mně se to hrozně líbilo. Líbila se mi hlavně ta scéna, kde se Johnny rozhoduje zdali své milované pomůže nebo ne. A záměrně nevysvětlím nic víc. To se prostě musí vidět a buď Vám ten závěr udělá vysloveně dobře...a nebo ne. A tím se podle mě odvíjí i celkové hodnocení tohoto filmu. (07.05.2014)